Možnosti tepelných čerpadel
Tepelná čerpadla stále patří mezi zdroje blízké budoucnosti. Svou konstrukcí i
provozní koncepcí jsou ekologickými a velmi úspornými zdroji tepla. Tato
zařízení umožňují odnímat teplo okolnímu prostředí a předávat ho pro vytápění a
ohřev teplé vody. Dodavatelské firmy zajistí na klíč zprovoznění čerpadla se
zabudovaným elektrokotlem, bojlerem pro ohřev vody a ekvitermní regulaci. Plně
funkční kotelnou pro tento zdroj tepla může být místnost o ploše 1 m2.
Energetické zdroje rozdělujeme na ne-obnovitelné a obnovitelné. K
nízkopotenciální energii řadíme slunce, vodu, vítr, geotermální energie,
biomasu, druhotné spalitelné odpady, odpadové teplo apod. Naléhavost hospodárně
využívat energii nás donutila věnovat větší pozornost nízkopotenciální energii,
které je sice dostatek, ale její nízký potenciál brání k jejímu přímému využití
na účely vytápění či přípravě teplé užitkové vody (TUV). Příroda poskytuje toto
teplo prostřednictvím vzduchu, prostřednictvím podzemních a povrchových vod a
půdy. Jde jen o to převést ho na potřebnou teplotu. A to dokáže tepelné
čerpadlo. Jak čerpadlo pracuje Čerpadlo pracuje na opačném principu než
chladnička. Zatímco v chladničce odebíráme teplo v prostoru s potravinami a
odevzdáme ho okolí, v čerpadle odebíráme teplo z okolí -voda, zem, vzduch - a
odvádíme ho za podstatně vyšší teploty vytápěcím médiem vytápěnému prostoru. Ve
výparníku kompresorového čerpadla se teplo odebrané z vhodného zdroje použije na
odpaření chladiva, čímž se následně ochladí zdroj tepla. Odpařené chladivo se
nasává do kompresoru, kde se stlačuje. Na stlačení je potřeba dodat kompresoru
energii např. elektrickou. Chladivo, které se stlačením ohřálo na vyšší teplotu,
se převádí do kondenzátoru, kde odevzdá svoji energii teplonosnému médiu, např.
vodě ve vytápěcím okruhu. Tím chladivo zkondenzuje, přejde expanzním ventilem,
čímž se sníží jeho tlak a vstoupí znovu do výparníku. Kompresor tepelného
čerpadla pohání nejčastěji elektromotor. Na tepelném výkonu se ze 2/3 podílí
teplo odebrané z vnějšího prostředí, kde je zdarma k dispozici, a 1/3 dodaná
energie (elektřina, plyn). Zdroje energie pro čerpadlo Nízkopotenciální teplo
(geotermální či solární energie) lze získat z okolního vzduchu, z povrchových i
podzemních vod, z hlubinných vrtů, z půdy, z geotermálního zdroje, ze solárních
kolektorů, z odpadových technologických vod nebo chladicích systémů. Teplo ve
vzduchu, ale i ve spodní vodě není nic jiného než naakumulovaná sluneční
energie, kterou je možné využít pomocí tepelného čerpadla na vytápění nebo na
přípravu TUV. Půda jako tepelný zdroj Využití energie země jako tepelného zdroje
závisí na velikosti pozemku. K získání tepla slouží horizontálně uložená potrubí
(zemní kolektory). Ty jsou uloženy v nezámrzné hloubce 1-2 m, přičemž má
připadat na zhruba 2,5-3,5 m2 plochy kolektroru na 1 m2 vytápěné plochy podle
typu půdy. Potrubí jsou buď plastová, případně poplastovaná měděná, jejich typ
záleží na chemickém rozboru podzemních vod (nebezpečí koroze). Nejvhodnější jsou
vlhké jílovité půdy, nevhodné je suché písčité podloží. Máme-li malý pozemek,
můžeme použít tzv. vertikální rýhový kolektor, kde jsou potrubí umístěna nad
sebou v rýze široké asi 2,5 m a hluboké asi 3 m. Výhodná podzemní voda Pro
tepelná čerpadla je nejvhodnějším zdrojem podzemní voda, protože má stálou a
dostatečně vysokou teplotu 7-12 °C. Odebíráme-li podzemní vodu ze dvou studní
