Kůrovec hrozí ve Středočeském kraji nejvíc v lesích na Příbramsku

MLADÁ BOLESLAV/BRANDÝS NAD LABEM (u Prahy) -- Kůrovec hrozí podle lesníků ve Středočeském kraji zřejmě nejvíc lesním porostům na Příbramsku a v podobných lokalitách, kde je příliš různorodých vlastníků. To většinou brání účinným preventivním opatřením. ČTK to dnes řekla specialistka na kůrovce krajského inspektorátu Lesů ČR Zdeňka Hajleková.

"Když je souvislý velký kus lesa, který má jednoho vlastníka, tak si to vlastník podstatně lépe ohlídá. Na Příbramsku je to ale hodně rozdrobené," řekla ČTK. Je zde podle ní řada bývalých malých selských lesů patřících téměř ke každému stavení, lesní majetky vrácené církvi i lesy v majetku měst a obcí. "Je to i vidět -- teď když jedete krajinou a někde uvidíte zrzavý smrk, tak to zpravidla v tomto období může být kůrovec," řekla Hajleková.

Lesníci v celém kraji v předchozích měsících provedli řadu ochranných opatření a instalovali tisíce feromonových lapačů a pokáceli množství stromů jako lapáků kůrovce. Jejich počet se ale průběžně mění v závislosti na proměnách počasí a na síle náletů kůrovce. Jen za duben vytěžili dělníci na území kraje v lesích spravovaných Lesy ČR 1790 metrů krychlových kůrovcového dřeva, položili 1155 lapáků a umístili 3000 lapačů s feromony na odchyt dospělých brouků.

První nálet kůrovce se uskutečnil na přelomu dubna a května a vzhledem k teplému počasí byl dost silný. Vývoj nebezpečného brouka se také značně urychlil v předcházejících tropických dnech. "Teď se sice značně ochladilo a vývoj by se mohl zpomalit, ale bude záležet na tom, jak dlouho ochlazení potrvá," řekla Hajleková.

Při zvláště teplém počasí, které panovalo před dvěma lety, se stačily zrodit tři i čtyři generace kůrovce. Loni pomohlo chladnější jaro, a zrodily se tak v průměru jen dvě generace. Jejich další vývoj nyní musejí lesníci bedlivě hlídat.

Z celkové rozlohy Středočeského kraje 1,1 milionu hektarů připadá na lesy 309 100 hektarů. Z toho patří 57 procent Lesům ČR, 11 procent je ve správě ministerstva obrany, deset procent vlastní fyzické osoby, osm procent drobní vlastníci, sedm procent obce, čtyři procenta jiné státní organizace, dvě procenta právnické osoby a procento lesní družstva.

Zdroj: Deník veřejné správy