Čtvrtek, 28. března 2024

Uplatňování Agendy 21 v zemích Visegrádské skupiny

Uplatňování Agendy 21 v zemích Visegrádské skupiny
Jak jsme již několikrát informovali, na přelomu srpna a září roku 2002 se v jihoafrickém Johannesburgu uskuteční konference Organizace spojených národů (OSN) nazvaná „Světový Summit o udržitelném rozvoji – World Summit on Sustainable Developement (WSSD)“. Vlády všech států světa a jejich představitelé by na tomto fóru měli zhodnotit, jakého pokroku bylo dosaženo při uplatňování principů udržitelného rozvoje od posledního „Summitu Země“ (oficiálně „Světový summit o životním prostředí a rozvoji“, Rio de Janeiro, 1992). Očekává se, že konference by měla na nejvyšší politické úrovni jasnými slovy deklarovat hlavní neúspěchy a překážky, které celosvětově brání změně dosavadního nepříznivého vývoje na udržitelnou alternativu. Konference představuje šanci zvrátit současný neudržitelný vývoj a zavázat jednotlivé země i jejich regionální uskupení ke konkrétním krokům vedoucím k udržitelnému rozvoji v celosvětovém měřítku. V zemích Visegrádské skupiny (V4 = ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se udržitelným rozvojem již řadu let zabývají mimo jiné i čtyři instituce (Ústav pro ekopolitiku – Česká republika, Ústav pro udržitelný rozvoj - Polsko, Centrum pro environmentální studia – Maďarsko a Společnosť pro trvale udržitelný život – Slovensko), jejichž dlouhodobá vzájemná spolupráce vedla k myšlence společného zhodnocení pokroku, jakého dosáhly země V4 od Summitu Země v Riu. Toto hodnocení je prováděno nezávislými odborníky a bude nabídnuto jednotlivým vládám zemí Visegrádu jako doplněk k hodnotícím zprávám, jejichž zpracování je povinností těchto vlád a vyplývá ze závazků, které přijaly v Riu. Dále uvádíme výtah z vyhodnocení dotazníkového průzkumu nazvaného „Uplatňování principů udržitelného rozvoje v zemích Visegrádu“, který proběhl na přelomu jara a léta 2001 ve všech zemích skupiny V4. Hodnocení uplatnění Agendy 21 v zemích V4 Snahou bylo do výzkumu zařadit pouze takové respondenty (v rámci předem definovaných „stakeholders“ skupin), kteří mají základní přehled o myšlence udržitelného rozvoje (UR) a o dokumentu Agenda 21. Ukázalo se však, že 17 % českých respondentů se s tímto dokumentem dosud nesetkalo. Většina jich pocházela ze skupiny průmyslových podniků a zemědělců (dále skupina zkráceně nazvaná business). Naopak představitelé „vládní“ skupiny ve 100 % odpověděli kladně. Podobné výsledky byly získány na Slovensku (s Agendou 21 se zde setkalo celkem 85 % respondentů) a v Maďarsku pouze 65 % oslovených expertů. Při hodnocení této otázky nesmíme zapomínat na to, že spektrum dotázaných expertů bylo značně široké. Naší snahou bylo zahrnout všechny společenské skupiny (např. církve, zástupce ženských organizací či mládeže). Proto považujeme uvedený počet lidí, kteří se setkali s Agendou 21, za vysoký (zejména v ČR a SR). Většina respondentů, kteří se s dokumentem Agenda 21 (A21) již setkali, ho v současné době považují za vhodný návod (avšak s omezeními) pro dosažení UR v celosvětovém měřítku. Přesto mu řada respondentů vytýká obecnost, nekonkrétnost, ale třeba i nedostatečnou možnost implementace a minimální aplikovatelnost v praxi. Podobné připomínky se shodně objevují i v odpovědích respondentů z Maďarska, Polska i ze Slovenska. Zajímavé myšlenky se ozvaly z Polska, kde jeden respondent prohlásil, že: „Agenda 21 může být brána jako základ pro vytvoření lokálních a regionálních akčních plánů“, což se také již, dle jeho názoru, v Polsku děje.“ V otázce, zda principy UR ovlivňují v praxi organizaci či skupinu, kterou respondent zastupuje, se valná většina dotázaných přiklonila k alternativám, které existenci vlivu těchto principů připouštějí. Principy A21 nejsilněji ovlivnily skupinu, kterou obecně nazýváme „nevládní sektor“. Mohli bychom sice předpokládat, že v ideálním případě mají principy A21 vliv na činnost všech zmíněných společenských skupin (vládní, nevládní, business), avšak skutečnost je jiná. Mnozí respondenti totiž zužují udržitelný rozvoj a A21 pouze na aplikaci základních environmentálních, ekonomických a legislativních nástrojů (jako je posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), zavádění environmentálně orientovaných systémů řízení podle mezinárodních norem ISO 14 000, respektive podle EMAS apod.). Nasvědčuje to tomu, že znalost Agendy 21 a obecněji udržitelného rozvoje není v těchto skupinách ideální – což samozřejmě snižuje šanci na jejich prosazení v praxi. Někteří experti také upřednostňovali principy UR před principy A21. Podobná situace jako v Česku se rýsuje i v Maďarsku, kde se principy A21, podle některých názorů, uplatňují pouze za přispění platné legislativy. Jeden respondent zastupující nevládní organizace vystihl situaci uplatňování principů A21 vcelku trefně: „Je to pěkná teorie, kterou lidé z praxe nepoužívají!“ Pokud bychom se zaměřili pouze na praktickou použitelnost jednotlivých částí A21, největší důraz je kladen na informovanost, komunikaci (tu uplatňují především nevládní organizace) a dále na jednotlivé složky životního prostředí (jmenováno především vládní a business skupinou). Objevila se i celá řada názorů zdůrazňujících, že jednotlivé části A21 nelze upřednostňovat před druhými. Tyto hlasy volají po tom, aby se A21 brala jako celek: „Principy A21 nelze od sebe oddělovat a vyvyšovat jeden nad druhý.