Výsledky summitu

Účastnické země Johannesburského summitu významně podpořily koncept trvale udr?itelného rozvoje a přijaly závazky na zlep?ení ?ivota chudých a zastavení globálního zhor?ování ?ivotního prostředí. \"Tento summit učinil z udr?itelného rozvoje realitu,\" konstatoval při závěrečné tiskové konferenci v Johannesburgu generální tajemník OSN. \"Jde o začátek cesty směřující k omezení chudoby a ochraně ?ivotního prostředí. Je to cesta otevřená v?em lidem, bohatým i chudým, lidem dne?ka i zítřka. Vlády se shodly na úctyhodném mno?ství konkrétních závazků a opatření, která budou mít významný dopad na lidi ze v?ech koutů světa,\" řekl Kofi Annan. Hlavním cílem summitu bylo podnítit přijetí konkrétních opatření. Do?lo k pokroku v některých nejo?ehavěj?ích otázkách, zvlá?tě v oblasti potírání chudoby a ochrany ?ivotního prostředí. Byly učiněny závazky ke zlep?ení hygienických podmínek, usnadnění přístupu k energii, zkvalitnění zdravotní péče a zemědělské výroby a zvý?ené ochraně biodiverzity a ekosystémů. Klíčový dokument přijatý na summitu, Implementační plán Světového summitu o udr?itelném rozvoji (Plan of Implementation), obsahuje cíle a konkrétní časový plán: např. do roku 2015 sní?it počet lidí bez přístupu k čisté vodě a adekvátní hygieně na polovinu, do tého? roku obnovit vyčerpané stavy rybolovných oblastí a zastavit ubývání rostlinných a ?ivoči?ných druhů, a konečně do roku 2005 postupně zastavit u?ívání toxických chemických látek. Kromě toho státy poprvé přijaly závazek k zaměření se na ?ir?í vyu?ívání obnovitelných energií, av?ak v této oblasti nebyl přijat ?ádný konkrétní cíl. Summit podpořil také vznik mnoha partnerských iniciativ mezi vládami, občanskými skupinami a soukromým sektorem. \"Johannesburský summit představuje významný posun ve vývoji partnerských iniciativ,\" prohlásil Kofi Annan. \"Spojené národy, vlády, soukromý sektor i občanská společnost, my v?ichni jsme se tu se?li, abychom roz?ířil potenciál společných zdrojů, díky nim? budeme moci v globálním měřítku ře?it globální problémy.\" Vlády zemí se v Johannesburgu shodly na řadě závazků z pěti předem definovaných oblastí priorit. Závazky jsou podlo?eny konkrétními vládními programy, vyhlá?kami i partnerskými iniciativami. V průběhu Summitu bylo registrováno více ne? 220 partnerských iniciativ, které na projekty v oblasti udr?itelného rozvoje přiná?ejí zdroje v hodnotě kolem 235 milionů USD. Tyto iniciativy doplňují závazky samotných vlád. Celá řada dal?ích partnerství vznikla mimo formální struktury jednání summitu. Skutečným testem úspěchu Johannesburského summitu v?ak mohou být podle Kofi Annana jedině kroky, které budou následovat. \"Musíme začít jednat,\" řekl a dodal: \"Rozhodně neříkám, ?e v Johannesburgu na?e úsilí končí. Nikoli, je to teprve začátek\". Dlouhodobý Realizační plán (není právně závazný), se týká celé řady oblastí globálního rozměru včetně energie, čisté vody, zdraví, rozvoje a hygieny. Energie Závazky: Roz?ířit přístup k moderním energetickým slu?bám, zvý?it energetickou efektivitu a roz?ířit vyu?ití obnovitelných zdrojů energie. Postupně sni?ovat dotace na energie. Podporovat cíle NEPAD (Nové partnerství pro rozvoj Afriky - New Partnership for Africa\'s Development) - ty předpokládají zajistit do dvaceti let přístup k energii pro minimálně 35% africké populace. Odsouhlasený text obsahuje ?naléhavý? závazek ?podstatně zvý?it? u?ívání obnovitelných zdrojů energie. Neobsahuje cíle sledované Evropskou unií a některými rozvojovými státy, například Brazílií, týkající se u?ívání obnovitelných zdrojů, např. větrné a sluneční energie (Evropská unie ?ádala, aby v?echny státy souhlasily se zvý?ením obnovitelných zdrojů energie ze současných 14% na 15 % do roku 2010). Dokument výslovně umo?ňuje rozsáhlej?í vyu?ívání vodních a tepelných elektráren upravených na ni??í míru zneči?tění. Text nijak nezmiňuje jadernou energii v negativním ani pozitivním smyslu. Tato dohoda je ?iroce vnímána jako vítězství Spojených států a zemí vyvá?ejících ropu, sdru?ených v organizaci OPEC. Iniciativy: Devět největ?ích výrobců elektřiny ze skupiny E7 podepsalo sérii dohod s OSN, jimi? se zavazují ke spolupráci na projektech udr?itelného vyu?ívání energií v rozvojových zemích. Evropská unie oznámila partnerskou energetickou iniciativu v hodnotě 700 milionů USD a Spojené státy oznámily, ?e v roce 2003 investují za stejným účelem 43 milionů USD. Jihoafrická energetická společnost Eskom oznámila vytvoření partnerství s cílem zajistit moderní energetické slu?by v sousedních zemích. OSN obdr?ela 32 oznámení o partnerských iniciativách v oblasti energetiky, jejich? zdroje dosahují hodnoty 26 milionů USD. Voda a hygiena Závazky: Do roku 2015 sní?it počet lidí bez přístupu k hygienickým zařízením o polovinu; stejně jako počet lidí, kteří nemají přístup k nezávadné pitné vodě. (Tento cíl je v souladu se stejným závazkem Miléniové konference OSN v roce 2000, týkajícím se přístupu k nezávadné pitné vodě. Podle zprávy OSN chybělo v roce 2000 2,4 miliardám lidí nutné hygienické zázemí a 1,1 miliarda lidí neměla k dispozici nezávadnou pitnou vodu. Zlep?ení hygienického zázemí u více ne? 1 miliardy lidí sní?