Ministerská analýza je hluboce rozporná
Vstup České republiky do Evropské unie by podle ministerských úředníků neměl ve
většině odvětví zpracovatelského průmyslu vyvolat vážnější problémy. Finanční
dopady na podnikatele však budou vysoké. \"Půjde zejména o dopady společné
obchodní politiky, zavádění pracovních a bezpečnostních standardů, ochrany
životního prostředí,\"uvádí se v analýze ministerstva průmyslu a obchodu, jejíž
obsah včera ČTK poskytl dobře informovaný zdroj a která se dnes dostane na
jednání vlády. Zavedením jednotné obchodní politiky totiž například vzrostou
dovozní cla některých chemických vláken pro textilní
[https://www.kamsnim.cz/categories/textil] průmysl. U málo rentabilních nebo
ztrátových podniků způsobí konkurenční potíže též odpadové hospodářství a vyšší
ochrana \"slabých\", jako zaměstnance vůči zaměstnavateli nebo spotřebitele vůči
výrobci. Podíl průmyslu na hrubém domácím produktu přitom bude dále klesat pod
loňských zhruba 33 procent kvůli žádoucímu zvyšování zastoupení služeb. Průměr
evropské patnáctky je totiž pod 30 procenty. V produktivitě práce však český
průmysl stále výrazně zaostává za konkurenty v Unii, kde je přidaná hodnota
pětkrát vyšší. V ČR loni činila asi 336 tisíc korun na pracovníka. Na úroveň
jednotlivých odvětví prý silně působí zahraniční kapitál, s kterým přichází
modernizace, finanční stabilita a exportní výkonnost. Rizikem je však to, že
domácí firmy se stávají filiálkami nadnárodních seskupení a jsou bez pravomocí a
vlastního výzkumu a vývoje. \"Zatím těží z výhod českého ekonomického prostředí,
avšak s jeho změnou se po vstupu do EU jejich pozice může výrazněji změnit,\"
upozorňuje dokument. Obavy ze vstupu do Unie nemusí mít třeba produkce
dvoustopých motorových vozidel, která je již nyní orientována na tzv. vyspělé
trhy. Naproti tomu dřevozpracující průmysl musí počítat se zánikem řady podniků,
zejména v pilařské výrobě, která neodolá konkurenčním tlakům. Krach postihne též
některé sklářské a keramické podniky. Problémy by však prý celkově měly převýšit
kladné stránky, k čemuž má přispět též masivní pomoc ze strukturálních fondů
Unie. Ministerští úředníci však zřejmě přehlédli rozvíjející se vnitrounijní
diskusi (rozpoutal ji nedávno viceprezident Evropské investiční banky), že
financování prostřednictvím fondů má být utlumováno a rozvíjeno spíše
financování pomocí úvěrů, což má na hospodaření firem zcela jiné dopady. Těžko
ale také předpokládat, že subalterní úředníci provedou objektivní analýzu za
situace, kdy prioritou jejich přímých i nepřímých nadřízených je právě vstup do
EU. Hlavní problémy také neleží v sektoru průmyslu, ale v zemědělství,
monetární, fiskální a sociální politice. Zdroj: Haló noviny
Vstup České republiky do Evropské unie by podle ministerských úředníků neměl ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu vyvolat vážnější problémy. Finanční dopady na podnikatele však budou vysoké.
\"Půjde zejména o dopady společné obchodní politiky, zavádění pracovních a bezpečnostních standardů, ochrany životního prostředí,\"uvádí se v analýze ministerstva průmyslu a obchodu, jejíž obsah včera ČTK poskytl dobře informovaný zdroj a která se dnes dostane na jednání vlády. Zavedením jednotné obchodní politiky totiž například vzrostou dovozní cla některých chemických vláken pro textilní průmysl. U málo rentabilních nebo ztrátových podniků způsobí konkurenční potíže též odpadové hospodářství a vyšší ochrana \"slabých\", jako zaměstnance vůči zaměstnavateli nebo spotřebitele vůči výrobci. Podíl průmyslu na hrubém domácím produktu přitom bude dále klesat pod loňských zhruba 33 procent kvůli žádoucímu zvyšování zastoupení služeb. Průměr evropské patnáctky je totiž pod 30 procenty. V produktivitě práce však český průmysl stále výrazně zaostává za konkurenty v Unii, kde je přidaná hodnota pětkrát vyšší. V ČR loni činila asi 336 tisíc korun na pracovníka. Na úroveň jednotlivých odvětví prý silně působí zahraniční kapitál, s kterým přichází modernizace, finanční stabilita a exportní výkonnost.
Rizikem je však to, že domácí firmy se stávají filiálkami nadnárodních seskupení a jsou bez pravomocí a vlastního výzkumu a vývoje.
\"Zatím těží z výhod českého ekonomického prostředí, avšak s jeho změnou se po vstupu do EU jejich pozice může výrazněji změnit,\" upozorňuje dokument. Obavy ze vstupu do Unie nemusí mít třeba produkce dvoustopých motorových vozidel, která je již nyní orientována na tzv. vyspělé trhy.
Naproti tomu dřevozpracující průmysl musí počítat se zánikem řady podniků, zejména v pilařské výrobě, která neodolá konkurenčním tlakům. Krach postihne též některé sklářské a keramické podniky. Problémy by však prý celkově měly převýšit kladné stránky, k čemuž má přispět též masivní pomoc ze strukturálních fondů Unie. Ministerští úředníci však zřejmě přehlédli rozvíjející se vnitrounijní diskusi (rozpoutal ji nedávno viceprezident Evropské investiční banky), že financování prostřednictvím fondů má být utlumováno a rozvíjeno spíše financování pomocí úvěrů, což má na hospodaření firem zcela jiné dopady. Těžko ale také předpokládat, že subalterní úředníci provedou objektivní analýzu za situace, kdy prioritou jejich přímých i nepřímých nadřízených je právě vstup do EU. Hlavní problémy také neleží v sektoru průmyslu, ale v zemědělství, monetární, fiskální a sociální politice.
Zdroj: Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích