Lesy čekají další nezbytné změny
Česko vlastní více než 60 procent veškerých lesních pozemků v zemi. Správou
drtivé většiny z nich je pověřen státní podnik Lesy České republiky. Hodnota
tohoto majetku se pohybuje okolo 750 miliard korun.
Převážně se zde jedná o obnovitelné, a na trhu vysoce žádané přírodní
zdroje - především dříví. Přes tuto skutečnost dosahoval státní podnik Lesy ČR
řadu let ze správy tak ohromného bohatství neuvěřitelně nízké míry ziskovosti ve
výši dvě až pět procent.
V porovnání s velkými domácími vlastníky lesa, ale i státními lesy v
Rakousku (ziskovost okolo 15 procent) či ve Skandinávii (zisk až 30 procent)
byly zisky české firmy opravdu tristní. Přitom hospodaří v mnohem lepších
produkčních podmínkách a s nesrovnatelně nižšími personálními náklady na jednoho
zaměstnance.
Kdo může v době nutných ekonomických reforem státu zdůvodnit, proč jeho
podnik dosahoval až do roku 2003 pouze symbolického a v posledních letech navíc
klesajícího zisku, který ležel nejméně o 400 procent pod jeho reálnými
možnostmi? Asi nikdo.
Vyplývá z toho jediné - transformace lesního hospodářství v roce 1992
nebyla pro stát nejšťastnějším řešením. Státní podnik se stal statickým správcem
lesa a až do dnešní doby tak přišel o desítky miliard korun.
Změna je tedy absolutně nevyhnutelná a začala již koncem roku 2003. Velmi
však záleží na způsobu, jakým se provede. Převrátit najednou celý systém není v
důsledku smluvních vztahů z minulosti a chybějícího know-how reálnou vizí.
Jediná možnost spočívá v postupném a komplexním přechodu ke skutečně efektivnímu
systému hospodaření. Zastřešit podnik inovační koncepcí a dát lidem důvěru,
prostor pro jednání a odpovídající odměnu za výsledky je prvním předpokladem
úspěchu.
Žádná reforma se neobejde bez nespokojenosti a nevole. A tak prošly i
Rakouské spolkové lesy ve druhé polovině devadesátých let velkou
vnitropodnikovou krizí. O reformě Bavorských státních lesů rozhodovalo v minulém
roce referendum. Zatímco diskuse v těchto zemích vyplývaly spíše z obav o
plnohodnotné zajištění sociální a ekologické funkce lesa, jsou spory v Česku
vedené převážně na úrovni ekonomické. Státní podnik Lesy České republiky proces
změny započal již v minulém roce. Přestože hospodářský výsledek rapidně stoupá,
některé kroky vedení podniku narazily na značný odpor.
Jestliže chtějí Lesy České republiky skutečně naplňovat zákon a dbát o
„účelné a hospodárné zajišťování potřeb státu“, musí se také začít podnikatelsky
chovat. Klíčem k úspěchu není jen větší kontrola nad prodejem dříví, ale i
rozvinutí příjmů z jiných obchodních oblastí a optimalizace vlastních nákladů.
Teprve snaha o využití a zlepšování potenciálů dělá podnik skutečným podnikem.
K realizaci svých záměrů však LČR potřebují také nastolit zdravé
konkurenční tržní prostředí, v němž jsou podnikatelské subjekty odměňovány za
vykonané služby. K tomu mají sloužit výběrová řízení, která vzhledem k minulému
systému zákonitě musela vyvolat vlnu nevole, stejně tak jako bývalými smluvními
vztahy ovlivněný a těžce se rozvíjející obchod.
To, že mají Lesy ČR potenciál dosáhnout střednědobě pouze z výroby dříví
nejméně dvě miliardy korun zisku, není žádným tajemstvím. Stále však není jasné,
jakým způsobem chce podnik svoje záměry realizovat, jaké nástroje použije k
tomu, aby se stal opravdu moderním podnikem evropského formátu. Odpověď na tuto
otázku by měla přinést smysluplná inovační „podniková koncepce“, zahrnující
komplexní řešení současné problematiky.
Česko vlastní více než 60 procent veškerých lesních pozemků v zemi. Správou drtivé většiny z nich je pověřen státní podnik Lesy České republiky. Hodnota tohoto majetku se pohybuje okolo 750 miliard korun.
Převážně se zde jedná o obnovitelné, a na trhu vysoce žádané přírodní zdroje - především dříví. Přes tuto skutečnost dosahoval státní podnik Lesy ČR řadu let ze správy tak ohromného bohatství neuvěřitelně nízké míry ziskovosti ve výši dvě až pět procent.
V porovnání s velkými domácími vlastníky lesa, ale i státními lesy v Rakousku (ziskovost okolo 15 procent) či ve Skandinávii (zisk až 30 procent) byly zisky české firmy opravdu tristní. Přitom hospodaří v mnohem lepších produkčních podmínkách a s nesrovnatelně nižšími personálními náklady na jednoho zaměstnance.
Kdo může v době nutných ekonomických reforem státu zdůvodnit, proč jeho podnik dosahoval až do roku 2003 pouze symbolického a v posledních letech navíc klesajícího zisku, který ležel nejméně o 400 procent pod jeho reálnými možnostmi? Asi nikdo.
Vyplývá z toho jediné - transformace lesního hospodářství v roce 1992 nebyla pro stát nejšťastnějším řešením. Státní podnik se stal statickým správcem lesa a až do dnešní doby tak přišel o desítky miliard korun.
Změna je tedy absolutně nevyhnutelná a začala již koncem roku 2003. Velmi však záleží na způsobu, jakým se provede. Převrátit najednou celý systém není v důsledku smluvních vztahů z minulosti a chybějícího know-how reálnou vizí. Jediná možnost spočívá v postupném a komplexním přechodu ke skutečně efektivnímu systému hospodaření. Zastřešit podnik inovační koncepcí a dát lidem důvěru, prostor pro jednání a odpovídající odměnu za výsledky je prvním předpokladem úspěchu.
Žádná reforma se neobejde bez nespokojenosti a nevole. A tak prošly i Rakouské spolkové lesy ve druhé polovině devadesátých let velkou vnitropodnikovou krizí. O reformě Bavorských státních lesů rozhodovalo v minulém roce referendum. Zatímco diskuse v těchto zemích vyplývaly spíše z obav o plnohodnotné zajištění sociální a ekologické funkce lesa, jsou spory v Česku vedené převážně na úrovni ekonomické. Státní podnik Lesy České republiky proces změny započal již v minulém roce. Přestože hospodářský výsledek rapidně stoupá, některé kroky vedení podniku narazily na značný odpor.
Jestliže chtějí Lesy České republiky skutečně naplňovat zákon a dbát o „účelné a hospodárné zajišťování potřeb státu“, musí se také začít podnikatelsky chovat. Klíčem k úspěchu není jen větší kontrola nad prodejem dříví, ale i rozvinutí příjmů z jiných obchodních oblastí a optimalizace vlastních nákladů. Teprve snaha o využití a zlepšování potenciálů dělá podnik skutečným podnikem.
K realizaci svých záměrů však LČR potřebují také nastolit zdravé konkurenční tržní prostředí, v němž jsou podnikatelské subjekty odměňovány za vykonané služby. K tomu mají sloužit výběrová řízení, která vzhledem k minulému systému zákonitě musela vyvolat vlnu nevole, stejně tak jako bývalými smluvními vztahy ovlivněný a těžce se rozvíjející obchod.
To, že mají Lesy ČR potenciál dosáhnout střednědobě pouze z výroby dříví nejméně dvě miliardy korun zisku, není žádným tajemstvím. Stále však není jasné, jakým způsobem chce podnik svoje záměry realizovat, jaké nástroje použije k tomu, aby se stal opravdu moderním podnikem evropského formátu. Odpověď na tuto otázku by měla přinést smysluplná inovační „podniková koncepce“, zahrnující komplexní řešení současné problematiky.
Pavel Kitzberger
Převážně se zde jedná o obnovitelné, a na trhu vysoce žádané přírodní zdroje - především dříví. Přes tuto skutečnost dosahoval státní podnik Lesy ČR řadu let ze správy tak ohromného bohatství neuvěřitelně nízké míry ziskovosti ve výši dvě až pět procent.
V porovnání s velkými domácími vlastníky lesa, ale i státními lesy v Rakousku (ziskovost okolo 15 procent) či ve Skandinávii (zisk až 30 procent) byly zisky české firmy opravdu tristní. Přitom hospodaří v mnohem lepších produkčních podmínkách a s nesrovnatelně nižšími personálními náklady na jednoho zaměstnance.
Kdo může v době nutných ekonomických reforem státu zdůvodnit, proč jeho podnik dosahoval až do roku 2003 pouze symbolického a v posledních letech navíc klesajícího zisku, který ležel nejméně o 400 procent pod jeho reálnými možnostmi? Asi nikdo.
Vyplývá z toho jediné - transformace lesního hospodářství v roce 1992 nebyla pro stát nejšťastnějším řešením. Státní podnik se stal statickým správcem lesa a až do dnešní doby tak přišel o desítky miliard korun.
Změna je tedy absolutně nevyhnutelná a začala již koncem roku 2003. Velmi však záleží na způsobu, jakým se provede. Převrátit najednou celý systém není v důsledku smluvních vztahů z minulosti a chybějícího know-how reálnou vizí. Jediná možnost spočívá v postupném a komplexním přechodu ke skutečně efektivnímu systému hospodaření. Zastřešit podnik inovační koncepcí a dát lidem důvěru, prostor pro jednání a odpovídající odměnu za výsledky je prvním předpokladem úspěchu.
Žádná reforma se neobejde bez nespokojenosti a nevole. A tak prošly i Rakouské spolkové lesy ve druhé polovině devadesátých let velkou vnitropodnikovou krizí. O reformě Bavorských státních lesů rozhodovalo v minulém roce referendum. Zatímco diskuse v těchto zemích vyplývaly spíše z obav o plnohodnotné zajištění sociální a ekologické funkce lesa, jsou spory v Česku vedené převážně na úrovni ekonomické. Státní podnik Lesy České republiky proces změny započal již v minulém roce. Přestože hospodářský výsledek rapidně stoupá, některé kroky vedení podniku narazily na značný odpor.
Jestliže chtějí Lesy České republiky skutečně naplňovat zákon a dbát o „účelné a hospodárné zajišťování potřeb státu“, musí se také začít podnikatelsky chovat. Klíčem k úspěchu není jen větší kontrola nad prodejem dříví, ale i rozvinutí příjmů z jiných obchodních oblastí a optimalizace vlastních nákladů. Teprve snaha o využití a zlepšování potenciálů dělá podnik skutečným podnikem.
K realizaci svých záměrů však LČR potřebují také nastolit zdravé konkurenční tržní prostředí, v němž jsou podnikatelské subjekty odměňovány za vykonané služby. K tomu mají sloužit výběrová řízení, která vzhledem k minulému systému zákonitě musela vyvolat vlnu nevole, stejně tak jako bývalými smluvními vztahy ovlivněný a těžce se rozvíjející obchod.
To, že mají Lesy ČR potenciál dosáhnout střednědobě pouze z výroby dříví nejméně dvě miliardy korun zisku, není žádným tajemstvím. Stále však není jasné, jakým způsobem chce podnik svoje záměry realizovat, jaké nástroje použije k tomu, aby se stal opravdu moderním podnikem evropského formátu. Odpověď na tuto otázku by měla přinést smysluplná inovační „podniková koncepce“, zahrnující komplexní řešení současné problematiky.
Pavel Kitzberger
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích