Zastaví ministr Kužvart práci na kodexu ekologických zákonů?

PRAHA (EkoList) - Ke konci druhé ze tří etap práce na "Kodexu životního prostředí" údajně hrozí, že projekt bude z iniciativy ministra životního prostředí Kužvarta zastaven. Od září roku 1999 pracuje nevládní organizace Ústav pro ekopolitiku (ÚEP) na vypracování jednotného právního kodexu, který by měl všechny dosavadní i některé nové právní předpisy týkající se životního prostředí začlenit do jednoho systému, stojícího přibližně na úrovni občanského zákoníku. Do projektu se podle Evy Kružíkové z ÚEP Ministerstvo životního prostředí (MŽP) smluvně zavázalo přispět dvanácti procenty z celkového rozpočtu. Zbylých osmaosmdesát procent platí nizozemská vláda v rámci projektu Matra na pomoc střední a východní Evropě. Minulý týden však podle Kružíkové ministr životního prostředí Kužvart řekl, že požádá nizozemskou stranu o zastavení projektu. Přestože Kužvart i jeho ministerský předchůdce Bursík projekt dříve podpořili a ÚEP se dokonce veřejné soutěže na jeho zpracování zúčastnil na výzvu MŽP, zdůvodnil prý Kužvart svůj nynější postup tím, že v ÚEP není dostatečně odborné zázemí. Podle profesora Václava Mezřického z ÚEP ale na kodexu pracuje přes deset z asi patnácti až dvaceti environmentálních právníků v celé České republice. EkoList se pokoušel kontaktovat ministerstvo, zatím ale nebylo možné získat k věci vyjádření. Jarmila Krebsová z tiskového oddělení MŽP nám pouze přislíbila zaslat stanovisko během příštího týdne. Eva Kružíková uvedla, že zásadním odpůrcem zákona je bratr ministra a specialista na environmentální právo Petr Kužvart. Kodex životního prostředí má být podle představ ÚEP zákonem, který vnese do našeho právního systému pořádek. Bude obsahovat obecnou část, ve které se budou například definovat základní pojmy či principy a ve druhé části pak budou rozpracovány jednotlivé složkové principy, například předpisy o vodě, půdě, ovzduší, či odpadech. Ustanovení o sankcích budou v obecné části, ve složkových ustanoveních budou sankce definovány konkrétně. Podle Kružíkové očekávají zákon s nadějí průmyslové podniky i veřejnost. Podobné zákony už fungují v Nizozemí, Velké Británii a Švédsku, připravují se v Polsku a Německu. Tam je problém s ústavou, která brání jeho přijetí. Německý zákon je nejpodrobnější, britský má malou obecnou část, část zvláštní naopak rozvinutou, v Holandsku se jednotlivé kapitoly postupně dodávají, polský zákon bude velmi podrobný a v maďarském je obsáhlá obecná část. V rámci Evropské unie (EU) si životní prostředí řeší státy formou, která jim vyhovuje, platí zde však obecná legislativa EU. Ta zahrnuje například princip prevence a státy samy řeší, jak ho naplňovat. První koncept projektu vypracoval ÚEP již na přelomu roku 1994 a 1995, kdy dostal grant na vypracování takzvaného Zákona pro přežití. V roce 1997 pak Ministerstvo životního prostředí vyzvalo ústav, aby se zúčastnil veřejné soutěže na získání grantu od nizozemské vlády. Už v roce 1999 nastaly problémy s veřejnou soutěží, která se z důvodů administrativních chyb musela konat čtyřikrát. První verzi Kodexu životního prostředí předložil ÚEP v prosinci 2000. Ústav prý do té doby nebyl pracovně v kontaktu s ministerskými úředníky. Projekt bude ukončen v květnu 2002. Mělo by se jednat o jakýsi zákon pro budoucnost, protože v současné době podle Kružíkové není v parlamentu ještě dostatečná vůle k jeho schválení. Přestože mají lidé z ÚEP obavy ze zastavení projektu, práce na něm zatím pokračuje. Nyní se připravují jednání s průmyslovými svazy. ÚEP má podle jedné z tvůrkyň kodexu Evy Adamové s MŽP uzavřenu smlouvu na první etapu, na další pak smlouvu o smlouvě budoucí. Eva Kosková Zdroj: Ekolist po drátě - www.ekolist.cz