Jak se do českého lesa volávalo
České lesy čeká zelenání. Zhruba tak by se daly shrnout plány nového vedení
státního podniku Lesy České republiky. Jeho šéfové avizují, že na vybraných
lokalitách hodlají zavést zásady přírodě blízkého hospodaření a zahájit
spolupráci s ochranou přírody.
České lesy čeká zelenání. Zhruba tak by se daly shrnout plány nového vedení státního podniku Lesy České republiky. Jeho šéfové avizují, že na vybraných lokalitách hodlají zavést zásady přírodě blízkého hospodaření a zahájit spolupráci s ochranou přírody.
Dosavadní kurz podniku byl přitom zcela opačný. Co by tedy chystaná změna mohla přinést?
Noční můra ochranářova
Vedení státních lesů se sice ochranou přírody v médiích vždy hlasitě zaklínalo, praxe však belhala daleko za slogany. Význam přikládaný ochraně přírody dostatečně ilustruje skutečnost, že donedávna ji v podniku měl na starosti jediný zaměstnanec. Na firmu, která hospodaří s bezmála sedminou území republiky, je to množství méně než malé.
Krom několika "mediálních" projektů se tak nedělo prakticky nic. A pokud nějaký naivka upozornil na cenný kus lesa, lesníci si často hleděli s jeho těžbou pospíšit, aby nebyly problémy. Mnozí ochranáři tak nakonec došli k závěru, že horší už to být nemůže a řešení viděli v privatizaci. S mnoha soukromými vlastníky lesů byla totiž domluva výrazně jednodušší než se státním molochem.
Ilustrací budiž situace v lesním závodě Židlochovice, který spravuje značnou část lesů jižní Moravy. Lesníci se bránili vyhlášení jakýchkoli chráněných území, u ledu skončily návrhy na vznik mnoha rezervací i návrh na rozšíření CHKO Pálava o lužní lesy kolem Dyje a Moravy.
Výsledek? Z unikátního lesního komplexu jsou zákonem chráněna méně než 2 % rozlohy. Za poslední dvě desetiletí tu vyhynulo několik chráněných a kriticky ohrožených motýlů, za dveřmi je vymírání desítek druhů hmyzu vázaných na ohrožené jilmy a staré stromy.
Skeptik zavrtí hlavou, že hmyz nikoho nezajímá. Jenže jde i o peníze. Hospodaření LZ Židlochovice v posledních dvou dekádách často končilo v červených číslech. V polovině 90. let ztráty dosahovaly desítek milionů korun, začátkem nového tisíciletí šly už "jen" do milionů.
Likvidaci chráněných druhů na svém území tak vlastně sponzoroval stát: jen v letech 1997 - 2003 takto investoval přes 130 milionů.
S nástupem nového vedení státních Lesů se ale snad konečně blýská na lepší časy. To už totiž dalo najevo, že chce klást větší důraz na "mimoprodukční funkce lesa".
Bohatší o miliony i desítky
Konzervativní část lesníků sice ochranu přírody považuje za nepřítele a ochranáře za nevítanou konkurenci, která ohrožuje ekonomiku, to je ale omyl.
Pokud jsou totiž ekonomické rozvahy správné, pak by i přes vstřícný přístup k ochraně přírody měly Lesy ČR začít státu vynášet o stamiliony korun více než dosud.
Podaří-li se teď vedení státních lesů ustát tlak, který na něj vytváří dřevařská lobby, a podaří-li se mu prosadit a udržet zamýšlený kurz i mezi konzervativními lesníky uvnitř podniku, pak je dost důvodů k oslavě.
Naše země totiž bude bohatší nejen o nějaké ty miliony korun, ale také o desítky živočišných druhů, které díky zelenější lesnické politice nevyhynou.
Autor, biolog, pracuje v Entomologickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích
Dosavadní kurz podniku byl přitom zcela opačný. Co by tedy chystaná změna mohla přinést?
Noční můra ochranářova
Vedení státních lesů se sice ochranou přírody v médiích vždy hlasitě zaklínalo, praxe však belhala daleko za slogany. Význam přikládaný ochraně přírody dostatečně ilustruje skutečnost, že donedávna ji v podniku měl na starosti jediný zaměstnanec. Na firmu, která hospodaří s bezmála sedminou území republiky, je to množství méně než malé.
Krom několika "mediálních" projektů se tak nedělo prakticky nic. A pokud nějaký naivka upozornil na cenný kus lesa, lesníci si často hleděli s jeho těžbou pospíšit, aby nebyly problémy. Mnozí ochranáři tak nakonec došli k závěru, že horší už to být nemůže a řešení viděli v privatizaci. S mnoha soukromými vlastníky lesů byla totiž domluva výrazně jednodušší než se státním molochem.
Ilustrací budiž situace v lesním závodě Židlochovice, který spravuje značnou část lesů jižní Moravy. Lesníci se bránili vyhlášení jakýchkoli chráněných území, u ledu skončily návrhy na vznik mnoha rezervací i návrh na rozšíření CHKO Pálava o lužní lesy kolem Dyje a Moravy.
Výsledek? Z unikátního lesního komplexu jsou zákonem chráněna méně než 2 % rozlohy. Za poslední dvě desetiletí tu vyhynulo několik chráněných a kriticky ohrožených motýlů, za dveřmi je vymírání desítek druhů hmyzu vázaných na ohrožené jilmy a staré stromy.
Skeptik zavrtí hlavou, že hmyz nikoho nezajímá. Jenže jde i o peníze. Hospodaření LZ Židlochovice v posledních dvou dekádách často končilo v červených číslech. V polovině 90. let ztráty dosahovaly desítek milionů korun, začátkem nového tisíciletí šly už "jen" do milionů.
Likvidaci chráněných druhů na svém území tak vlastně sponzoroval stát: jen v letech 1997 - 2003 takto investoval přes 130 milionů.
S nástupem nového vedení státních Lesů se ale snad konečně blýská na lepší časy. To už totiž dalo najevo, že chce klást větší důraz na "mimoprodukční funkce lesa".
Bohatší o miliony i desítky
Konzervativní část lesníků sice ochranu přírody považuje za nepřítele a ochranáře za nevítanou konkurenci, která ohrožuje ekonomiku, to je ale omyl.
Pokud jsou totiž ekonomické rozvahy správné, pak by i přes vstřícný přístup k ochraně přírody měly Lesy ČR začít státu vynášet o stamiliony korun více než dosud.
Podaří-li se teď vedení státních lesů ustát tlak, který na něj vytváří dřevařská lobby, a podaří-li se mu prosadit a udržet zamýšlený kurz i mezi konzervativními lesníky uvnitř podniku, pak je dost důvodů k oslavě.
Naše země totiž bude bohatší nejen o nějaké ty miliony korun, ale také o desítky živočišných druhů, které díky zelenější lesnické politice nevyhynou.
Autor, biolog, pracuje v Entomologickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
