KLENOTY BRDSKÉHO LESA

Návštěva Kloboučku rozhodně stojí za to. Milovníci brdské přírody si tu zkrátka přijdou na své. A kdo obdivuje krásné urostlé stromy jako já, nebude litovat. Lokalita je význačná už z toho důvodu, že tu můžeme poznat v podstatě původní zbytky brdského lesa, jaký tu rostl v dobách, než začaly všude kolem vyrůstat smrkové monokultury. Na Kloboučku můžeme poznat zachovalé zbytky přirozených suťových lesů s mnoha druhy stromů. Nejsilnější a zřejmě nejstarší ze zdejších smrků najdeme ve spodní části východního svahu. Jeho stáří odhadují lesníci na minimálně 200 let. Bizarních tvarů i rozměrů dosahují na Kloboučku i buky a najdeme tu překrásné jedle bělokoré. Zdejší les je pestrý druhovou skladbou, ale vyznačuje se i bohatším podrostem. Objevují se tu typické druhy květnatých bučin, jako je například kyčelnice devítilistá. Na suťový les navazuje ve spodní partii prameniště obklopené maloplošnými porosty s vtroušenou olší lepkavou. Suťový svah přecházející v kolmé skály je plný osladiče, což je druh skalní kapradiny. Vrcholové partie se mohou pochlubit původním výskytem dubu zimního. Ve východním svahu najdeme i lípu velkolistou, jejíž jeden z nejstarších exemplářů dosahuje úctyhodných 300 let. Zajímavá je i louka pod svahem, vedle níž stávala do poloviny 50. let minulého století hájovna. A pod loukou pokračuje přehlídka nádherných porostů. Najdeme tu překrásný javor klen s rozdvojeným kmenem, starý nejméně 350 roků. Prakticky celý suťový les je lemován oplocenkou. To z toho důvodu, aby nebyla omezována přirozená obnova dřevin. Na jejich pupenech a výhoncích by si jinak ráda smlsla jelení a srnčí zvěř. Zákaz vstupu do oplocenek však platí i pro případné návštěvníky. Z botanického hlediska je pak místo zajímavé i výskytem rostlinky jmenující se rozrazil horský.