TZB-2002: Vytápění a větrání nízkoenergetických domů

Autor: Ing. Karel Kabele, CSc. Organizace: Katedra technických zařízení budov, ČVUT Fakulta stavební Na nízkoenergetické budovy je potřeba hledět ze dvou zásadních hledisek - z hlediska potřebného instalovaného příkonu vytápěcího zařízení a z hlediska roční potřeby tepla na vytápění. Jak již bylo mnohokrát citováno, hranicí je hodnota roční potřeby tepla na vytápění 50 kWh/m2a. Principy Příkon zařízení lze snížit jednak využitím akumulace (viz ČSN 060210 pro akumulační vytápění), která umožní překlenout teplotní extrémy, jednak zlepšením tepelně-technických vlastností obvodových stěn. V ideálním případě je vytápěcí zařízení schopno reagovat s minimálním zpožděním na změny potřeby energie, které jsou vyvolány především změnami klimatických podmínek (vnější teplota, proměnlivé sluneční záření) a vnitřních zdrojů tepelné zátěže (zapnutí domácích spotřebičů, umělé osvětlení nebo příchod osob do místnosti). Z toho vyplývá, že energeticky úsporné vytápěcí zařízení by mělo být především elastické ve všech prvcích (schopné rychle reagovat na změnu potřeby tak, aby se změna výkonu přenesla až do zdroje), s individuální regulací v jednotlivých místnostech (v každé místnosti se může měnit potřeba nezávisle na ostatních) při zachování požadavků na tepelnou pohodu. Oproti tradičním budovám se u nízkoenergetických budov zvyšuje vliv vnitřních zdrojů tepla a větrání (menší tepelné ztráty prostupem). Potřeba energie na větrání je dána požadovaným množstvím větracího vzduchu a klimatickými podmínkami. Protože systémy přirozeného větrání infiltrací neumožňují v podstatě regulovat množství větracího vzduchu, je vhodné řešit větrání nízkoenergetických obytných budov řízeným větráním, které může být buď integrováno s vytápěcím zařízením (teplovzdušné vytápění s ohřevem přiváděného vzduchu) nebo může být nezávislé (přívod čerstvého vzduchu např. regulovanými štěrbinami ve fasádě). Z hlediska energetického se nabízí jako nejjednodušší opatření minimalizovat množství větracího vzduchu, nejsou však zcela jasně kvantifikována kritéria pro stanovení minimální výměny vzduchu a proto třeba s tímto postupem nakládat velmi obezřetně. Spotřeba energie větracím zařízením je pak dána způsobem řešení odvodu vzduchu z budovy. Jako vhodné se jeví použití zařízení na zpětné získávání tepla, které část energie obsažené v odváděném vzduchu vrací zpět do budovy. Rozdíl mezi tradičními a nízkoeneregetickými budovami v oblasti větrání je v důrazu na řízené větrání, aplikaci zařízení na zpětné získávání tepla a sladění systémů vytápění a větrání, případně i ohřevu TUV, kam může být teplo z odváděného vzduchu akumulováno. Realita - aplikace v praxi Tlaky na stavění nízkoenergetických budov se postupně ze stránek odborných časopisů dostávají do realizace a i v našem okolí můžeme nalézt několik zajímavých aplikací. V ČR se jedná převážně o objekty rodinných a bytových domů, i když lze nalézt i aplikace na objektech škol a např. domovů důchodců. Při realizaci můžeme pozorovat několik výrazných směrů v koncepci těchto budov. Vedle \"inteligentních nízkoenergetických\" budov, přeplněných technologií a desítkami servopohonů řízenými počítačem, jejíž používání vyžaduje velmi zdatného odborníka na regulaci, se objevují trendy, kde je snaha celé technické zařízení naopak zjednodušit a nechat budovu \"žít\". Do této kategorie patří budovy, které splňují požadavky na trvale udržitelné stavění - poměrně nový trend v posuzování staveb z pohledu jejich celého životního cyklu, který se zdá být perspektivou. Jedná se především o to, že se budova posuzuje nejen z hlediska okamžité potřeby energie, ale i z hlediska energií vázaných v materiálu (tj. např. důvod, proč se fotovoltaické články zatím nepoužívají v takové míře jak by bylo možné). Závěry V ČR v současnosti probíhá realizace mnoha nízkoenergetických staveb. Existuje katalog (ABF, ČSSI) Při aplikaci jednotlivých prvků nízkoenergetických budov je nutné najít vyvážené využití jednotlivých principů. Snížením tepelných ztrát se snižuje význam primárního paliva a zvyšuje význam technického řešení - při malém výkonu jsou mnohdy tradiční řešení příliš drahá a je možné použít ušlechtilejší energii. Zdroj: www.tzb-info.cz