pomocí čerpadla, je nutné předložit výsledky chemické analýzy vody výrobci
čerpadla kvůli korozi a zanášení výměníku. Vsakovací studna má být umístěna
aspoň 15 m od čerpací studny po směru toku podzemních vod. Podmínkou je vhodné
podloží, potřeba vody je přibližně 2 m3 za hodinu. Povrchová voda - řeky,
rybníky, jezera a pískovny - představuje také vhodný zdroj tepla. Nevýhodou je
kolísavá teplota v průběhu roku (od 2 do 15° C.). I u povrchových vod je
důležitý rozbor vody. Vzduch je všude kolem nás Častým zdrojem jímání tepla je
vzduch. Přednosti vzduchu jako zdroje energie je jeho dostupnost, ale potřebná
je také znalost vlhkosti a teploty vzduchu v místě realizace. Na druhé straně
vzduch v době nejvyšší potřeby tepla dosahuje nejnižší teploty, takže v zimě
čerpadlo dosahuje nízké účinnosti nebo je mimo provoz. K dispozici jsou tepelná
čerpadla systému vzduch-voda a vzduch-vzduch. V prvním případě je vytápěn objekt
vodním topným okruhem, ve druhém ohřívaným vzduchem. Sympatické jsou nižší
pořizovací náklady, kdy odpadají složité zemní a stavební práce. Nevýhodou je
závislost výkonu tepelného čerpadla na teplotě okolního vzduchu, proto jsou
čerpadla doplněna elektrokotlem, který přitápí od teploty 12 st. C. Kdy se
tepelné čerpadlo vyplatí? Základním předpokladem pro použití čerpadla na
vytápění je stavba s nízkými tepelnými ztrátami, dobré tepelně-technické
vlastnosti konstrukcí a výhodný nízkoteplotní systém vytápění. Z vytápěcích
soustav je velmi vhodné podlahové vytápění, stěnové vytápění nebo velkoplošné
radiátory, v některých případech se používá vzduch, řízené větrání nebo
klimatizace. Při rekonstrukci domu se vyplatí výměna vytápěcích těles. Protože
se vyrábějí různé typy čerpadel, je nutné vědět, na jaký účel ho budeme
využívat, jakou část spotřeby energie chceme pokrýt tepelným čerpadlem a jakou
část z jiného zdroje. Monovalentní systém, ve kterém čerpadlo pokrývá celou
potřebu energie, je dost nákladný a výhodný pro systémy, kde jako zdroj slouží
podzemní voda. U bivalentního systému výkon tepelného čerpadla pokrývá asi 70-90
% potřebného výkonu. Za nejstudenějších dní v roce je teplo vyráběno v jiném
zdroji tepla - v plynovém či elektrickém kotli. Výšku celkových investičních
nákladů ovlivňuje zejména způsob odběru tepla z tepelného zdroje. Nejlacinější
je odebrání tepla z vnějšího vzduchu. Nejnákladnější jsou hlubinné vrty. Zemní
kolektor je o dvě třetiny levnější než hlubinný vrt. Také provoz tepelných
čerpadel se zdrojem tepla vzduch je relativně dražší (zejména v monovalentním
režimu). Často se však používá při rekonstrukcích objektů, stejně tak při
potřebě čerpání vody je třeba brát v úvahu spotřebu energie na provoz čerpadel.
Protože investiční náklady na koupi a instalaci tepelného čerpadla jsou
relativně vysoké a jejich návratnost se pohybuje nad deset let, výběr, navržení
a celkový projekt instalace t. č. je třeba realizovat v úzké spolupráci se
specializovanou firmou. Gisela Růžičková Důvody pro: - tepelné čerpadlo teplo
nevyrábí, ale přepravuje, - možnost získání státní dotace ve výši 30 %
pořizovacích nákladů, - zvýhodněný tarif od rozvodných závodů, - návratnost
vložených investic 5-9 let, - provoz je šetrný k životnímu prostředí. Zdroj:
Právo
Tepelná čerpadla stále patří mezi zdroje blízké budoucnosti. Svou konstrukcí i provozní koncepcí jsou ekologickými a velmi úspornými zdroji tepla. Tato zařízení umožňují odnímat teplo okolnímu prostředí a předávat ho pro vytápění a ohřev teplé vody.
Dodavatelské firmy zajistí na klíč zprovoznění čerpadla se zabudovaným elektrokotlem, bojlerem pro ohřev vody a ekvitermní regulaci. Plně funkční kotelnou pro tento zdroj tepla může být místnost o ploše 1 m2.
Energetické zdroje rozdělujeme na ne-obnovitelné a obnovitelné. K nízkopotenciální energii řadíme slunce, vodu, vítr, geotermální energie, biomasu, druhotné spalitelné odpady, odpadové teplo apod. Naléhavost hospodárně využívat energii nás donutila věnovat větší pozornost nízkopotenciální energii, které je sice dostatek, ale její nízký potenciál brání k jejímu přímému využití na účely vytápění či přípravě teplé užitkové vody (TUV). Příroda poskytuje toto teplo prostřednictvím vzduchu, prostřednictvím podzemních a povrchových vod a půdy. Jde jen o to převést ho na potřebnou teplotu. A to dokáže tepelné čerpadlo.
Jak čerpadlo pracuje
Čerpadlo pracuje na opačném principu než chladnička. Zatímco v chladničce odebíráme teplo v prostoru s potravinami a odevzdáme ho okolí, v čerpadle odebíráme teplo z okolí -voda, zem, vzduch - a odvádíme ho za podstatně vyšší teploty vytápěcím médiem vytápěnému prostoru. Ve výparníku kompresorového čerpadla se teplo odebrané z vhodného zdroje použije na odpaření chladiva, čímž se následně ochladí zdroj tepla. Odpařené chladivo se nasává do kompresoru, kde se stlačuje. Na stlačení je potřeba dodat kompresoru energii např. elektrickou. Chladivo, které se stlačením ohřálo na vyšší teplotu, se převádí do kondenzátoru, kde odevzdá svoji energii teplonosnému médiu, např. vodě ve vytápěcím okruhu. Tím chladivo zkondenzuje, přejde expanzním ventilem, čímž se sníží jeho tlak a vstoupí znovu do výparníku. Kompresor tepelného čerpadla pohání nejčastěji elektromotor. Na tepelném výkonu se ze 2/3 podílí teplo odebrané z vnějšího prostředí, kde je zdarma k dispozici, a 1/3 dodaná energie (elektřina, plyn).
Zdroje energie pro čerpadlo
Nízkopotenciální teplo (geotermální či solární energie) lze získat z okolního vzduchu, z povrchových i podzemních vod, z hlubinných vrtů, z půdy, z geotermálního zdroje, ze solárních kolektorů, z odpadových technologických vod nebo chladicích systémů. Teplo ve vzduchu, ale i ve spodní vodě není nic jiného než naakumulovaná sluneční energie, kterou je možné využít pomocí tepelného čerpadla na vytápění nebo na přípravu TUV.
Půda jako tepelný zdroj
Využití energie země jako tepelného zdroje závisí na velikosti pozemku. K získání tepla slouží horizontálně uložená potrubí (zemní kolektory). Ty jsou uloženy v nezámrzné hloubce 1-2 m, přičemž má připadat na zhruba 2,5-3,5 m2 plochy kolektroru na 1 m2 vytápěné plochy podle typu půdy. Potrubí jsou buď plastová, případně poplastovaná měděná, jejich typ záleží na chemickém rozboru podzemních vod (nebezpečí koroze). Nejvhodnější jsou vlhké jílovité půdy, nevhodné je suché písčité podloží. Máme-li malý pozemek, můžeme použít tzv. vertikální rýhový kolektor, kde jsou potrubí umístěna nad sebou v rýze široké asi 2,5 m a hluboké asi 3 m.
