Zpracování dřeva nabírá na obrátkách
Mýtus o nedostatečném zpracování dřeva v domácích podnicích dostává trhliny. Do
zahraničí se zase tolik suroviny, jak by se na první pohled zdálo, nevyváží.
Novou strategii přijal i dominantní správce lesů, státní podnik Lesy České
republiky (LČR).
Mýtus o nedostatečném zpracování dřeva v domácích podnicích dostává trhliny. Do zahraničí se zase tolik suroviny, jak by se na první pohled zdálo, nevyváží. Novou strategii přijal i dominantní správce lesů, státní podnik Lesy České republiky (LČR).
K výše uvedenému závěru došel při kontrole hospodaření LČR v loňském roce Nejvyšší kontrolní úřad, dobří podnikatelé v lesním hospodářství to ale ví už dávno. Jako například soukromý zemědělec z Hořepníku na Pelhřimovsku George Homolka. Když se vrátil po listopadu 1989 z emigrace, restituoval mimo 200 hektarů polí také 235 hektarů lesa. "Začali jsme nejprve podle zdejšího zvyku prodávat klády dřeva, ale hned jsme poznali, že to nemá smysl - ceny za dřevní surovinu byly nízké, zpracovatelé platili za dodaný materiál pozdě nebo vůbec ne, nikdo neměl zájem o dlouhodobé kontrakty. Přemýšleli jsme tedy o tom, jak ze dřeva udělat nějaké výrobky - a dnes jsme s nimi v sítích OBI a Globus. Nemáme přitom problém uspokojit poptávku, naopak, rádi bychom pronikli i na trhy do Německa," popisuje soukromý zemědělec tvorbu přidané hodnoty v praxi.
DOBRÉMU ZPENĚŽENÍ POMÁHÁ CERTIFIKACE
Stejnou taktiku zvolil Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP) při Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. "I když se náš podnik jmenuje,lesní´, tak z hlediska podílu na tržbách má daleko větší význam naše dřevařská výroba (55 % tržeb podniku). Snažíme se vytvářet maximální přidanou hodnotu tím, že prakticky veškerou vhodnou hmotu k pilařskému zpracování pořežeme na vlastní pile a řezivo pak dále zpracováváme do různých výrobků z jehličnatého i listnatého dřeva," konstatuje ředitel podniku Jaroslav Martínek. Zpracování dřevní suroviny ve vlastních provozech má i další pozitivní dopady, jako je zaměstnanost v regionu.
SORTIMENT KE ZPRACOVÁNÍ SE ROZŠÍŘÍ
Také LČR se podle svého mluvčího Lubomíra Šálka zabývají možností zvýšit přidanou hodnotu dříví. "I z toho důvodu je v současné době měněn obchodní model, aby se na trhu mohlo podílet více odběratelů včetně těch, kteří zpracovávají méně běžné sortimenty. LČR také zadaly studie o možnosti rozšíření zpracování dřeva a podle nich je zde prostor pro zvýšení pilařské výroby. To byl také důvod, aby se LČR ve strategických záměrech zabývaly možností výstavby moderního pilařského závodu," informoval Šálek. Z hlediska vývoje zásob a vývoje našich lesů je ale v ČR momentálně paradoxní situace. "Ačkoli všichni mluví o nutnosti výsadby listnáčů, zpracovatelé chtějí smrkovou kulatinu. Úroveň těžeb a skladba sortimentů, které nyní sklízíme, je ale dána prací předchůdců. Je tedy nutné upozornit trh a odběratele na to, že skladba budoucích porostů bude jiná a pestřejší bude i skladba budoucích sortimentů. Zde se otvírá prostor pro menší podnikání, které by mohlo zužitkovat vzácnější druhy dřevin či sortimenty, o které nyní není zájem, neboť zpracovatelské kapacity jsou ojedinělé a doprava surového dřeva k nim prodražuje náklady," tvrdí Šálek. Jde zejména o silné dříví, tedy stromy s výčetní tloušťkou (průměr ve výšce 1,3 m) větší než 55 cm. Toto dříví si již našlo cestu na trh zejména v Německu, podobná situace podle Šálka nastane i u nás.
STATISTIKY A TRENDY
V ČR se ročně těží cca 14,5 mil. m 3 dříví, z toho zhruba polovina u LČR. V roce 2003 činila těžba u LČR celkem 7,435 mil. m 3 . Větší část dříví je přitom zpracována v ČR - prostřednictvím Hradecké lesní dřevařské společnosti (stěžejní partner LČR) obchoduje například státní podnik asi 2,16 mil. m 3 , z toho 16 procent se vyváží v surovém stavu. Trend je přitom podle Šálka jasný: zpracovávat dřevo v místě jeho produkce, rozšířit kapacity a přizpůsobit technologie na zpracování všech sortimentů, větší nabídka pestřejšímu spektru zpracovatelů, větší nabídka sortimentů a dřevin. "Je ale nutné zvýšit propagaci výrobků ze dřeva, a to i z ekologických důvodů a přibrzdit snahy ekologických iniciativ k omezení těžby nebo k prodlužování obmýtí," zdůrazňuje Šálek.
BUDOUCNOST DŘEVA JE VE STAVEBNICTVÍ
S Šálkem v zásadě souhlasí i vedoucí obchodního oddělení ŠLP Křtiny Borek Nejezchleb. Podle něj je šance na udržení tuzemského a evropského trhu ve vytvoření těsného spojení firem do dodavatelsko-odběratelských řetězců, v nichž bude převládat pocit regionální ekonomické stability nad okamžitým efektem. "V případě, že se tato vize nezrealizuje, a to je pravděpodobné, prosadí se v konkurenčním prostředí globalizační firmy výroba v rozvojových státech a spotřeba ve státech držících světový obchod," varuje Nejezchleb. Hlavní budoucnost dřeva vidí obchodník v užití dříví ve stavebnictví. "Společnost se dostává po vývojové spirále k ocenění tradičních přírodních materiálů, k obnovitelným zdrojům a nízké energetické náročnosti při výstavbě i provozu budov. Důkazem renezance dřeva jsou mimo jiné prestižní pavilony na světových výstavách," konstatuje Nejezchleb. Dokazují to ale i jiné statistiky. Například za oceánem činí v některých lokalitách podíl staveb ze dřeva 80 procent, v EU je to 20 až 30 procent. V ČR jde v současné době řádově o procenta, neboť v tuzemských podmínkách stále vládne "betonová lobby" a neopodstatněný názor společnosti, která považuje domy ze dřeva za méněhodnotné, v zásadě na úrovni chat. To ale podle celé řady dostupných analýz není pravda, naopak, domy ze dřeva jsou výhodné nejen z pohledu nákladů na stavbu, ale i z hlediska zdraví jejich uživatelů.
PETR HAVEL
Profit
K výše uvedenému závěru došel při kontrole hospodaření LČR v loňském roce Nejvyšší kontrolní úřad, dobří podnikatelé v lesním hospodářství to ale ví už dávno. Jako například soukromý zemědělec z Hořepníku na Pelhřimovsku George Homolka. Když se vrátil po listopadu 1989 z emigrace, restituoval mimo 200 hektarů polí také 235 hektarů lesa. "Začali jsme nejprve podle zdejšího zvyku prodávat klády dřeva, ale hned jsme poznali, že to nemá smysl - ceny za dřevní surovinu byly nízké, zpracovatelé platili za dodaný materiál pozdě nebo vůbec ne, nikdo neměl zájem o dlouhodobé kontrakty. Přemýšleli jsme tedy o tom, jak ze dřeva udělat nějaké výrobky - a dnes jsme s nimi v sítích OBI a Globus. Nemáme přitom problém uspokojit poptávku, naopak, rádi bychom pronikli i na trhy do Německa," popisuje soukromý zemědělec tvorbu přidané hodnoty v praxi.
DOBRÉMU ZPENĚŽENÍ POMÁHÁ CERTIFIKACE
Stejnou taktiku zvolil Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP) při Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. "I když se náš podnik jmenuje,lesní´, tak z hlediska podílu na tržbách má daleko větší význam naše dřevařská výroba (55 % tržeb podniku). Snažíme se vytvářet maximální přidanou hodnotu tím, že prakticky veškerou vhodnou hmotu k pilařskému zpracování pořežeme na vlastní pile a řezivo pak dále zpracováváme do různých výrobků z jehličnatého i listnatého dřeva," konstatuje ředitel podniku Jaroslav Martínek. Zpracování dřevní suroviny ve vlastních provozech má i další pozitivní dopady, jako je zaměstnanost v regionu.
SORTIMENT KE ZPRACOVÁNÍ SE ROZŠÍŘÍ
Také LČR se podle svého mluvčího Lubomíra Šálka zabývají možností zvýšit přidanou hodnotu dříví. "I z toho důvodu je v současné době měněn obchodní model, aby se na trhu mohlo podílet více odběratelů včetně těch, kteří zpracovávají méně běžné sortimenty. LČR také zadaly studie o možnosti rozšíření zpracování dřeva a podle nich je zde prostor pro zvýšení pilařské výroby. To byl také důvod, aby se LČR ve strategických záměrech zabývaly možností výstavby moderního pilařského závodu," informoval Šálek. Z hlediska vývoje zásob a vývoje našich lesů je ale v ČR momentálně paradoxní situace. "Ačkoli všichni mluví o nutnosti výsadby listnáčů, zpracovatelé chtějí smrkovou kulatinu. Úroveň těžeb a skladba sortimentů, které nyní sklízíme, je ale dána prací předchůdců. Je tedy nutné upozornit trh a odběratele na to, že skladba budoucích porostů bude jiná a pestřejší bude i skladba budoucích sortimentů. Zde se otvírá prostor pro menší podnikání, které by mohlo zužitkovat vzácnější druhy dřevin či sortimenty, o které nyní není zájem, neboť zpracovatelské kapacity jsou ojedinělé a doprava surového dřeva k nim prodražuje náklady," tvrdí Šálek. Jde zejména o silné dříví, tedy stromy s výčetní tloušťkou (průměr ve výšce 1,3 m) větší než 55 cm. Toto dříví si již našlo cestu na trh zejména v Německu, podobná situace podle Šálka nastane i u nás.
STATISTIKY A TRENDY
V ČR se ročně těží cca 14,5 mil. m 3 dříví, z toho zhruba polovina u LČR. V roce 2003 činila těžba u LČR celkem 7,435 mil. m 3 . Větší část dříví je přitom zpracována v ČR - prostřednictvím Hradecké lesní dřevařské společnosti (stěžejní partner LČR) obchoduje například státní podnik asi 2,16 mil. m 3 , z toho 16 procent se vyváží v surovém stavu. Trend je přitom podle Šálka jasný: zpracovávat dřevo v místě jeho produkce, rozšířit kapacity a přizpůsobit technologie na zpracování všech sortimentů, větší nabídka pestřejšímu spektru zpracovatelů, větší nabídka sortimentů a dřevin. "Je ale nutné zvýšit propagaci výrobků ze dřeva, a to i z ekologických důvodů a přibrzdit snahy ekologických iniciativ k omezení těžby nebo k prodlužování obmýtí," zdůrazňuje Šálek.
BUDOUCNOST DŘEVA JE VE STAVEBNICTVÍ
S Šálkem v zásadě souhlasí i vedoucí obchodního oddělení ŠLP Křtiny Borek Nejezchleb. Podle něj je šance na udržení tuzemského a evropského trhu ve vytvoření těsného spojení firem do dodavatelsko-odběratelských řetězců, v nichž bude převládat pocit regionální ekonomické stability nad okamžitým efektem. "V případě, že se tato vize nezrealizuje, a to je pravděpodobné, prosadí se v konkurenčním prostředí globalizační firmy výroba v rozvojových státech a spotřeba ve státech držících světový obchod," varuje Nejezchleb. Hlavní budoucnost dřeva vidí obchodník v užití dříví ve stavebnictví. "Společnost se dostává po vývojové spirále k ocenění tradičních přírodních materiálů, k obnovitelným zdrojům a nízké energetické náročnosti při výstavbě i provozu budov. Důkazem renezance dřeva jsou mimo jiné prestižní pavilony na světových výstavách," konstatuje Nejezchleb. Dokazují to ale i jiné statistiky. Například za oceánem činí v některých lokalitách podíl staveb ze dřeva 80 procent, v EU je to 20 až 30 procent. V ČR jde v současné době řádově o procenta, neboť v tuzemských podmínkách stále vládne "betonová lobby" a neopodstatněný názor společnosti, která považuje domy ze dřeva za méněhodnotné, v zásadě na úrovni chat. To ale podle celé řady dostupných analýz není pravda, naopak, domy ze dřeva jsou výhodné nejen z pohledu nákladů na stavbu, ale i z hlediska zdraví jejich uživatelů.
PETR HAVEL
Profit
Sdílet článek na sociálních sítích
