Školní ekologická výchova již po mnoho roků stále nefunguje
\"Podobně jako klasická negramotnost je hlavní překážkou rozvoje společnosti, je
ekologická negramotnost příčinou přetrvávajícího kořistnického vztahu k přírodě
a uplatňování neudržitelných vzorců výroby a spotřeby,\" zdůrazňuje se ve studii
Centra pro sociální a ekonomické strategie. Ve Státním programu
environmentálního vzdělávání (SPEV) v ČR se přitom upozorňuje na skutečnost, že
poškození životního prostředí způsobené ekologickou negramotností a
neinformovaností způsobuje škody \"jejichž náprava vykazuje několikanásobně
vyšší ekonomické ztráty, než jsou náklady na vzdělávání.\" Ekologická výchova se
tedy vyplatí i finančně. Jak v praxi vypadá situace z pohledu škol, které nyní
bilancují uplynulý školní rok, jsme se zeptali zástupce ředitele
českokrumlovského gymnázia Václava Dolanského: \"Školní ekologická výchova v
České republice stále nefunguje. Na některých školách se sice ekovýchově daří,
ale je to zatím jen zásluhou osvícených jednotlivců, nikoliv systému.
Ministerstvo školství dělá v této věci spícího brouka, většinou bylo k nějaké
činnosti dokopáno až ministerstvem životního prostředí. Po třinácti letech -
kromě \"ekologických vsuvek\" v osnovách některých předmětů - přišel z
ministerstva školství první materiál ke komplexní ekologické výchově. Jde o
metodický pokyn ředitelům škol, opsaný z dokumentů Klubu ekologické výchovy, bez
zmínky o financování doporučovaných aktivit.\" SPEV byl přijat usnesením vlády v
roce 2000, jeho akční program obsahuje detailní plán včetně časových
harmonogramů jednotlivých kroků. Není ale dodržován. Například každý kraj měl
mít do konce roku 2001 hotovou koncepci ekologické výchovy, což se dodnes
nestalo. Dobré načasování Pozitivní efekty vzdělávání a výchovy, včetně
ekologické, se projeví až v dlouhodobějším časovém horizontu, pak ale postupně
ovlivňují všechny složky lidské činnosti. \"Jedinou šancí a jistotou jak
zajistit, aby ekologickou výchovou prošel každý, je její zabudování do školních
osnov, \" říká Václav Dolanský. \"Nesmí jít o žádné memorování pouček, ale žáci
se musí v přiměřeném věku naučit promýšlet v souvislostech třeba otázku
získávání energií, problematiku globálního oteplování, znečišťování životního
prostředí a mnoho dalších věcí, které většinou mohou svým chováním ovlivnit. Je
známo, že ve výchovném a vzdělávacím procesu musí přijít jednotlivé podněty v
pravý čas a v určitém systému, mají-li se zabudovat do vývoje mladé osobnosti.
Učit člověka citlivému vztahu k přírodě teprve v jeho patnácti letech je totéž,
jako bychom ho chtěli teprve v tomto věku naučit psát - už se to prostě
nepovede,\" dodává Václav Dolanský. Podle studie Centra pro sociální a
ekonomické strategie by měla být ekologická výchova na základních školách
promyšleně začleněna do předmětů přírodopis, zeměpis, základy společenských věd
a dalších. Na středních školách jí pak bude vyhrazen samostatný předmět. U
vysokých škol by mělo být environmentální vzdělávání nedílnou součástí všech
studijních programů, zejména u pedagogických fakult, které vychovávají budoucí
učitele. Nevládní organizace Absenci státní ekologické výchovy dnes suplují
nevládní neziskové organizace. Nemohou však v této oblasti ani zdaleka nahradit
stát. Takovéto působení na děti je totiž jen krátkodobé a příležitostné. Činnost
nevládní organizace na tomto poli přibližuje vedoucí Střediska ekologické
výchovy Šípek Pavlína Šímová: \"Právě jsme vyhodnotili uplynulý školní rok. Od
ledna do konce června prošlo některým z našich programů 1596 dětí. Pro srovnání
- za celý loňský rok to bylo 2006 dětí ve 107 programech. Moc se to tedy nebude
lišit ani letos, protože první část roku je vždy silnější. Školám a školkám, kam
za dětmi docházíme, nabízíme různé programy - ve třídách nebo venku - uzpůsobené
věku dětí. Veverka čiperka nebo život v mraveništi jsou pro ty nejmladší ze
školek. Jde hlavně o to, včas podchytit vytváření správného vztahu k přírodě. Ve
školách si nás učitelé zvou hlavně do hodin přírodopisu nebo občanské výchovy.
Se staršími dětmi pak i více diskutujeme. Spolupracujeme také s Lesy ČR, které
mají zájem o to, aby si lidé vytvářeli dobrý vztah k lesu a chránili ho.\"
Zdroj: Českokrumlovské listy
\"Podobně jako klasická negramotnost je hlavní překážkou rozvoje společnosti, je ekologická negramotnost příčinou přetrvávajícího kořistnického vztahu k přírodě a uplatňování neudržitelných vzorců výroby a spotřeby,\" zdůrazňuje se ve studii Centra pro sociální a ekonomické strategie.
Ve Státním programu environmentálního vzdělávání (SPEV) v ČR se přitom upozorňuje na skutečnost, že poškození životního prostředí způsobené ekologickou negramotností a neinformovaností způsobuje škody \"jejichž náprava vykazuje několikanásobně vyšší ekonomické ztráty, než jsou náklady na vzdělávání.\"
Ekologická výchova se tedy vyplatí i finančně.
Jak v praxi vypadá situace z pohledu škol, které nyní bilancují uplynulý školní rok, jsme se zeptali zástupce ředitele českokrumlovského gymnázia Václava Dolanského:
\"Školní ekologická výchova v České republice stále nefunguje. Na některých školách se sice ekovýchově daří, ale je to zatím jen zásluhou osvícených jednotlivců, nikoliv systému. Ministerstvo školství dělá v této věci spícího brouka, většinou bylo k nějaké činnosti dokopáno až ministerstvem životního prostředí. Po třinácti letech - kromě \"ekologických vsuvek\" v osnovách některých předmětů - přišel z ministerstva školství první materiál ke komplexní ekologické výchově. Jde o metodický pokyn ředitelům škol, opsaný z dokumentů Klubu ekologické výchovy, bez zmínky o financování doporučovaných aktivit.\"
SPEV byl přijat usnesením vlády v roce 2000, jeho akční program obsahuje detailní plán včetně časových harmonogramů jednotlivých kroků. Není ale dodržován. Například každý kraj měl mít do konce roku 2001 hotovou koncepci ekologické výchovy, což se dodnes nestalo.
Dobré načasování
Pozitivní efekty vzdělávání a výchovy, včetně ekologické, se projeví až v dlouhodobějším časovém horizontu, pak ale postupně ovlivňují všechny složky lidské činnosti.
\"Jedinou šancí a jistotou jak zajistit, aby ekologickou výchovou prošel každý, je její zabudování do školních osnov, \" říká Václav Dolanský.
\"Nesmí jít o žádné memorování pouček, ale žáci se musí v přiměřeném věku naučit promýšlet v souvislostech třeba otázku získávání energií, problematiku globálního oteplování, znečišťování životního prostředí a mnoho dalších věcí, které většinou mohou svým chováním ovlivnit. Je známo, že ve výchovném a vzdělávacím procesu musí přijít jednotlivé podněty v pravý čas a v určitém systému, mají-li se zabudovat do vývoje mladé osobnosti. Učit člověka citlivému vztahu k přírodě teprve v jeho patnácti letech je totéž, jako bychom ho chtěli teprve v tomto věku naučit psát - už se to prostě nepovede,\"
dodává Václav Dolanský.
Podle studie Centra pro sociální a ekonomické strategie by měla být ekologická výchova na základních školách promyšleně začleněna do předmětů přírodopis, zeměpis, základy společenských věd a dalších. Na středních školách jí pak bude vyhrazen samostatný předmět. U vysokých škol by mělo být environmentální vzdělávání nedílnou součástí všech studijních programů, zejména u pedagogických fakult, které vychovávají budoucí učitele.
Nevládní organizace
Absenci státní ekologické výchovy dnes suplují nevládní neziskové organizace. Nemohou však v této oblasti ani zdaleka nahradit stát. Takovéto působení na děti je totiž jen krátkodobé a příležitostné. Činnost nevládní organizace na tomto poli přibližuje vedoucí Střediska ekologické výchovy Šípek Pavlína Šímová:
\"Právě jsme vyhodnotili uplynulý školní rok. Od ledna do konce června prošlo některým z našich programů 1596 dětí. Pro srovnání - za celý loňský rok to bylo 2006 dětí ve 107 programech. Moc se to tedy nebude lišit ani letos, protože první část roku je vždy silnější. Školám a školkám, kam za dětmi docházíme, nabízíme různé programy - ve třídách nebo venku - uzpůsobené věku dětí. Veverka čiperka nebo život v mraveništi jsou pro ty nejmladší ze školek. Jde hlavně o to, včas podchytit vytváření správného vztahu k přírodě. Ve školách si nás učitelé zvou hlavně do hodin přírodopisu nebo občanské výchovy. Se staršími dětmi pak i více diskutujeme. Spolupracujeme také s Lesy ČR, které mají zájem o to, aby si lidé vytvářeli dobrý vztah k lesu a chránili ho.\"
Zdroj: Českokrumlovské listy
Sdílet článek na sociálních sítích