Ve vodě jsou jedy i bakterie
Praha Na první pohled se neliší od špinavého rybníka, je však nesrovnatelně
nebezpečnější: povodňová voda. Teče koryty řek nebo stojí v ulicích. Přesný
rozbor odborníci ještě nemají, už teď je však jasné, že spláchla nebezpečné
látky z továren, kaly z čističek, hnojiva z polí, fekálie z kanálů. \"Sahat do
vody při povodni není rozumné. Když už se v ní člověk musí pohybovat, měl by se
chránit,\" říká Karel Bláha z ministerstva životního prostředí. Velmi nebezpečná
je bakterie leptospirózy. Přenáší ji hlodavci a do vody se dostane vypláchnutím
jejich výkalů ze sklepů a kanálů. V horším případě může způsobit Weilovu
žloutenku. Před pěti lety po povodních na Moravě na ni zemřelo několik lidí.
Pokud nemocný nedostane včas antibiotika, zemře na poškození jater. Voda
spláchla také hnojiva z polí a zemědělských skladů. Leckde jsou na hladině
patrné ropné skvrny. \"Z nic nehrozí bezprostřední otrava, ale koupat se v
takové vodě nedá,\" upozorňuje Karel Bláha. Ropné látky většinou způsobují
ekzémy nebo podráždění kůže. Některé z nich se do těla lehce vstřebávají kůží a
při vysoké koncentraci mohou poškodit játra. Většina z nich je podezřelá z toho,
že poškozuje zárodek. Nejnebezpečnější látky však spláchlo Labe z neratovické
Spolany. V půdě uvnitř areálu vytopené chemičky bylo rozptýleno přes dvě stě
kilogramů rtuti. Protože je rtuť těžká, klesne na dno. Po malých dávkách se
dostává do potravy ryb a hromadí se v jejich těle. Zároveň se změní z rtuti
kovové na organickou. \"Zatímco požití kovové rtuti ve velmi malém množství
vážnější újmu nezpůsobí, takto změněná může vyvolat závažnou otravu,\" říká
Bláha a dodává: \"O jak vážný problém jde, to budeme vědět, teprve až zjistíme,
kolik rtuti se z areálu Spolany skutečně vyplavilo.\" Ve Spolaně byly ještě
nebezpečnější látky, dioxiny. Patří mezi vůbec nejjedovatější látky, navíc se
jich příroda nedokáže sama zbavit. Ekologové z hnutí Greenpeace už dlouho
upozorňovali, že dvě znečištěné budovy jsou časovanou bombou. Teď mluví o
ekologické katastrofě. Tiskový mluvčí Spolany přiznává, že voda zaplavila menší
z budov, v níž byly dioxiny, do metrové výšky. Zdůrazňuje však: \"Vedení Spolany
letos postavilo protipovodňovou zeď, dimenzovanou na více než stoletou vodu.
Přijímá odpovědnost pouze za to, že nebylo schopno předvídat povodeň, která svou
velikostí zaskočila celou republiku.\" Inspekce životního prostředí odebrala
včera vzorky. Do týdne odhadne, kolik dioxinů voda odplavila a jak vážnou hrozbu
to znamená. HANA ČÁPOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes
Praha Na první pohled se neliší od špinavého rybníka, je však nesrovnatelně nebezpečnější: povodňová voda. Teče koryty řek nebo stojí v ulicích. Přesný rozbor odborníci ještě nemají, už teď je však jasné, že spláchla nebezpečné látky z továren, kaly z čističek, hnojiva z polí, fekálie z kanálů.
\"Sahat do vody při povodni není rozumné. Když už se v ní člověk musí pohybovat, měl by se chránit,\" říká Karel Bláha z ministerstva životního prostředí.
Velmi nebezpečná je bakterie leptospirózy. Přenáší ji hlodavci a do vody se dostane vypláchnutím jejich výkalů ze sklepů a kanálů.
V horším případě může způsobit Weilovu žloutenku. Před pěti lety po povodních na Moravě na ni zemřelo několik lidí. Pokud nemocný nedostane včas antibiotika, zemře na poškození jater.
Voda spláchla také hnojiva z polí a zemědělských skladů.
Leckde jsou na hladině patrné ropné skvrny. \"Z nic nehrozí bezprostřední otrava, ale koupat se v takové vodě nedá,\" upozorňuje Karel Bláha.
Ropné látky většinou způsobují ekzémy nebo podráždění kůže. Některé z nich se do těla lehce vstřebávají kůží a při vysoké koncentraci mohou poškodit játra. Většina z nich je podezřelá z toho, že poškozuje zárodek.
Nejnebezpečnější látky však spláchlo Labe z neratovické Spolany.
V půdě uvnitř areálu vytopené chemičky bylo rozptýleno přes dvě stě kilogramů rtuti.
Protože je rtuť těžká, klesne na dno. Po malých dávkách se dostává do potravy ryb a hromadí se v jejich těle. Zároveň se změní z rtuti kovové na organickou. \"Zatímco požití kovové rtuti ve velmi malém množství vážnější újmu nezpůsobí, takto změněná může vyvolat závažnou otravu,\" říká Bláha a dodává: \"O jak vážný problém jde, to budeme vědět, teprve až zjistíme, kolik rtuti se z areálu Spolany skutečně vyplavilo.\"
Ve Spolaně byly ještě nebezpečnější látky, dioxiny. Patří mezi vůbec nejjedovatější látky, navíc se jich příroda nedokáže sama zbavit.
Ekologové z hnutí Greenpeace už dlouho upozorňovali, že dvě znečištěné budovy jsou časovanou bombou. Teď mluví o ekologické katastrofě.
Tiskový mluvčí Spolany přiznává, že voda zaplavila menší z budov, v níž byly dioxiny, do metrové výšky. Zdůrazňuje však: \"Vedení Spolany letos postavilo protipovodňovou zeď, dimenzovanou na více než stoletou vodu. Přijímá odpovědnost pouze za to, že nebylo schopno předvídat povodeň, která svou velikostí zaskočila celou republiku.\"
Inspekce životního prostředí odebrala včera vzorky. Do týdne odhadne, kolik dioxinů voda odplavila a jak vážnou hrozbu to znamená.
HANA ČÁPOVÁ
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích