Se životním prostředím jsou lidé spokojeni

Vysočina Polovina obyvatel regionu je spokojena se stavem životního prostředí v kraji, přičemž více jsou spokojeny ženy, než muži. Pouze deset procent lidí si myslí, že životní prostředí v kraji je špatné. Vyplývá to z průzkumu veřejnému mínění, který v říjnu a listopadu provádělo na zakázku krajského úřadu Regionální empirické centrum při jihlavské Vyšší odborné škole sociální a ekologické centrum Chaloupky. Průzkum prováděli tazatelé na vzorku celkem 617 respondentů formou dotazníků. \"Že jsou se životním prostředím více spokojeny ženy, to je zajímavý výsledek. Souvisí s tím, že muži jsou přirozeně více kritičtější než ženy. S věkem také stoupá nespokojenost obyvatel se stavem prostředí, mladí jsou většinou spokojenější,\" řekl sociolog Daniel Hanzl, který průzkum vedl. Nejvíce obyvatelé regionu při přijímání těchto informací věří odborným institucím a také obecním a městským úřadům. \"Nejmenší důvěru mají u obyvatel naopak zemědělské a průmyslové podniky a představitelé kraje,\" upozornil Hanzl. Průzkum prozradil, že nejvíce lidí nespokojených se životním prostředím v kraji je v okresních městech. Pokračování na str. D2 Pokračování ze str. D1 Šedesát procent lidí si nicméně myslí, že v kraji je více než jinde v republice kvalitní ovzduší a příroda. \"Naopak jsou dotázaní většinou přesvědčeni, že se zde o mnoho lépe než jinde nezachází s odpady,\" řekl Hanzl. Lidé mají pocit, že se za posledních pět let životní prostředí v kraji spíše nezhoršuje. Nejvíce je však podle dotázaných ovlivňuje spotřeba jednorázových obalů v obchodech, průmyslové znečištění a automobilová doprava. Z nestátních organizací, které v ochraně životního prostředí působí, lidé nejvíce znají Český svaz ochránců přírody. Nejvíce k ochraně životního prostředí podle respondentů přispívají organizace přímo zaměřené na ochranu životního prostředí a ekologické vzdělávání. Nejméně k němu přispívají ekologičtí aktivisté. \"Ti vůbec v celém průzkumu vycházejí velmi špatně. Možná je to jejich útočnou rétorikou a agresivními kampaněmi,\" soudí Hanzl. Jenom tři procenta dotázaných se coby členové nějakých organizací aktivně na ochraně životního prostředí podílí. Lidé si myslí, že především by měly tyto organizace pomáhat přírodě prací a méně slovy, a měly by také zlepšit svou propagaci a spolupráci s médii. \"Soukromí podnikatelé si naopak myslí, že by měli tito pracovníci v oblasti životního prostředí zvýšit svou odbornost. Totéž si myslí obecně bohatší dotázaní,\" upřesnil Hanzl. Asi třetina dotázaných má pocit, že má o životním prostředí v kraji dostatek informací. Nejvíce dotázaných je informováno o jeho stavu z tisku, televize a rozhlasu. Největší počet dotázaných by si přál být o aktualitách v životním prostředí informován prostřednictvím letáků do schránek. Téměř sedmdesát procent lidí by chtělo nějakým způsobem pomoci při ochraně životního prostředí; takřka dvě třetiny dotázaných však neví, kam se obrátit o pomoc v případě, že zjistí poškození životního prostředí. Přibližně devět z deseti oslovených lidí zastává názor, že ochrana přírody a životního prostředí by měla být mnohem intenzivnější. Průzkum by měl krajské samosprávě sloužit k orientaci její politiky, vztahující se k životnímu prostředí. \"Je to pro nás vodítko, v čem se můžeme zlepšit, kde obyvatelé vidí nejpalčivější problémy,\" řekla mluvčí krajského úřadu Radka Burketová. \"Chtěli jsme zjistit, jak fundované je povědomí obyvatel kraje o jeho životním prostředí, kde je třeba ho ještě dotáhnout,\" dodal Pavel Hájek, vedoucí krajského odboru životního prostředí. Zdroj: Mladá fronta Dnes