“ Podobně jako principy A21 se také, dle názorů respondentů, uplatňují principy udržitelného rozvoje. Na otázku, zda se principy UR uplatňují v politice organizace, kterou zastupují, odpověděla naprostá většina respondentů ze všech společenských skupin kladně. Panuje tedy obecné přesvědčení napříč různými společenskými skupinami, že alespoň některé principy UR se v praxi běžně používají. Překvapivě nejkritičtější byli v této otázce zástupci nevládních organizací – celá jedna pětina odpověděla, že se principy UR v jejich politice či strategii neobjevují. Tento výsledek však musíme posuzovat ve světle toho, že „nevládní sektor“ byl v našem průzkumu značně diverzifikovaná a heterogenní skupina (což je ostatně podstatou občanské společnosti) – zahrnovala např. zástupce odborů, ženských a mládežnických spolků či církví, tedy zdaleka ne jen zástupce environmentálně orientovaných NGOs, jak bývá někdy zvykem. Podle průzkumů na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku lze usuzovat, že principy UR mají vliv nebo jsou součástí politiky organizací respondentů ve většině odpovědí. Odpověď slovenského zástupce nevládní organizace zní: „Principy UR mají na naši organizaci vliv, ale snahou je většinu principů implementovat navenek, avšak zapomíná se na implementaci interní.“ V připomínkách k této otázce experti z různých zemí shodně dodávají, že principy UR jsou v současné době základem environmentálních politik jednotlivých států či významnějších strategických dokumentů. Musíme si ovšem položit otázku, jaká je praktická implementace těchto principů, zda nejde jen o přítomnost „módního slova“ v těchto strategických politikách. U skupiny business se principy UR uplatňují především prostřednictvím ekonomických a legislativních nástrojů ochrany životního prostředí. Naopak ve skupině nevládních organizací je kladen větší důraz na výchovu a vzdělávání. Jeden respondent z této skupiny odpověděl, že se snaží zavádět principy morálky a klást otázku: „Jakou Zemi zanecháme svým potomkům?“ Ti co odpověděli, že se setkali s dokumentem A21, mohli uvést několik příkladů zlepšení, kterých bylo dosaženo díky aplikaci těchto principů v politice/strategii organizace, či skupiny, kterou reprezentují. Mezi nejčastější příklady, které se objevily ve spektru odpovědí všech tří skupin, bylo zlepšení vnímání environmentálních témat společností a celkové informovanosti. Podobná témata jako v ČR se objevila i v jiných zemích. V Maďarsku i na Slovensku dotázaní experti shodně vyzdvihovali různorodé environmentální strategické plány, schválení strategie UR, v Polsku naopak často připomínali uplatňování základních principů v každodenním životě (princip znečišťovatel platí – PPP), širší účast veřejnosti atd.) Ve vnímání konkrétních zlepšení, dosažených díky aplikaci principů UR, se projevil zřetelný rozdíl mezi různými společenskými skupinami. Zástupci vládních organizací velmi často zdůrazňovali zlepšení situace díky přijetí nových legislativních a ekonomických nástrojů, dále ve zlepšení komunikace mezi různými sektory společnosti či v konkrétním zlepšení jednotlivých složek životního prostředí. Respondenti zastupující nevládní organizace nejpozitivněji hodnotili lokální či regionální akce na podporu udržitelnosti – např. akce, které napomáhaly rozvoji regionů či mikroregionů (plán obnovy vesnice, plán revitalizace krajiny či další spíše dílčí projekty). Tato skupina dále kladně hodnotila obecnější, avšak neméně důležité aspekty UR - informovanost, vzdělání, zlepšení komunikace mezi různými sektory společnosti či teoretickou a praktickou aplikaci zásad UR v dané organizaci či spolku. Naproti tomu zástupci skupiny business nejčastěji zdůrazňovali možnost a úspěšnost aplikace ekonomických a legislativních nástrojů ochrany životního prostředí (Environmentální manažerské systémy /EMAS, EMS, ISO 14 000/, EIA, SEA apod.). Často zmiňovali i úspěchy dosažené při snižování emisí (plynů i kapalin) z podniku či naopak snížení vstupů, jež směřují do podniku. Charakteristické pro toto hodnocení je (ve všech zemích Visegrádu) zúžení široké problematiky praktické aplikace udržitelného rozvoje pouze na jeden jeho aspekt. UR je tak často vnímám jako environmentální, či v horším případě ochranářský koncept, aniž byl brán v úvahu jeho sociální a ekonomický rozměr. Studie byla zpracována v rámci projektu 10 years after Rio: Transition from Centrally Planned Economy to Sustainable Society? podpořeného Mezinarodním visegrádským fondem a podíleli se na ní Ústav pro ekopolitiku Praha, Society for Sustainable Living in the Slovak Republic, Institute for Sustainable Developement Warsawa a Center for Environmental Studies Budapest. Součástí hodnocení byla i konference, která se konala 4. - 6. dubna 2002 v Praze. Bližší informace přineseme v dalším vydání Zpravodaje MA 21. Zdroj: Ústav pro ekopolitiku Kontakt: uep.ecn.cz
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů