Černá zvěř je noční můrou myslivců

Největší počet složených kusů byl v roce 2004, kdy myslivci zastřelili 120 tisíc kusů černé zvěře. „Obávám se, že po dvou následujících mírných zimách v sezoně 2008 – 2009, přesáhne vysoký stav černé zvěře všechna očekávání,“ uvedl Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty, která má expozici v pavilonu Z.

Podle něho jde o velice vitální a inteligentní zvěř, jež se dokonale přizpůsobuje veškerým podmínkám, které člověk dokáže vytvořit. Na starém kontinentu se zvýšily stavy především změnou zemědělského hospodaření. Už začátkem května divočáci vycházejí z lesů do obrovských lánů řepky, potom se skrývají v porostech pšenice a ostatního obilí. Své putování po polích končí v kukuřici, kde vydrží až do začátku prosince. „Z těchto důvodů je tato zvěř absolutně nelovitelná, pouze žere, dělá škody na kulturách a rozmnožuje se geometrickou řadou. Jedna bachyně dříve vrhla tři selata, nyní už činí průměr šest jedinců, v kvalitních a příznivých letech má dokonce i dvanáct selat. Ta se rodí na jaře v dubnu a už na podzim má další mladé,“ uvedl Kostečka.

Lov černé zvěře je velice složitý, neboť se jedná o noční zvíře. Myslivci, i když prasata vyjdou z úkrytu, smí používat pouze zbraně s klasickou optikou, ne s nočním viděním. Prakticky se tak zvěř dá střílet tři dny před a tři dny po úplňku. Proto prasat stále přibývá. O vitalitě těchto zvířat svědčí i to, že před několika lety se například vyskytovala pouze v jižní části Skandinávie a nyní jsou už prakticky až u polárního kruhu.