Výhodná podzemní voda
Pro tepelná čerpadla je nejvhodnějším zdrojem podzemní voda, protože má stálou a dostatečně vysokou teplotu 7-12 °C. Odebíráme-li podzemní vodu ze dvou studní pomocí čerpadla, je nutné předložit výsledky chemické analýzy vody výrobci čerpadla kvůli korozi a zanášení výměníku. Vsakovací studna má být umístěna aspoň 15 m od čerpací studny po směru toku podzemních vod. Podmínkou je vhodné podloží, potřeba vody je přibližně 2 m3 za hodinu. Povrchová voda - řeky, rybníky, jezera a pískovny - představuje také vhodný zdroj tepla. Nevýhodou je kolísavá teplota v průběhu roku (od 2 do 15° C.). I u povrchových vod je důležitý rozbor vody.
Vzduch je všude kolem nás
Častým zdrojem jímání tepla je vzduch. Přednosti vzduchu jako zdroje energie je jeho dostupnost, ale potřebná je také znalost vlhkosti a teploty vzduchu v místě realizace. Na druhé straně vzduch v době nejvyšší potřeby tepla dosahuje nejnižší teploty, takže v zimě čerpadlo dosahuje nízké účinnosti nebo je mimo provoz. K dispozici jsou tepelná čerpadla systému vzduch-voda a vzduch-vzduch. V prvním případě je vytápěn objekt vodním topným okruhem, ve druhém ohřívaným vzduchem. Sympatické jsou nižší pořizovací náklady, kdy odpadají složité zemní a stavební práce. Nevýhodou je závislost výkonu tepelného čerpadla na teplotě okolního vzduchu, proto jsou čerpadla doplněna elektrokotlem, který přitápí od teploty 12 st. C.
Kdy se tepelné čerpadlo vyplatí?
Základním předpokladem pro použití čerpadla na vytápění je stavba s nízkými tepelnými ztrátami, dobré tepelně-technické vlastnosti konstrukcí a výhodný nízkoteplotní systém vytápění. Z vytápěcích soustav je velmi vhodné podlahové vytápění, stěnové vytápění nebo velkoplošné radiátory, v některých případech se používá vzduch, řízené větrání nebo klimatizace. Při rekonstrukci domu se vyplatí výměna vytápěcích těles. Protože se vyrábějí různé typy čerpadel, je nutné vědět, na jaký účel ho budeme využívat, jakou část spotřeby energie chceme pokrýt tepelným čerpadlem a jakou část z jiného zdroje. Monovalentní systém, ve kterém čerpadlo pokrývá celou potřebu energie, je dost nákladný a výhodný pro systémy, kde jako zdroj slouží podzemní voda. U bivalentního systému výkon tepelného čerpadla pokrývá asi 70-90 % potřebného výkonu. Za nejstudenějších dní v roce je teplo vyráběno v jiném zdroji tepla - v plynovém či elektrickém kotli.
Výšku celkových investičních nákladů ovlivňuje zejména způsob odběru tepla z tepelného zdroje. Nejlacinější je odebrání tepla z vnějšího vzduchu. Nejnákladnější jsou hlubinné vrty. Zemní kolektor je o dvě třetiny levnější než hlubinný vrt. Také provoz tepelných čerpadel se zdrojem tepla vzduch je relativně dražší (zejména v monovalentním režimu). Často se však používá při rekonstrukcích objektů, stejně tak při potřebě čerpání vody je třeba brát v úvahu spotřebu energie na provoz čerpadel. Protože investiční náklady na koupi a instalaci tepelného čerpadla jsou relativně vysoké a jejich návratnost se pohybuje nad deset let, výběr, navržení a celkový projekt instalace t. č. je třeba realizovat v úzké spolupráci se specializovanou firmou.
Gisela Růžičková
Důvody pro:
- tepelné čerpadlo teplo nevyrábí, ale přepravuje,
- možnost získání státní dotace ve výši 30 % pořizovacích nákladů,
- zvýhodněný tarif od rozvodných závodů,
- návratnost vložených investic 5-9 let,
- provoz je šetrný k životnímu prostředí.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích