Reakce Ministerstva životního prostředí na článek v Lidových novinách ze 4. 1. 2003

Lidové noviny se článkem Markéty Kutilové „Peníze na zprávu o záplavách utratilo ministerstvo jinak“ (4. 1. 2003) dobývají do otevřených dveří. Ohánějí se při tom navíc zkreslenými informacemi. Vláda sice osmdesátimiliónový projekt Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 skutečně v říjnu schválila, Ministerstvu životního prostředí ale na jeho realizaci přidělila jen 20 miliónů. Přesto práce na povodňové zprávě intenzivně probíhá. Její první část (za oněch přidělených 20 miliónů) odborníci vypracovali během uplynulých tří měsíců, další dvě etapy budou následovat. Ty se budou hradit přímo z rozpočtu ministerstva – vláda na ně nevyčlenila nad schválený rozpočet navíc ani korunu. 300 miliónů, které mělo podle autorky článku ministerstvo na zaplacení zprávy využít, je v rozpočtu na tento rok účelově vázáno na odstraňování povodňových škod a není možné z této kapitoly platit odbornou studii. Odborná zpráva ale není jedinou aktivitou ministerstva v souvislosti s povodněmi. Jednou z priorit resortu jsou krajinotvorné programy, které mohou hrát v prevenci záplav výraznou roli. Zdravější krajina totiž lépe zadržuje vodu a dokáže zmírnit, či alespoň zpomalit povodňovou vlnu. Kombinace takových opatření jako je postupný návrat k přirozené skladbě lesů a meandrujícím potokům, či obnova trvalých travních porostů v horských oblastech nemusí znamenat razantní zásah do státní pokladny a přitom může mnohé ovlivnit. Pro tento rok by prostřednictvím resortu životního prostředí měl stát vydat na tuto formu prevence zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Karolína Šůlová, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí