Reakce Evropské unie na záplavy ve Střední Evropě
Povodně, které zdevastovaly části Střední Evropy, posunuly spolupráci mezi EU a
nejh- ůře postiženými kandidátskými zeměmi na novou úroveň. Podpora EU se rychle
rozvi- nula od osobních projevů účasti ke konkrétní podpoře a rámcovým plánům
hmatatelné po- moci jako konkrétního gesta evropské solida- rity. Předseda
Evropské komise Romano Prodi si 16. srpna prohlédl ve společnosti prezidenta
Havla povodně osobně a řekl, že byl „prostě šokován“ rozsahem škod, předseda
Evropské rady Anders Fogh Rasmussen zaslal vyjádření podpory a slíbil rychlou
pomocnou akci EU. Na zvláštním summitu, který do Berlína svo- lal německý
kancléř Gerhard Schröder a kte- rého se zúčastnili premiéři Rakouska, České
republiky a Slovenska, zastupovali Evropskou komisi Günter Verheugen, komisař
odpověd- ný za rozšiřování, komisař pro regionální po- litiku Michel Barnier a
komisařka pro rozpo- čet Michaele Schreyerová. Jakmile byl zřejmý rozsah
katastrofy, začala Evropská komise jednat s národními a regio- nálními orgány v
členských i postižených kandidátských zemích. Monitorovací a infor- mační
centrum pro civilní ochranu při Evrop- ské komisi, vedené komisařkou pro životní
prostředí Margot Wallströmovou, obdrželo z České republiky žádost o přenosné
vysouše- če a plovoucí i ponorná čerpadla. Tato žádost byla okamžit ě předána
členským zemím, z nichž některé okamžitě zareagovaly a vy- slaly specializované
týmy s odpovídajícím vybavením. Francie uvolnila dva týmy vy- školené na čerpání
a čištění vody. Belgie po- slala vozidla, personál, generátory a čerpadla.
Čerpadla poslala rovněž Itálie, Řecko nabídlo okamžitou pomoc. Dánsko vyslalo
deseti- člennou jednotku civilní ochrany s čerpacími zařízeními. Pro kandidátské
země a zejména Českou re- publiku stanovili komisaři Verheugen a Bar- nier
možnou finanční pomoc prostřednictvím předvstupních programů. V rámci programu
Phare bude možné utratit dalších 9,75 milionů eur na projekty popovodňové obnovy
v České republice. Dále bude uvolněno 48 milionů eur z dosud nepřidělených fondů
v rámci nástroje ISPA, které mohou být investovány do náprav škod v oblasti
ochrany životního prostředí a dopravní infrastruktury, předloží-li české or-
gány odpovídající projekty. 28. srpna Komise potvrdila prvotní plán po- skytnout
okamžitou pomoc ve výši 500 mili- onů Německu, Rakousku, České republice a
Slovensku. Česká republika i Slovensko zís- kají technickou pomoc a podstatnou
část do- sud nepřidělených finančních prostředků na zmírnění následků záplav za
zvýhodněných a pružných podmínek. Komise rovněž navrhla dlouhodobý plán na
zřízení fondu pro likvidaci následků v případě přírodních, technických nebo
environmentál- ních katastrof, který bude od roku 2003 kaž- doro čně dotován až
jednou miliardou eur. Komise navrhuje Parlamentu a Radě, že nově vznikající fond
bude mít vlastní rozpočet a bude k dispozici jak členským, tak i kandidát- ským
zemím, s nimiž jsou vedena jednání o vstupu. Peníze z fondu mají primárně
plynout na rychlou obnovu zničené infrastruktury jako jsou dodávky elektřiny,
vodovody a kanaliza- ce, telekomunikace, doprava, sociální pomoc a také
preventivní ochrana infrastruktury jako jsou hráze a přehrady. Komise rovněž
znovu potvrdila řadu opatření pokrývající nejrůznější oblasti, včetně struktu-
rálních fondů . Týká se to například realokace dosud nepřidělených fondů
určených na roz- voj transevropských sítí, rozšíření půjček z Evropské
investiční banky a realokaci dosud nepřidělených prostředků z fondů Phare, IS-
PA a Sapard. V roce 2002 se využijí peníze z těch částí rozpočtu EU, které
nebyly z nějakého důvodu dosud utraceny. Od roku 2003 se na tento účel použijí
finance speciálně vybrané od člen- ských zemí prostřednictvím fondu na likvida-
ci následků katastrof. Předseda Evropské komise Romano Prodi řekl: „Evropská
komise znovu potvrdila, že bude stát při lidech tak krutě zasažených po-
stupujícími povodněmi a stejně tak podpoří i představitele postižených států.
