Ve slovenských lesích narostla v zimě nelegální těžba dřeva

Lesy ve Slovenském ráji a v dalších lokalitách východního a středního Slovenska čelí během letošní dlouhé zimy pravděpodobně největšímu drancování za posledních několik let. Shodují se v tom lesníci i ochranáři, podle nichž dosahují škody v lesích miliónových hodnot.

K nelegálnímu kácení stromů se už uchýlili nejen jednotlivci z romských osad na Spiši, ale stále častěji i celé organizované skupiny a dokonce i šikovní "podnikatelé". O dřevo je totiž velký zájem, stále víc lidí kvůli vysokým cenám plynu a elektrické energie dává přednost topení levnějším tuhým palivem.

"Když nechtějí zmrznout, tak do toho lesa musí jít," řekl ředitel závodu Lesů Slovenské republiky v Prešově Ján Líška. Podle něho lidé v osadách "žijí ze dne na den; jdou do lesa, když je jim zima, anebo si potřebují uvařit".

Podle strážců národního parku Slovenský ráj jedna rodina z osady spotřebuje za týden asi 1,5 krychlového metru dřeva, což odpovídá vzrostlému stromu s průměrem okolo 40 centimetrů. Přitom ale jen v osadě při obci Letanovce na okraji Slovenského ráje žije v bídných chatrčích bez plynu, vody a elektrické energie asi 80 takových rodin.

Zatímco v uplynulé zimní sezoně dosáhly škody na dřevní hmotě ve Slovenském ráji 325.000 slovenských korun (249.196 Kč), jen při největším letošním nelegálním kácení odhaleném 11. ledna v Národní přírodní rezervaci Prielom Hornádu to bylo až 2,3 milionu korun.

Problémy s nelegálním kácením stromů jsou i v Banskobystrickém kraji. Podle Vojtecha Kovalčíka z Lesů SR v Rimavské Sobotě se ztratilo z lesa v blízkosti osady u Rimavské Soboty od začátku tohoto roku víc než 400 kubíků dřeva, což je asi 40 nákladních aut. Město, kterému lesy patří, však nemá na jejich hlídání lidi a ochranné služby lesníků jsou nedostatečné.

Podle Líšky by se problém nelegálního kácení dal vyřešit například tak, že Romové dostanou možnost odpracovat si získané dřevo. Zpřísnění postihů, které od nového roku přinesl trestní zákon, situaci neřeší, myslí si. "I když někoho chytíme při krádeži a uložíme mu pokutu, obyčejně na její zaplacení nemá. Když je chytíme podruhé nebo potřetí, mohou se sice dostat i do vězení, ale takto by zanedlouho nebylo ve věznicích žádné místo," konstatuje Líška. Podobného názoru jsou i ochranáři ze Správy Národního parku Slovenský ráj. "Po zpřísnění trestního zákona se už nepočítá jen materiální hodnota dřeva, ale i společenská hodnota stromů, která je několikanásobně vyšší," upozornila Katarína Škorvánková ze správy parku. Lidem, kteří si neoprávněně nesou z lesa dřevo, mohou strážci parku udělit pokutu až 2000 Sk (1500 Kč). Za rozsáhlejší poškození dřevin mohou pachatelé skončit podle trestního zákona až na několik let ve vězení. Škoda ale v takovémto případě musí být alespoň 80.000 slovenských korun (61.342 Kč)

http://www.romea.cz