í podle očekávání výskyt cholery a jiných nemocí.). Iniciativy: Spojené státy oznámily investice do projektů souvisejících s vodou a hygienou v hodnotě 970 milionů USD v průběhu pří?tích tří let. Evropská unie oznámila zahájení iniciativy \"Voda pro ?ivot\", jejím? cílem je splnění cílů v oblasti vody a hygieny, zejména v Africe a ve Střední Asii. Asijská rozvojová banka poskytla grant v hodnotě 5 milionů USD přidru?ené organizaci Spojených národů Habitat a 500 milionů USD na projekt tzv. rychlých půjček v rámci programu \"Voda pro asijská města\". OSN zaznamenala 21 dal?ích iniciativ v oblasti hygieny a vody v hodnotě 20 milionů USD. Klimatická změna Závazky: Posílení spolupráce v oblasti sni?ování zneči?tění ovzdu?í. Do roku 2010 zlep?it přístup rozvojových zemí k ekologicky přijatelným alternativám látek, které způsobují řídnutí ozónové vrstvy. (Dokument uvádí, ?e státy podporující Kjótský protokol o klimatické změně ?silně naléhají? na státy, které tento protokol neratifikovaly, aby tak učinily v ?dohledné době.? Delegace Spojených států přijala znění dokumentu přesto, ?e Bushova administrativa Kjótský protokol neakceptovala.). Zdraví Závazky: Do roku 2020 budou chemikálie vyráběny a vyu?ívány způsobem, který ne?kodí lidskému zdraví ani ?ivotnímu prostředí. Posílení spolupráce v oblasti sni?ování zneči?tění ovzdu?í. Bylo dosa?eno kompromisu, který urovnal spor mezi západními a muslimskými zeměmi. Týkal se části textu, který podle západních zemí podřizoval práva ?en na zdravotní péči ?nábo?enským a kulturním hodnotám?. Kanada a EU uspěly ve snaze začlenit do textu odkaz na ?lidská práva a základní svobody? vedle stávající klauzule o tom, ?e přístup ke zdravotní péči by měl být v souladu s ?kulturními a nábo?enskými hodnotami?. Bez této klauzule by podle Západu mohl být ?enám odepřen přístup k antikoncepci a potratu a ?eny by se takto stávaly nadále obětí tradičních praktik, jakými je např. zohavení pohlaví. Iniciativy: Spojené státy oznámily, ?e během roku 2003 vynalo?í částku 2,3 miliardy USD na problematiku globálního zdraví. OSN obdr?ela 16 registrací partnerství na projekty v oblasti zdravotnictví se zdroji v hodnotě 3 milionů USD. Zemědělství Závazky: GEF (Globální fond pro ?ivotní prostředí - Global Environment Facility) zvá?í začlenění Úmluvy pro boj s roz?iřováním pou?tí mezi klíčové oblasti vy?adující financování. Do roku 2005 vypracovat strategie potravinového zabezpečení pro Afriku. Iniciativy: Spojené státy investují v roce 2003 částku 90 milionů USD do udr?itelného rozvoje zemědělství. OSN zaregistrovla 17 partnerských iniciativ disponujících zdroji ve vý?i 2 miliony USD. Biodiverzita a řízení ekosystémů Závazky: Do roku 2010 omezit vymírání rostlinných a ?ivoči?ných druhů. Zastavit stávající trend vyčerpávání přírodních zdrojů. Do roku 2015 obnovit stavy ryb na maximální udr?itelnou úroveň (text obsahuje dohodu obnovit vyčerpané oblasti rybolovu do roku 2015 a postupně ru?it dotace přispívající k nadměrnému rybolovu). Do roku 2010 ustavit reprezentativní sí? chráněných mořských oblastí. Do roku 2010 zlep?it přístup rozvojových zemí k ekologicky udr?itelným alternativám chemických látek, které způsobují řídnutí ozónové vrstvy. Do roku 2004 podnítit uplatňování Globálního akčního programu na ochranu mořského prostředí před pozemními zdroji zneči?tění. Iniciativy: OSN obdr?ela 32 registrací partnerských iniciativ se zdroji v hodnotě 100 milionů USD. Spojené státy oznámily na období 2002-2005 investice v hodnotě 53 milionů USD na ochranu lesů. V?eobecné závazky a iniciativy Závazky: Uznání skutečnosti, ?e zpřístupnění trhů je pro mnoho zemí klíčovým faktorem rozvoje. Podpora postupnému zastavení v?ech forem proexportních dotací. Ustavení desetiletého strategického rámce programů udr?itelné spotřeby a výroby. Aktivní prosazování odpovědnosti soukromých podniků. Rozvoj a posilování činností na zlep?ení prevence přírodních katastrof a schopnosti na ně reagovat. Dohoda naléhavě vyzývá státy k reformě dotací, které jsou ku prospěchu průmyslovým zemím nebo které po?kozují ?ivotní prostředí. Tato dohoda rovně? zdůrazňuje potřebu správného a vhodného řízení nutného k dosa?ení trvale udr?itelného rozvoje (správné řízení nespočívá ve vytváření podmínek pro získání pomoci a podpory, jak se vyjádřily Spojené státy). Iniciativa: Dohoda o doplnění GEF na 2,9 miliardy USD. Zdroj: CNN 4.9.2002, www.unicprague.cz, http://ekolist.cz/,