Země jako obrazová galerie

Impresionismus, pointilismus, stejně jako třeba kubismus - všechny tyto významné malířské styly lze nyní obdivovat v knihovně Kongresu ve Washingtonu na jedinečné výstavě 41 děl. Úchvatné barevné scenérie nevznikly rukou člověka. Byly vybrány ze 400 tisíc snímků, které od roku 1999 pořizovala družice Landsat 7. Na unikátní umělecké výstavě nazvané Země jako umění je pozoruhodné to, že vlastně nikdy neměla vzniknout. Družice Landsat 7 má totiž ryze prozaický smysl. Její čidla, která pracují v oblasti viditelného a infračerveného záření, slouží k dálkovému průzkumu Země. Satelit Landsat 7 vždy jednou za 16 dnů pokryje celé území planety. Jeho snímky pořizované z oběžné dráhy zhruba kolem 700 kilometrů nad zemí slouží nejrůznějším vědeckým pracovištím. Umožňují sledovat vývoj globálního oteplování, mapovat nedostupné oblasti, vyhledávat ložiska nerostných surovin, stejně jako zjišťovat využití půdy k zemědělským nebo urbanistickým účelům. \"Teprve nyní máte možnost zastavit se a obdivovat nádheru těchto obrazů, aniž byste v nich hledali vědecký smysl,\" řekl CNN Jon Christopherson, odborník U. S. Geological Survey (USGS) na vyhodnocování snímků pořizovaných z družice Landsat 7. Výstavu Země jako umění pořádá knihovna Kongresu společně s USGS a Národním úřadem pro letectví a vesmír NASA. K uspořádání výjimečné expozice se našel příhodný důvod: 30. výročí vynesení Earth Resources Technology Satellite na oběžnou dráhu. Tato družice byla ve Spojených státech jako první určena výhradně k dálkovému průzkumu Země. Následovala ji pak řada satelitů Landsat. Zatím poslední z nich, s pořadovým číslem sedm, startoval v dubnu 1999 a pořídil právě vystavované snímky (viz internetovou adresu http:// landsat.gsfc.nasa.gov/earthasart/). MEZITITULEK: Objevená řeka Lena Příroda pořídila bizarní a jedinečné scenérie po celém povrchu planety. Z pohoří, pouští, ostrovů i ledovců se stávají fascinující abstraktní malby hýřící skvostnými odstíny modré, zelené, červené a nesčetně dalších pestrých barev. Při prohlížení výstavy velmi záleží na fantazii návštěvníka. Pouštní krajina může připomínat mramorovou desku, zamrzlá jezera nabývají podoby draka, množství drobných kroužků, ve skutečnosti zavlažovaných polí, vypadá, jako by pocházely od francouzského malíře Georgese Seurata. \"Kterému snímku dávám přednost? To záleží na náladě,\" uvedl Jon Christopherson, ale vzápětí CNN řekl: \"Mám slabost pro deltu Leny na severní Sibiři. Je to jedna z největších řek světa. Neměl bych o ní ani ponětí, kdybych ji neviděl na družicovém snímku. Je to fantastické.\" Deltu zachycuje snímek vlevo nahoře. K dalším mimořádně působivým družicovým snímkům o rozměrech přibližně 75 krát 75 centimetrů patří hora Kilimandžáro, bažinaté území na jižní Floridě Everglades, delta řeky Gangy nebo farmy v kansaském Garden City. Přesto, že vědci použili družici Landsat 7 jako svébytný štětec, kterým portrétovali planetu, jde především o to z oběžné dráhy získávat často také exotická data, která by jinak zůstala nepřístupná. MEZITITULEK: Nedocenitelný nástroj Vědci z University of Hawaii pomocí družicových snímků například sledovali pohyby aktivní vulkanické lávy. Jejich poznatky pak pomohly vysvětlit soustavné erupce havajské sopky Kilauea. Kromě toho sledovali potoky žhavé lávy, aby mohli zavčas varovat obyvatele před hrozícím nebezpečím. Podle snímků dopravních kalamit a znečištění ovzduší v městských oblastech lze poměrně přesně usuzovat na vzrůstající počty obyvatel. Odborníci z University of Maryland využívají družicové snímky ke studiu využití plochy. Podařilo se jim tak zmapovat nárůst obyvatelstva v metropolitní oblasti Washington D. C. Američtí vědci měli po celá desetiletí k dispozici informace o písečných přesypech zabírajících na 800 tisíc km2 v části států Colorado, Jižní Dakota, Nebraska, Kansas, Oklahoma, Texas a Nové Mexiko. Teprve družicové snímkování však odborníkům z University of Colorado poskytlo systematické informace o vlivu činnosti člověka na rozsáhlé zeměpisné oblasti. Družice také dovolují chránit vodní zdroje. S táním sněhu přitéká do jezer voda se znečišťujícími látkami, které ohrožují fytoplankton, a tím i ryby. Teplejší říční voda zpočátku zůstává u břehů a neproniká studenou jezerní vodou. Sůl, sedimenty, hnojiva a různé chemikálie tak zůstávají u břehů. Jedinečné snímky z družic Landsat umožnily odborníkům z Rochester Institute of Technology zkoumat stav těchto látek v amerických Velkých jezerech, a tím i mechanismy ovlivňující kvalitu vody. A další praktické aplikace družicových snímků? Je jich bezpočet a přibývají: Ke stále častějším patří využití půdy v tropických deštných pralesích, plánování zemědělství, správa rozsáhlých ekosystémů, ochrana lesů v mírném pásmu, sledování vlivu globálního oteplování na sněhový a ledový příkrov nebo monitorování životního prostředí v oblastech, kde žijí ohrožené živočišné a rostlinné druhy. Řeka Lena se svými 4400 kilometry patří k nejmohutnějším veletokům na světě. Rusové považují její rozlehlou deltu (na snímku z 27. července 2000) za mimořádně cennou přírodní rezervaci. Skýtá útočiště bezpočtu živočišných druhů uprostřed divoké a civilizací minimálně zasažené sibiřské přírody. Západoafrický stát Guinea-Bissau nasnímaný z oběžné dráhy poskytuje skvostný pohled na členitou linii mělkých pobřežních vod (snímek byl pořízen 1. prosince 2000). Řeka Geba a další meandrující vodní toky tam splachují naplaveniny a bahno do Atlantického oceánu. Fjordy rozčleňují poloostrovy ležící v západní části Islandu (snímek pochází ze 6. června 2000). Na poloostrovy připadá zhruba jen osmina celkového území státu, ale jejich rozeklaný obvod měří přes polovinu pobřežní linie Islandu. Bizarní tvary ledovce Malaspina by bylo možné spatřit z oběžné dráhy nad Aljaškou (snímek pochází 31. srpna 2000). Ledovec o ploše 3880 metrů čtverečních leží západně od zátoky Yakutat v Aljašském zálivu. Ostře sledovaná planeta Družice Landsat 7, zatím poslední ze stejnojmenné řady, tvoří součást dlouhodobého programu NASA pro systematický výzkum globálního životního prostředí Earth Science Enterprise. Hlavní součástí satelitu vypuštěného v dubnu 1999 a obíhajícího ve výšce kolem 700 kilometrů je speciální Enhanced Thematic Mapper Plus (ETM ). Toto pasivní čidlo funguje na principu měření slunečního záření odráženého nebo vyzařovaného zemským povrchem. Pracuje v osmi pásmech z oblasti viditelného a infračerveného záření a poskytuje vysoce kvalitní snímky s rozlišením kolem 30 metrů. Landsat 7 do vyhodnocovacího střediska v Sioux Falls v Jižní Dakotě zasílá každodenně kolem 250 snímků. Po jejich vyhodnocení a zpracování tak mají uživatelé na celém světě do 24 hodin k dispozici nejméně sto aktuálních záběrů planety. Výrobce satelitu, americká firma Lockheed Martin Missiles and Space, očekává životnost zařízení pět let, takže má sloužit nejméně do roku 2003. AUTOR: BOŘEK OTAVA www.ihned.cz Zdroj: HN