Zdroje energie na Zemi nejsou nevyčerpatelné
Na 16 procent obyvatel, které zaujímají v celkovém počtu lidí na Zemi státy
OECD, spotřebovává celých padesát procent světové energie. Přitom dvě třetiny
lidstva zatím nemají k dispozici elektřinu a půldruhé miliardy lidí nemá přístup
k moderním zdrojům energie. Odhaduje se, že do poloviny tohoto století stoupne
ve světě spotřeba energie na dvojnásobek. Zásoby ropy stačí však sotva na
čtyřicet a zemní plyn přibližně na 70 roků. Zásoby uhlí se odhadují na 250 let.
Ekologové propagují alternativní a obnovitelné zdroje a tvrdí, že by byly
levnější. To popírají jejich odpůrci s tím, že všechny tyto zdroje jsou finančně
náročné a mohou dodávat jen asi deset procent energie. Navíc sluneční elektrárna
o kapacitě 2.000 MW potřebuje plochu 40 Đ 100 kilometrů čtverečních, na pole
větrných elektráren je třeba 100 Đ 300 km 2 a na elektrárnu spalující biomasu
8.000 Đ 12.000 km 2 . Na stavbu takové sluneční elektrárny by se navíc
spotřebovalo obrovské množství křemíku, listy větrných věží zase vyvolávají
velký hluk a zpracování biomasy by mělo nepříznivý vliv na přírodu. Příznivci
jaderné energie ji označují za energii budoucnosti zejména proto, že ač zásoby
přírodního uranu jsou ve světě na 50 let, ostatní izotopy uranu by ale měly na
Zemi vydržet 10 tisíc let, a také proto, že když se nyní projektuje nukleární
elektrárna, započítává se do nákladů i cena za budoucí likvidaci vyhořelého
paliva a další náklady vzdálené budoucnosti. Kdyby se při stavbě tepelné
elektrárny postupovalo stejně, přišla by údajně na dvojnásobek. A podle výzkumů
je bezprostřední zamoření ovzduší radioaktivními zplodinami při spalování uhlí v
elektrárnách pětkrát vyšší než u elektráren atomových. Američtí a evropští
odborníci včetně českých současně vyvíjejí čtvrtou generaci jaderné elektrárny,
která má být nasazena ve třetím desetiletí. Tyto elektrárny by měly sloužit
nejméně do roku 2100 Đ tedy 70 až osmdesát let. Na nové úrovni vědci rovněž řeší
problém uložení vyhořelého radioaktivního paliva. V roce 2000 se vyrobilo v EU
elektřiny 34 % pomocí jaderné energie, 27 % z uhlí, 16 % spalováním plynu, 15 %
ve vodních elektrárnách a z obnovitelných zdrojů a 8 % z ropy. Zdroj: Metro
Na 16 procent obyvatel, které zaujímají v celkovém počtu lidí na Zemi státy OECD, spotřebovává celých padesát procent světové energie. Přitom dvě třetiny lidstva zatím nemají k dispozici elektřinu a půldruhé miliardy lidí nemá přístup k moderním zdrojům energie. Odhaduje se, že do poloviny tohoto století stoupne ve světě spotřeba energie na dvojnásobek. Zásoby ropy stačí však sotva na čtyřicet a zemní plyn přibližně na 70 roků. Zásoby uhlí se odhadují na 250 let. Ekologové propagují alternativní a obnovitelné zdroje a tvrdí, že by byly levnější. To popírají jejich odpůrci s tím, že všechny tyto zdroje jsou finančně náročné a mohou dodávat jen asi deset procent energie. Navíc sluneční elektrárna o kapacitě 2.000 MW potřebuje plochu 40 Đ 100 kilometrů čtverečních, na pole větrných elektráren je třeba 100 Đ 300 km 2 a na elektrárnu spalující biomasu 8.000 Đ 12.000 km 2 . Na stavbu takové sluneční elektrárny by se navíc spotřebovalo obrovské množství křemíku, listy větrných věží zase vyvolávají velký hluk a zpracování biomasy by mělo nepříznivý vliv na přírodu. Příznivci jaderné energie ji označují za energii budoucnosti zejména proto, že ač zásoby přírodního uranu jsou ve světě na 50 let, ostatní izotopy uranu by ale měly na Zemi vydržet 10 tisíc let, a také proto, že když se nyní projektuje nukleární elektrárna, započítává se do nákladů i cena za budoucí likvidaci vyhořelého paliva a další náklady vzdálené budoucnosti. Kdyby se při stavbě tepelné elektrárny postupovalo stejně, přišla by údajně na dvojnásobek. A podle výzkumů je bezprostřední zamoření ovzduší radioaktivními zplodinami při spalování uhlí v elektrárnách pětkrát vyšší než u elektráren atomových. Američtí a evropští odborníci včetně českých současně vyvíjejí čtvrtou generaci jaderné elektrárny, která má být nasazena ve třetím desetiletí. Tyto elektrárny by měly sloužit nejméně do roku 2100 Đ tedy 70 až osmdesát let. Na nové úrovni vědci rovněž řeší problém uložení vyhořelého radioaktivního paliva. V roce 2000 se vyrobilo v EU elektřiny 34 % pomocí jaderné energie, 27 % z uhlí, 16 % spalováním plynu, 15 % ve vodních elektrárnách a z obnovitelných zdrojů a 8 % z ropy.
Zdroj: Metro
Sdílet článek na sociálních sítích