Dnes, kdy mnoho našich spoluobčanů musí vzdorovat tak obtížným podmínkám, je
evropské posel- ství solidarity slyšitelnější než jindy, a to ne- jen v Evropské
unii, ale v zemích, které se k nám brzy připojí. Více než kdy předtím po-
třebujeme najít rychlé, praktické a efektivní léky
[https://www.kamsnim.cz/categories/leciva].“ Ministři zahraničních věcí zemí EU
přijali stanoviska k záplavám na svém nefor- málním zasedání v dánském Elsinoru
ve dnech 30.–31. srpna, Komise přednese své prohlášení na plenárním zasedání
Parlamentu 3. září a přijetí rezoluce Parlamentu se před- pokládá 5. září.
Ostatní kandidátské země rovněž projevily svou solidaritu a poskytly materiální
pomoc, která následovala bezprostředně po politic- kých prohlášeních. Svou
solidaritu vyjádřili rovněž představitelé dvou evropských země- dělských
organizací (COPA a COGECA). Jejich představitelé se nyní pokoušejí získat
přehled o rozsahu škod v zemědělství jak v EU, tak i kandidátských zemích.
Zdroj: Informační centrum EU
Povodně, které zdevastovaly části Střední
Evropy, posunuly spolupráci mezi EU a nejh-
ůře postiženými kandidátskými zeměmi na
novou úroveň. Podpora EU se rychle rozvi-
nula od osobních projevů účasti ke konkrétní
podpoře a rámcovým plánům hmatatelné po-
moci jako konkrétního gesta evropské solida-
rity.
Předseda Evropské komise Romano Prodi si
16. srpna prohlédl ve společnosti prezidenta
Havla povodně osobně a řekl, že byl „prostě
šokován“ rozsahem škod, předseda Evropské
rady Anders Fogh Rasmussen zaslal vyjádření
podpory a slíbil rychlou pomocnou akci EU.
Na zvláštním summitu, který do Berlína svo-
lal německý kancléř Gerhard Schröder a kte-
rého se zúčastnili premiéři Rakouska, České
republiky a Slovenska, zastupovali Evropskou
komisi Günter Verheugen, komisař odpověd-
ný za rozšiřování, komisař pro regionální po-
litiku Michel Barnier a komisařka pro rozpo-
čet Michaele Schreyerová.
Jakmile byl zřejmý rozsah katastrofy, začala
Evropská komise jednat s národními a regio-
nálními orgány v členských i postižených
kandidátských zemích. Monitorovací a infor-
mační centrum pro civilní ochranu při Evrop-
ské komisi, vedené komisařkou pro životní
prostředí Margot Wallströmovou, obdrželo
z České republiky žádost o přenosné vysouše-
če a plovoucí i ponorná čerpadla. Tato žádost
byla okamžit ě předána členským zemím,
z nichž některé okamžitě zareagovaly a vy-
slaly specializované týmy s odpovídajícím
vybavením. Francie uvolnila dva týmy vy-
školené na čerpání a čištění vody. Belgie po-
slala vozidla, personál, generátory a čerpadla.
Čerpadla poslala rovněž Itálie, Řecko nabídlo
okamžitou pomoc. Dánsko vyslalo deseti-
člennou jednotku civilní ochrany s čerpacími
zařízeními.
Pro kandidátské země a zejména Českou re-
publiku stanovili komisaři Verheugen a Bar-
nier možnou finanční pomoc prostřednictvím
předvstupních programů. V rámci programu
Phare bude možné utratit dalších 9,75 milionů
eur na projekty popovodňové obnovy v České
republice. Dále bude uvolněno 48 milionů eur
z dosud nepřidělených fondů v rámci nástroje
ISPA, které mohou být investovány do náprav
škod v oblasti ochrany životního prostředí a
dopravní infrastruktury, předloží-li české or-
gány odpovídající projekty.
28. srpna Komise potvrdila prvotní plán po-
skytnout okamžitou pomoc ve výši 500 mili-
onů Německu, Rakousku, České republice a
Slovensku. Česká republika i Slovensko zís-
kají technickou pomoc a podstatnou část do-
sud nepřidělených finančních prostředků na
zmírnění následků záplav za zvýhodněných a
pružných podmínek.
Komise rovněž navrhla dlouhodobý plán na
zřízení fondu pro likvidaci následků v případě
přírodních, technických nebo environmentál-
ních katastrof, který bude od roku 2003 kaž-
doro čně dotován až jednou miliardou eur.
Komise navrhuje Parlamentu a Radě, že nově
vznikající fond bude mít vlastní rozpočet a
bude k dispozici jak členským, tak i kandidát-
ským zemím, s nimiž jsou vedena jednání o
vstupu. Peníze z fondu mají primárně plynout
na rychlou obnovu zničené infrastruktury jako
jsou dodávky elektřiny, vodovody a kanaliza-
ce, telekomunikace, doprava, sociální pomoc
a také preventivní ochrana infrastruktury jako
jsou hráze a přehrady.
Komise rovněž znovu potvrdila řadu opatření
pokrývající nejrůznější oblasti, včetně struktu-
rálních fondů . Týká se to například realokace
dosud nepřidělených fondů určených na roz-
voj transevropských sítí, rozšíření půjček
z Evropské investiční banky a realokaci dosud
nepřidělených prostředků z fondů Phare, IS-
PA a Sapard.
V roce 2002 se využijí peníze z těch částí
rozpočtu EU, které nebyly z nějakého důvodu
dosud utraceny. Od roku 2003 se na tento účel
použijí finance speciálně vybrané od člen-
ských zemí prostřednictvím fondu na likvida-
ci následků katastrof.
Předseda Evropské komise Romano Prodi
řekl: „Evropská komise znovu potvrdila, že
bude stát při lidech tak krutě zasažených po-
stupujícími povodněmi a stejně tak podpoří i
představitele postižených států. Dnes, kdy
mnoho našich spoluobčanů musí vzdorovat
tak obtížným podmínkám, je evropské posel-
ství solidarity slyšitelnější než jindy, a to ne-
jen v Evropské unii, ale v zemích, které se
k nám brzy připojí. Více než kdy předtím po-
třebujeme najít rychlé, praktické a efektivní
léky.“ Ministři zahraničních věcí zemí EU
přijali stanoviska k záplavám na svém nefor-
málním zasedání v dánském Elsinoru ve
dnech 30.–31. srpna, Komise přednese své
prohlášení na plenárním zasedání Parlamentu
3. září a přijetí rezoluce Parlamentu se před-
pokládá 5. září.
Ostatní kandidátské země rovněž projevily
svou solidaritu a poskytly materiální pomoc,
která následovala bezprostředně po politic-
kých prohlášeních. Svou solidaritu vyjádřili
rovněž představitelé dvou evropských země-
dělských organizací (COPA a COGECA).
Jejich představitelé se nyní pokoušejí získat
přehled o rozsahu škod v zemědělství jak
v EU, tak i kandidátských zemích.
Zdroj: Informační centrum EU
Sdílet článek na sociálních sítích