Norům dodá elektřinu Měsíc a Slunce

Příliv a odliv budou ještě do konce letošního roku roztáčet lopatky prvního vodního mlýna v padesátimetrové hloubce na dně moře. Celá podmořská elektrárna nedaleko norského Kvalsundu (viz mapku vpravo), má mít do roku 2004 dvě desítky strojů. Jejich celkový výkon šesti megawattů pokryje potřebu domácností 11tisícového Hammerfestu, jednoho z nejseverněji položených měst světa. \"Budeme první na světě, kdo využije energii přílivu k výrobě elektřiny vedené přímo do místní sítě,\" řekl šéf společnosti Hammerfest Stroem Harald Johansen agentuře Reuters. Četné dosavadní pokusy o využití podmořských proudů vyvolávaných přílivem a odlivem, ať už v Austrálii nebo ve Velké Británii, zůstaly na úrovni experimentu. Jinak řečeno, elektřinu vyráběly, ale nešla do veřejné sítě. První přílivové elektrárny stavěné ve Francii, v Kanadě a Rusku pracovaly na velmi jednoduchém principu: příliv přes turbíny vtlačoval vodu do rozlehlých umělých nádrží, které se pak gravitačním spádem za opačného chodu turbín vypouštěly. Stále jen experimenty Nejproslulejší přílivová elektrárna, jež pracuje od 60. let na řece La Rance v severní Francii, má výkon 240 MW. Provozuje ji společnost Electricité de France, která však nemá zájem stavět obdobné, byť třeba modernější giganty. Mohutného 12metrového rozdílu mezi přílivem a odlivem využívá elektrárna o výkonu 20 MW v kanadské zátoce Fundy. U města Annapolis Royal ji v roce 1984 postavila společnost Nova Scotia Power než se přeorientovala na rozvoj větrné energie. Důvod? Proti stavbě dalších přílivových elektráren u pobřeží Nového Skotska protestují ekologové. Ti tvrdí, že přílivové elektrárny, které vyžadují rozlehlé přehradní nádrže, ničí mořská pobřeží a říční toky. Konstruktéři proto často zkoušeli jiné cesty, jak z pohybů vodních mas v oceánech a mořích získat elektrickou energii - od obřích trubic houpajících se na vlnách až po zařízení, která získávají energii z tepelných rozdílů ohřáté vody na hladině a chladné v hlubinách. Dosavadní systémy jsou však drahé, obtížně se udržují a nezřídka padnou za oběť bouřím. Norské turbíny na mořském dně mají oproti dosavadním řešením podstatné přednosti. Není je vidět, pracují tiše a nepřekážejí rybám ani lodní dopravě. Stroj o hmotnosti kolem 200 tun včetně základny, který se otáčí kolem svislé osy při změně proudění, spočívá tak hluboko pod hladinou, že nemůže ohrožovat kýly proplouvajících lodí. Konstrukce se má tři roky obejít bez údržby, i když se k ní v případě potřeby mohou spustit potápěči. Právě na obtíže s údržbou poukazují odborníci britské společnosti Marine Current Turbines, která chce v příštím roce zkoušet obdobné přílivové turbíny u Devonu v jižní Anglii. \"Pokud využíváte proudění dostatečně silné k výrobě elektřiny, najde se jen velmi málo času, kdy mohou potápěči v klidu pracovat,\" řekl technický ředitel firmy Peter Fraenkel agentuře Reuters.Využívá proto konstrukci, jejíž část je vynořená a umožňuje údržbu a případné opravy na povrchu. Výhoda stálého proudu \"Ze všech energetických technologií pracujících s obnovitelnými zdroji je využití oceánů a moří zjevně nejméně rozvinuté,\" uvedl pro BBC Mark Hammonds z Mezinárodní energetické agentury IEA \"Většina projektů se nakonec ukázala příliš drahá.\" Norský přílivový projekt má stát necelých 13,5 miliónů dolarů. Společnost Hammerfest Stroem předpokládá, že stavba podmořských přílivových elektráren otevře v blízké době trh v řádu miliard dolarů. Norským průlivem Kvalsund totiž voda stále oboustranně protéká rychlostí kolem 2,5 metru za vteřinu s výjimkou přestávky mezi přílivem a odlivem. Větrné turbíny oproti tomu nefungují za bezvětří ani za příliš prudkého větru, a jejich konstrukce ještě musí odolávat vichřicím. Solární energie by v Hammerfestu nebyla nic platná uprostřed zimy, kdy zhruba na dva měsíce zapadá slunce. Nevýhodu ovšem představuje cena přílivové elektřiny, která má z počátku činit asi trojnásobek toho, co se v Norsku platí za energii z hojných vodních zdrojů. Přílivová elektřina se tak v síti bude směšovat s energií z jiných zdrojů a uživatelé se budou muset smířit se zvýšenými poplatky. Možná jim to vynahradí dobrý pocit, že provozují unikátní elektrárnu, kterou, zatím, nemá nikdo jiný na světě. Zdroj: Hospodářské noviny