AP: Na \"politické olympiádě\" v JAR asi USA nečekají zlaté medaile
JOHANNESBURG (ČTK/AP) - Světový summit o udržitelném rozvoji , který v pondělí
začal v Johannesburgu, je největší mezinárodní konferencí v dějinách lidstva.
Kolem 65.000 delegátů z bezpočtu zemí si v tomto jihoafrickém velkoměstě bude
příštích deset dnů lámat hlavu nad tím, jak uchránit planetu před kolapsem a
vyprostit lidstvo z bažiny znečištěného životního prostředí a chudoby. Tento
mamutí podnik je něco jako olympijské hry světové politiky, napsala agentura AP.
Jeden národ si ale patrně na této \"olympiádě\" nemůže dělat žádnou naději na
zlaté medaile: Spojené státy. Vláda prezidenta George Bushe pobouřila jak své
evropské spojence, tak i rozvojové země už před summitem, když se stáhla z řady
mezinárodních ekologických dohod, které vzešly z konference v brazilském Rio de
Janeiro před deseti lety. Sporné kroky své země, například odmítnutí ratifikovat
Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů, zdůvodnil přitom Bush
obavami z negativních dopadů na americkou ekonomiku. Ekologická bilance USA je
od summitu v Riu nepochybně všechno jiné jen ne zářivá. Zatímco například
Německo v uplynulých deseti letech podstatně snížilo své emise kysličníku
uhličitého a zvýšilo podíl obnovitelných energií na výrobě elektřiny, v USA se
podle údajů OSN spotřeba energie za stejné období zvýšila o 21 procent a
produkce klimatu škodlivých plynů o 13 procent. K velké radosti svých domácích
konzervativních spojenců se Bush rozhodl z nemilého summitu v Johannesburgu
\"ulejt\". Místo toho vyšle na závěr konference do JAR jako svého zástupce
ministra zahraničí Colina Powella. Ani ten ale nejspíše nebude mít ve svém
zavazadle žádné opravdu směrodatné plány. Pár příslibů pomoci s
vodohospodářskými projekty v rozvojových zemích a pár plánů spolupráce s
nestátními organizacemi a podniky: víc se toho podle názoru skeptiků od
Washingtonu asi nedá očekávat. Konkrétní sliby nebo dokonce nabídky s přesně
stanoveným harmonogramem? Nepravděpodobné. Zástupce ředitele Světového fondu pro
přírodu (WWF) Brooks Yeager vytýká Bushovi politickou krátkozrakost nejen z
ekologického, nýbrž i bezpečnostně politického hlediska. USA by se podle něj
měly orientovat na pokrokovější státy, které omezují emise skleníkových plynů a
podporují zhodnocování surovin a obnovitelné energie. Taková politika by se USA
geopoliticky vyplatila, říká Yeager. \"Snaze USA o mezinárodní mobilizaci proti
terorismu by se dočkalo nezměrné podpory, kdyby Spojené státy byly součástí
široké koalice pro udržitelný rozvoj.\" Bez amerického kolosu bude pro ostatní
státy těžké postavit v Johannesburgu na nohy nosnou a směrodatnou politiku. Čas
přitom tlačí. V mnoha ohledech se stav Země a lidstva od summitu v Riu skutečně
změnil nikoliv k lepšímu: globální oteplování vzrůstá a s ním se rozšiřuje i
plocha moří, pokračuje vymírání rostlinných i živočišných druhů, nadále se
kácejí deštné pralesy a přes jednu miliardu lidí stále ještě nemá přístup k
čisté pitné vodě. Podle soudu mnoha ochránců životního prostředí je možná
Johannesburg tou poslední šancí jak ještě otočit kormidlem a zachránit planetu.
Zdroj: eKOLOGIE
JOHANNESBURG (ČTK/AP) - Světový summit o udržitelném rozvoji , který v pondělí začal v Johannesburgu, je největší mezinárodní konferencí v dějinách lidstva. Kolem 65.000 delegátů z bezpočtu zemí si v tomto jihoafrickém velkoměstě bude příštích deset dnů lámat hlavu nad tím, jak uchránit planetu před kolapsem a vyprostit lidstvo z bažiny znečištěného životního prostředí a chudoby. Tento mamutí podnik je něco jako olympijské hry světové politiky, napsala agentura AP.
Jeden národ si ale patrně na této \"olympiádě\" nemůže dělat žádnou naději na zlaté medaile: Spojené státy. Vláda prezidenta George Bushe pobouřila jak své evropské spojence, tak i rozvojové země už před summitem, když se stáhla z řady mezinárodních ekologických dohod, které vzešly z konference v brazilském Rio de Janeiro před deseti lety. Sporné kroky své země, například odmítnutí ratifikovat Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů, zdůvodnil přitom Bush obavami z negativních dopadů na americkou ekonomiku.
Ekologická bilance USA je od summitu v Riu nepochybně všechno jiné jen ne zářivá. Zatímco například Německo v uplynulých deseti letech podstatně snížilo své emise kysličníku uhličitého a zvýšilo podíl obnovitelných energií na výrobě elektřiny, v USA se podle údajů OSN spotřeba energie za stejné období zvýšila o 21 procent a produkce klimatu škodlivých plynů o 13 procent.
K velké radosti svých domácích konzervativních spojenců se Bush rozhodl z nemilého summitu v Johannesburgu \"ulejt\". Místo toho vyšle na závěr konference do JAR jako svého zástupce ministra zahraničí Colina Powella. Ani ten ale nejspíše nebude mít ve svém zavazadle žádné opravdu směrodatné plány. Pár příslibů pomoci s vodohospodářskými projekty v rozvojových zemích a pár plánů spolupráce s nestátními organizacemi a podniky: víc se toho podle názoru skeptiků od Washingtonu asi nedá očekávat. Konkrétní sliby nebo dokonce nabídky s přesně stanoveným harmonogramem? Nepravděpodobné.
Zástupce ředitele Světového fondu pro přírodu (WWF) Brooks Yeager vytýká Bushovi politickou krátkozrakost nejen z ekologického, nýbrž i bezpečnostně politického hlediska. USA by se podle něj měly orientovat na pokrokovější státy, které omezují emise skleníkových plynů a podporují zhodnocování surovin a obnovitelné energie. Taková politika by se USA geopoliticky vyplatila, říká Yeager. \"Snaze USA o mezinárodní mobilizaci proti terorismu by se dočkalo nezměrné podpory, kdyby Spojené státy byly součástí široké koalice pro udržitelný rozvoj.\"
Bez amerického kolosu bude pro ostatní státy těžké postavit v Johannesburgu na nohy nosnou a směrodatnou politiku. Čas přitom tlačí. V mnoha ohledech se stav Země a lidstva od summitu v Riu skutečně změnil nikoliv k lepšímu: globální oteplování vzrůstá a s ním se rozšiřuje i plocha moří, pokračuje vymírání rostlinných i živočišných druhů, nadále se kácejí deštné pralesy a přes jednu miliardu lidí stále ještě nemá přístup k čisté pitné vodě. Podle soudu mnoha ochránců životního prostředí je možná Johannesburg tou poslední šancí jak ještě otočit kormidlem a zachránit planetu.
Zdroj: eKOLOGIE
Sdílet článek na sociálních sítích