Stát: Na europeníze dosáhnou jen pralesy

Praha - Chceš peníze z evropských fondů na svůj les? Pak jedině s certifikátem pralesa. Taková je logika Ministerstva životního prostředí.

Českým podnikatelům v lesnictví tak hrozí, že přijdou buď o miliony europeněz, nebo o miliony na svých ziscích.

"Ministerstvo životního prostředí prosadilo do podmínek čerpání dotací ze Sjednoceného evropského fondu pro rozvoj venkova klauzuli, podle níž musí mít příjemce certifikát FSC (Forest Stewardship Council)," vysvětlil pro deník Aktuálně.cz Jan Votava, místopředseda Asociace soukromého zemědělství.

Nárok má jen zlomek lesů

"Takto certifikováno je ale v Česku jen asi 25 tisíc hektarů lesa," podotýká Votava. Plocha českých lesních porostů je přitom zhruba 2,65 milionu hektarů.

Příslušnou certifikaci nemá ani největší vlastník lesů na území republiky, státní podnik Lesy ČR. Podle mluvčího Lesů Tomáše Vyšohlída v současné době podnik teprve zpracovává pilotní projekt na FSC a analýzu dopadů a potřebnosti tohoto certifikátu.

"My se řídíme certifikátem PFCE, v tomto režimu máme prakticky sto procent porostů," řekl deníku Aktuálně.cz Vyšohlíd.

Hospodaření v lese podle FSC, které obhajuje MŽP, je podle odborníků  naprosto nevhodné v případě hospodářských lesů. Jejich důsledkem je totiž vznik přirozeného lesa či pralesa. Uplatňovat by se tak měly v Česku maximálně v chráněných krajinných oblastech.

Mezi povinnosti držitele "pralesního certifikátu" patří podle Votavy povinnost ponechat při těžení dřeva na vytěžené lokalitě stanovený počet kubíků dřeva.

"Například lesní družstvo Chvojno spočítalo, že by tak při výměře, na které hospodaří, přišlo ročně o 110 milionů korun," dává příklad podnikatel.

Hrozí nejen ztráty, ale i škůdce

Miloš Balák, předseda Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR, podmínky dotací kategoricky odmítá. "Nejde jen o ztráty z prodeje nevytěženého dřeva, ale hrozí i další škody. Stromy ponechané v lese znamenají riziko napadení porostu kůrovcem," sdělil pro deník Aktuálně.cz Balák.

Podle ředitele komunikace ministerstva zemědělství Hugo Roldána ale příjemci dotací nemusí být přímými držiteli uvedeného certifikátu. Ministerstvo životního prostředí nicméně podle Roldána skutečně prosadilo některé prvky obsažené ve standardu FSC do podmínek poskytnutí dotace v rámci lesnických opatření.

"Podle nich například musí mít vlastník lesa o výměře nad 500 hektarů vypracovanou směrnici pro vymezení a ponechávání zlomů, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržovat," popisuje Roldán.

"Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně pět stromů na hektar v porostu a průměrně 30 krychlových metrů na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku. Vlastník lesa o výměře do 500 hektarů ponechává v porostech k zetlení nejméně pět stromů na hektar," cituje požadavky Roldán.

Podle jeho slov mají takové podmínky určitý smysl v programech ochrany krajiny, ale například v rámci opatření Investice do lesů osy je jejich uplatňování zcela nadbytečné.

"Vlastníku lesa se klade další překážka čerpání finančních prostředků z evropského fondu a závažným způsobem se nad rámec zákona omezuje hospodaření v jeho lesích. Těžko obhajitelné je i upřednostňování jednoho konkrétního certifikačního systému FSC, problémem je i obtížná kontrolovatelnost dodržování těchto podmínek," tvrdí Roldán.

MŽP: Životní prostředí vydělá

Ministerstvo zemědělství proto hodlá s MŽP jednat o změně, v současné době ale již schválených podmínek.

Náměstek ministra životního prostředí František Pojer ale "pralesní hospodaření" obhajuje. Podle něj uvedené podmínky jednoznačně povedou ke zlepšení životního prostředí.

"Požadavky vlastníkovi šetří náklady na ztrátovou těžbu a následnou obnovu, významně přispívají k udržení a zachování biodiverzity u obnovovaných porostů a postupně zlepšují chemické, biologické i mechanické vlastnosti lesní půdy," vypočítává Pojer.

"Toto opatření se týká především velkých vlastníků, kteří je již často bez problémů realizují. V praxi půjde především o stromy či porosty v lesích ochranných, v lesích v maloplošných, zvláště chráněných územích nebo v biocentrech územních systémů ekologické stability," tvrdí Pojer.

To ale není tak úplně pravda. Podmínky pralesního certifikátu se zatím týkají všech větších vlastníků bez odlišení lokalit a typu lesa.

Petr Havel
Autor je spolupracovníkem redakce
http://aktualne.centrum.cz