Ve financích MŽP je nepořádek - slušně řečeno
Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu: Prostředky státního rozpočtu účelově určené
na ochranu životního prostředí Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s
finančními prostředky vynaloženými na programy zaměřené na ochranu přírody a
péči o krajinu a ověřit, zda bylo dosaženo předpokládaných ekologických přínosů.
Kontrola byla provedena od dubna do října 2001. Kontrolováno bylo období let
1999 a 2000, v případě věcných souvislostí i roky předcházející. Kontrolovanými
osobami byly Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a
krajiny České republiky, Správa chráněných krajinných oblastí České republiky a
vybraní příjemci finančních prostředků z Programu péče o krajinu. MŽP pro účelné
a hospodárné čerpání rozpočtových prostředků účelově určených na PPK nevytvořilo
předpoklady, zejména tím, že nestanovilo úplná a přesná pravidla pro čerpání
účelových prostředků na realizaci PPK; nezajistilo řádnou kontrolu realizace
opatření PPK, což umožnilo ne vždy odpovědné a hospodárné využití rozpočtových
prostředků. Pověřilo organizačním zajištěním PPK odborné organizace, ale již
nekontrolovalo, zda plní svěřené povinnosti. Současně pověřeným odborným
organizacím umožnilo čerpání finančních prostředků z PPK jako příjemcům podpor,
aniž toto čerpání dostatečně kontrolovalo; nesplnilo povinnost vyplývající ze
Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR – propojování dotačních titulů
resortu zemědělství s krajinotvornými programy MŽP. Z tohoto důvodu nebyl splněn
ani další úkol týkající se přehodnocení stávajícího rozdělení finančních
prostředků vyčleněných na tyto činnosti ze státního rozpočtu. K přesunu
finančních prostředků ve prospěch krajinotvorných programů nedošlo; stávající
objem uvolňovaných finančních prostředků PPK postačuje na provedení jen asi
poloviny plánovaných opatření, která jsou uvedena ve schválených plánech péče
(odhad odborných organizací). S ohledem na prioritní úkoly v ochraně přírody a
krajiny stanovené Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR (především
úkoly – zlepšení stavu lesa, zalesňování a zatravňování niv, ekostabilizační
prvky v zemědělské krajině, revitalizace vodních toků, mokřady a další) je objem
uvolněných finančních prostředků naprosto nedostatečný. Zlepšení situace lze
dosáhnout koordinací státních podpůrných programů různých resortů MŽP,
Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro místní rozvoj, které ovlivňují
přírodu a krajinu v souladu s cílem Státního programu ochrany přírody a krajiny
ČR; nezajistilo vyhodnocení realizovaných opatření z hlediska dosažení
předpokládaných ekologických přínosů v rámci PPK i přesto, že realizovaná
opatření PPK jsou spojena s plněním prioritních úkolů Státního programu ochrany
přírody a krajiny ČR. Problematika poskytování a čerpání finančních prostředků z
rozpočtové kapitoly Ministerstvo životního prostředí na sanace lokalit po
Sovětské armádě byla NKÚ kontrolována již v rámci kontrolních akcí č. 95/24 a č.
98/20. Některé nedostatky však nadále přetrvávají: v roce 1999 byly finanční
prostředky (včetně komisionářské odměny) poukazovány komisionářům na zvláštní
účet na začátku etapy. Tímto postupem MŽP umožnilo komisionářům převádět
finanční prostředky určené na sanaci na jiné účty a používat pro svou potřebu.
Opatření k odstranění zjištěných nedostatků přijalo MŽP až v roce 2000. Jedná se
zejména o poukazování prostředků na účet komisionáře pouze zálohově na dobu 3
měsíců. Etapy sanačních prací jsou koncipovány v dodatcích ke smlouvám tak, že
nepřesahují období rozpočtového roku, a jsou stanovena pravidla nakládání s
úroky vzniklými na účtech komisionářů; prakticky u všech lokalit došlo k
podstatným změnám smluvních ujednání, a to zejména ke zvýšení ceny díla (až o 38
%), prodloužení termínů plnění, včetně nesplnění stanovených sanačních limitů. V
nemalé míře to souviselo s nedůsledně provedeným průzkumem lokalit a na jeho
základě zpracovanými analýzami rizika. Ty byly podkladem pro zpracování
nekvalitních zadávacích podmínek pro výběrová řízení na dodavatele prací. V této
souvislosti lze konstatovat, že MŽP nevytvořilo podmínky pro hospodárné a účelné
čerpání vyčleněných prostředků státního rozpočtu; z hlediska zlepšení kvality
životního prostředí nebyly doposud komplexní přínosy sanačních prací
kvantifikovány, a to ani ve vztahu k vynaloženým prostředkům. MŽP nevytvořilo
předpoklady pro realizaci soustavy NATURA 2000 (která je podmínkou pro splnění
základního požadavku Evropské komise, aby ČR k datu vstupu do Evropské unie měla
zpracovaný tzv. národní seznam území zvláštní ochrany): uvolňovalo sice na
zajištění tohoto úkolu finanční prostředky, avšak již nekontrolovalo a průběžně
neusměrňovalo jejich skutečné využití; využití vyčleněných pracovních kapacit a
zejména finančních prostředků nesloužilo výhradně pro NATURU 2000. Přestože se
vesměs jedná o prioritní úkoly Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR,
nebyla jim v kontrolovaném období věnována dostatečná pozornost.
Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu:
Prostředky státního rozpočtu účelově určené na ochranu životního prostředí
Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s finančními prostředky vynaloženými na programy zaměřené na ochranu přírody a péči o krajinu a ověřit, zda bylo dosaženo předpokládaných ekologických přínosů. Kontrola byla provedena od dubna do října 2001. Kontrolováno bylo období let 1999 a 2000, v případě věcných souvislostí i roky předcházející.
Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa chráněných krajinných oblastí České republiky a vybraní příjemci finančních prostředků z Programu péče o krajinu.
MŽP pro účelné a hospodárné čerpání rozpočtových prostředků účelově určených na PPK nevytvořilo předpoklady, zejména tím, že
nestanovilo úplná a přesná pravidla pro čerpání účelových prostředků na realizaci PPK;
nezajistilo řádnou kontrolu realizace opatření PPK, což umožnilo ne vždy odpovědné a hospodárné využití rozpočtových prostředků. Pověřilo organizačním zajištěním PPK odborné organizace, ale již nekontrolovalo, zda plní svěřené povinnosti. Současně pověřeným odborným organizacím umožnilo čerpání finančních prostředků z PPK jako příjemcům podpor, aniž toto čerpání dostatečně kontrolovalo;
nesplnilo povinnost vyplývající ze Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR – propojování dotačních titulů resortu zemědělství s krajinotvornými programy MŽP. Z tohoto důvodu nebyl splněn ani další úkol týkající se přehodnocení stávajícího rozdělení finančních prostředků vyčleněných na tyto činnosti ze státního rozpočtu. K přesunu finančních prostředků ve prospěch krajinotvorných programů nedošlo;
stávající objem uvolňovaných finančních prostředků PPK postačuje na provedení jen asi poloviny plánovaných opatření, která jsou uvedena ve schválených plánech péče (odhad odborných organizací). S ohledem na prioritní úkoly v ochraně přírody a krajiny stanovené Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR (především úkoly – zlepšení stavu lesa, zalesňování a zatravňování niv, ekostabilizační prvky v zemědělské krajině, revitalizace vodních toků, mokřady a další) je objem uvolněných finančních prostředků naprosto nedostatečný. Zlepšení situace lze dosáhnout koordinací státních podpůrných programů různých resortů MŽP, Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro místní rozvoj, které ovlivňují přírodu a krajinu v souladu s cílem Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR;
nezajistilo vyhodnocení realizovaných opatření z hlediska dosažení předpokládaných ekologických přínosů v rámci PPK i přesto, že realizovaná opatření PPK jsou spojena s plněním prioritních úkolů Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR.
Problematika poskytování a čerpání finančních prostředků z rozpočtové kapitoly Ministerstvo životního prostředí na sanace lokalit po Sovětské armádě byla NKÚ kontrolována již v rámci kontrolních akcí č. 95/24 a č. 98/20. Některé nedostatky však nadále přetrvávají:
v roce 1999 byly finanční prostředky (včetně komisionářské odměny) poukazovány komisionářům na zvláštní účet na začátku etapy. Tímto postupem MŽP umožnilo komisionářům převádět finanční prostředky určené na sanaci na jiné účty a používat pro svou potřebu. Opatření k odstranění zjištěných nedostatků přijalo MŽP až v roce 2000. Jedná se zejména o poukazování prostředků na účet komisionáře pouze zálohově na dobu 3 měsíců. Etapy sanačních prací jsou koncipovány v dodatcích ke smlouvám tak, že nepřesahují období rozpočtového roku, a jsou stanovena pravidla nakládání s úroky vzniklými na účtech komisionářů;
prakticky u všech lokalit došlo k podstatným změnám smluvních ujednání, a to zejména ke zvýšení ceny díla (až o 38 %), prodloužení termínů plnění, včetně nesplnění stanovených sanačních limitů. V nemalé míře to souviselo s nedůsledně provedeným průzkumem lokalit a na jeho základě zpracovanými analýzami rizika. Ty byly podkladem pro zpracování nekvalitních zadávacích podmínek pro výběrová řízení na dodavatele prací. V této souvislosti lze konstatovat, že MŽP nevytvořilo podmínky pro hospodárné a účelné čerpání vyčleněných prostředků státního rozpočtu;
z hlediska zlepšení kvality životního prostředí nebyly doposud komplexní přínosy sanačních prací kvantifikovány, a to ani ve vztahu k vynaloženým prostředkům.
MŽP nevytvořilo předpoklady pro realizaci soustavy NATURA 2000 (která je podmínkou pro splnění základního požadavku Evropské komise, aby ČR k datu vstupu do Evropské unie měla zpracovaný tzv. národní seznam území zvláštní ochrany):
uvolňovalo sice na zajištění tohoto úkolu finanční prostředky, avšak již nekontrolovalo a průběžně neusměrňovalo jejich skutečné využití;
využití vyčleněných pracovních kapacit a zejména finančních prostředků nesloužilo výhradně pro NATURU 2000.
Přestože se vesměs jedná o prioritní úkoly Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, nebyla jim v kontrolovaném období věnována dostatečná pozornost.
Sdílet článek na sociálních sítích