Úvahy o jádru nezavrhujme
Ministr průmyslu a obchodu JiříRusnok již nepočítá s tím, že příliv investic do
České republiky bude tak masivní jako v minulých letech. Stát bude proto klást
při vyjednávání pobídek mimo jiné větší důraz na závazky investorů k využití
domácích lokálních subdodavatelů, popřípadě se orientovat na investice typu
technologických center. Rusnok se netají tím, že je rozhodným zastáncem reformy
veřejných financí. Považuje jej za klíčový problém české ekonomiky. OTÁZKA: hn:
Jedním z nejdůležitějších úkolů resortu je vypracování energetické koncepce. Jak
by měla být podle vás orientovaná? Za prvé, musíme mít energetiku, která je
schopna zaručit spolehlivé dodávky elektrické energie. Tedy, když otočíme
vypínačem, bude svítit světlo [https://www.kamsnim.cz/categories/svetla]. Tato
banalita není samozřejmostí všude na světě a kupodivu i ve vyspělých zemích s
tím jsou občas problémy. Musíme mít energetiku, která nám toto zabezpečí za
ceny, které budou pro české podniky a české domácnosti přijatelné. Pro mne jsou
to ceny, které ještě po dvacet až třicet let budou o něco nižší, než jsou ceny
řekněme průměru Evropské unie. A musí to být energetika, která nezatíží nějakým
dramatickým způsobem české vnější ekonomické vztahy, respektive obchodní
bilanci. OTÁZKA: hn: Znamená to, že se energetika bude orientovat na domácí
zdroje, tedy na uhlí a jaderné elektrárny? Ano, to logicky vede k závěru, že
bychom měli preferovat domácí energetické zdroje a do toho bych počítal i svým
způsobem jádro. Máme a po několik desetiletí budeme mít docela slušné zdroje
domácích energetických surovin, zejména uhlí, vytěžitelné za rozumných nákladů
ekonomických i ekologických. Čili dílčí závěr je, podpořit dotěžení a
nerezignovat na jadernou energetiku. V perspektivě nějakých deseti, dvaceti let
by bychom měli začít uvažovat i o ještě jedné kapacitě jaderné, tak zhruba 3x600
megawattů, která by udržovala velmi kvalitní mix zdrojů, které používáme.
OTÁZKA: hn: Budou se rozšiřovat územní limity na těžbu hnědého uhlí? To je jedna
z věcí, která se musí testovat. Každopádně je ale zřejmé, že ještě po poměrně
dlouhou dobu takové rozšíření není potřeba. Prostor, který je k dispozici v
daných limitech, je značný. Tato otázka však musí být předmětem debaty a nemůže
to být nějaké tabu. MEZITITULEK: O osudu společnosti ČEZ se rozhodne v roce 2004
OTÁZKA: hn: Nakolik úvahy o energetické politice ovlivní způsob privatizace ČEZ?
Bude se podnik prodávat společně s doly? Bezesporu platí, že tyto věci jsou
spolu velmi úzce propojené, protože jedno bez druhého nemá smysl. V tuto chvíli
mohu říci s velkou jistotou, že bych v žádném případě nepodpořil lobbyistické
tendence privatizovat už teď hnědé uhlí. Až budeme mít i více jasno v tom, jak
naložit s elektrárenskou společností, pak lze seriózně rozhodnout i o
privatizaci uhlí. Já bych to viděl spíše buď současně, anebo dokonce nejdříve
privatizovat ČEZ a potom uhlí. OTÁZKA: hn: Kdy bude dokončena energetická
koncepce? Ve druhém pololetí tohoto roku budeme mít dokument, který bude
připraven na zevrubnou debatu v politických kruzích, ale i s odbornou
veřejností. To znamená, že rozhodnutí o privatizaci ČEZ může padnout nejdříve v
roce 2004. OTÁZKA: hn: Má vaše ministerstvo o tomto prodeji jasnou představu?
Musíme skutečně vyřešit velmi složitý strategický problém, a to jestli ČEZ
privatizovat jako jeden velký celek, který prodáme strategickému hráči, anebo
zda půjdeme cestou postupného prodeje a zachování výrazného podílu státu. Tedy
prodeje určité části akcií, postupně možná i majoritní části, na kapitálovém
trhu. S nějakými omezeními. OTÁZKA: hn: Ozývají se hlasy, že by se mělo zastavit
slučování ČEZ s distribučními společnostmi. Jaký je váš názor? Já to
nepodporuji. Pokud by se neslučovalo, mohlo by to výrazně oslabit pozici
společnosti. Tato firma má významnou hodnotu a je to jedno z posledních aktiv,
které tento stát má. MEZITITULEK: Investiční pobídky se budou měnit OTÁZKA: hn:
Drobní a střední podnikatelé si stěžují, že ministerstvo pro ně nedokáže ušít
programy na míru. Hodláte s tím něco dělat? Nehrajeme si na to, že bychom byli
spokojeni, jak jsme schopni vytvářet podmínky pro malé a střední podniky. Víme,
že bychom dokázali účelně využít násobky prostředků, které máme k dispozici. Ale
stav veřejných rozpočtů nám prostě nedovoluje do programů, které máme k
dispozici, investovat více. Programy jsou ovšem jenom určitým doplňkem. Nikdy
nebudou, a ani to není jejich účelem, základním motorem rozvoje malého a
středního podnikání. Ten musí být v tom, že se tady vůbec vyplatí podnikat. Že
je tady vhodné prostředí pro investování. A tam je celá řada bariér, na jejichž
odstranění či zmírnění pracujeme právě ve spolupráci s podnikateli. Kritiku
přijímám v tom rozměru, že samozřejmě ne vždy podpora odpovídá nějaké konkrétní
akutní potřebě daného podnikatele. Hodně si slibujeme od toho, že se dobře
připravíme na sektorový operační program Průmysl a podnikání.Ten bude do značné
míry zaměřen právě na malé a střední podniky a spolu s regionálním sektorovým
operačním programem by na podporu malého a středního podnikání mohly přijít nové
zdroje. OTÁZKA: hn: Uvažujete o změnách při poskytování investičních pobídek?
Jsme si plně vědomi, že pobídky už nebudou zažívat tak masový rozkvět jako
doposud. Proto budeme podporu směrovat i do malých podniků, pokud budou působit
jako subdodavatelé mezinárodních výrobních řetězců. A při vyjednávání pobídek,
což je individuální akt, budeme klást větší důraz na závazky investorů k využití
domácích lokálních subdodavatelů. A také se chceme více orientovat na investice
typu technologických center. Orientovat se chceme také na využití starých
průmyslových areálů. Tam jsme na začátku, zkoušíme pilotní projekt ve
Vítkovicích. OTÁZKA: hn: Stát bude takové projekty dotovat? Státní peníze by tam
šly v každém případě. Většina těchto areálů má ekologické garance ještě z doby
privatizace, ty se budou muset postupně naplnit. A potom stát bude v úzké
spolupráci s regionem hledat investory. Tyto věci známe ze západní Evropy a
myslím si, že je nejvyšší čas se do nich pustit i v Čechách. OTÁZKA: hn: Resort
průmyslu připravuje zákon o vyvlastňování pozemků ve veřejném zájmu. Proč? Boj o
investory je ve světě opravdu velmi ostrý. A ukazuje se, že se vyplatí možná i
na komerční bázi, připravit nemovitosti, haly a zainvestované pozemky pro
příchod investorů. Bez ohledu na to, že na začátku takového projektu ještě
nevíme, jaký konkrétní investor přijde. Investoři nejsou ochotni čekat půl roku,
rok a více, až skončí veškerá řízení spojená s jakoukoliv investiční výstavbou.
A jedna z klíčových věcí je právě výkup pozemků, kterým lze zablokovat téměř
cokoliv. Jestliže jsou regiony, které oprávněně křičí, že jejich situace je
katastrofální z hlediska zaměstnanosti a kupní síly obyvatelstva, tak prostě
udělejme něco pro to, abychom tam dokázali rychle dostat investory. Je to prostě
společenský zájem, kterému by podle mého názoru sobecký individuální zájem měl
ustoupit. My se necháváme vydírat různými spekulanty, rádoby někdy ekologicky
zabarvenými, a v Chlumci nad Cidlinou každoročně zahyne několik desítek, možná
stovek lidí, protože není možno pokročit s dálnicí, na kterou jsou peníze, která
je vyprojektovaná, a o které nikdo nepochybuje, že je potřeba. MEZITITULEK: S
reformou veřejných financí se nesmí otálet OTÁZKA: hn: V jaké podobě je pro vás
přijatelná reforma veřejných financí? Každopádně jsem zastáncem reformy
veřejných financí a nikdy jsem se tím netajil. Je to klíčový problém naší
makroekonomické stability a perspektivy. A návrh, který předložil pan ministr
Sobotka je velmi kvalitní. O konečné podobě se musí debatovat, o tom není
pochyb. Myslím si, že s vědomím směru kudy jdeme, bychom už co nejdříve měli
postupovat i metodou per partes. Prostě existují záležitosti, u nichž je celková
politická podpora výrazná a s takovými změnami je třeba začít. Čas strašně běží
a pokud nebudeme schopni v podstatě v nejbližších týdnech předložit do
Parlamentu některé změny zákonů, nemohou prostě od příštího roku platit. OTÁZKA:
hn: Jaké konkrétní změny máte na mysli? Téměř nesporná je otázka stavebního
spoření. A problém nemocenského pojištění byl už mnohokrát prodiskutován. Byl
připravován už v době, kdy jsem působil jako náměstek ministra práce, ten
projekt tam je. Pokud je vůle, lze z toho udělat poměrně rychle solidní
legislativní předlohu. Samozřejmě, reforma nemůže skončit jenom u nějaké
drastické výdajové diety. Pokud nebudeme schopni zajistit prorůstové výdaje a
priority, tak si tím můžeme více uškodit než pomoci. Veďme prostě dialog,
diskutujme na tripartitě. Nemám iluzi, že to jde ze dne na den a že to bude
snadné. Vůbec ne. OTÁZKA: hn: Je prorůstovým opatřením snižování podnikových
daní? Není to dominantní prorůstový problém a svědčí o tom celá řada
mezinárodních zkušeností. Ani moje téměř denodenní debata s domácími i
zahraničními podnikateli mi neukazuje, že by měli největší problém s výší daní.
Ale prosím, dejme to do nějakých celkových rámců. A pokud budeme hledat
kompenzaci za zvýšení jiných daní, například nepřímých, pak je rozumné uvažovat
i o rozumném snížení podnikových daní. OTÁZKA: hn: Souhlasil byste se zvyšováním
sazby pojistného, které požadují odboráři? Ne, to vylučuji. To je úplně špatné
opatření, nepochopení naší situace. Trochu mě zaráží, že kolegové z odborů
přistupují k řešení tohoto problému jakoby je vůbec nezajímali ti, kteří mají tu
smůlu, že práci nemají a ti potenciální, kteří ji ještě ztratit mohou. Ani pro
odbory není perspektivní cesta bojovat jenom za své členy a za jejich blahobyt.
Bylo by potřeba vzít se za širší okruh lidí, kterých by se důsledky takovýchto
rozhodnutí dotkly. OTÁZKA: hn: Ministr Sobotka navrhnul dvě verze reformy.
Scénář, jehož konci je v roce 2006 deficit veřejných financí 4,9 procenta HDP a
verzi, v níž schodek činí jen 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Co je vám
bližší? Pro mě je to trochu abstraktní debata, i když vnímám, že musíme mít
nějaký cíl. Rozumím tomu, že ambicióznější varianta je jakoby motivační. Pro mě
je ale důležité, jestli děláme opatření, která evidentně mohou mít pozitivní
strukturální efekt, protože nesmí jít jenom vždycky výlučně o okamžitý fiskální
dopad. Jestliže udělám reformu nemocenského pojištění, tak to musí být taková
reforma, která nikoliv striktně seřízne dávky a vezme je těm, kteří je
potřebují. Musí to být reforma, která povede k tomu, že motivuje všechny
účastníky, aby se chovali ekonomicky. i Já v této debatě nemám nějaké vyhraněné
stanovisko, jestli to má být 3,7 nebo 4,9. Velice bych si ale přál, abychom už
rozhodli o některých konkrétních věcech. ZDROJ: HN
Ministr průmyslu a obchodu JiříRusnok již nepočítá s tím, že příliv investic do České republiky bude tak masivní jako v minulých letech. Stát bude proto klást při vyjednávání pobídek mimo jiné větší důraz na závazky investorů k využití domácích lokálních subdodavatelů, popřípadě se orientovat na investice typu technologických center.
Rusnok se netají tím, že je rozhodným zastáncem reformy veřejných financí. Považuje jej za klíčový problém české ekonomiky.
OTÁZKA: hn: Jedním z nejdůležitějších úkolů resortu je vypracování energetické koncepce. Jak by měla být podle vás orientovaná?
Za prvé, musíme mít energetiku, která je schopna zaručit spolehlivé dodávky elektrické energie. Tedy, když otočíme vypínačem, bude svítit světlo. Tato banalita není samozřejmostí všude na světě a kupodivu i ve vyspělých zemích s tím jsou občas problémy. Musíme mít energetiku, která nám toto zabezpečí za ceny, které budou pro české podniky a české domácnosti přijatelné. Pro mne jsou to ceny, které ještě po dvacet až třicet let budou o něco nižší, než jsou ceny řekněme průměru Evropské unie. A musí to být energetika, která nezatíží nějakým dramatickým způsobem české vnější ekonomické vztahy, respektive obchodní bilanci.
OTÁZKA: hn: Znamená to, že se energetika bude orientovat na domácí zdroje, tedy na uhlí a jaderné elektrárny?
Ano, to logicky vede k závěru, že bychom měli preferovat domácí energetické zdroje a do toho bych počítal i svým způsobem jádro. Máme a po několik desetiletí budeme mít docela slušné zdroje domácích energetických surovin, zejména uhlí, vytěžitelné za rozumných nákladů ekonomických i ekologických. Čili dílčí závěr je, podpořit dotěžení a nerezignovat na jadernou energetiku. V perspektivě nějakých deseti, dvaceti let by bychom měli začít uvažovat i o ještě jedné kapacitě jaderné, tak zhruba 3x600 megawattů, která by udržovala velmi kvalitní mix zdrojů, které používáme.
OTÁZKA: hn: Budou se rozšiřovat územní limity na těžbu hnědého uhlí?
To je jedna z věcí, která se musí testovat. Každopádně je ale zřejmé, že ještě po poměrně dlouhou dobu takové rozšíření není potřeba. Prostor, který je k dispozici v daných limitech, je značný. Tato otázka však musí být předmětem debaty a nemůže to být nějaké tabu.
MEZITITULEK: O osudu společnosti ČEZ se rozhodne v roce 2004
OTÁZKA: hn: Nakolik úvahy o energetické politice ovlivní způsob privatizace ČEZ? Bude se podnik prodávat společně s doly?
Bezesporu platí, že tyto věci jsou spolu velmi úzce propojené, protože jedno bez druhého nemá smysl. V tuto chvíli mohu říci s velkou jistotou, že bych v žádném případě nepodpořil lobbyistické tendence privatizovat už teď hnědé uhlí. Až budeme mít i více jasno v tom, jak naložit s elektrárenskou společností, pak lze seriózně rozhodnout i o privatizaci uhlí. Já bych to viděl spíše buď současně, anebo dokonce nejdříve privatizovat ČEZ a potom uhlí.
OTÁZKA: hn: Kdy bude dokončena energetická koncepce?
Ve druhém pololetí tohoto roku budeme mít dokument, který bude připraven na zevrubnou debatu v politických kruzích, ale i s odbornou veřejností. To znamená, že rozhodnutí o privatizaci ČEZ může padnout nejdříve v roce 2004.
OTÁZKA: hn: Má vaše ministerstvo o tomto prodeji jasnou představu?
Musíme skutečně vyřešit velmi složitý strategický problém, a to jestli ČEZ privatizovat jako jeden velký celek, který prodáme strategickému hráči, anebo zda půjdeme cestou postupného prodeje a zachování výrazného podílu státu. Tedy prodeje určité části akcií, postupně možná i majoritní části, na kapitálovém trhu. S nějakými omezeními.
OTÁZKA: hn: Ozývají se hlasy, že by se mělo zastavit slučování ČEZ s distribučními společnostmi. Jaký je váš názor?
Já to nepodporuji. Pokud by se neslučovalo, mohlo by to výrazně oslabit pozici společnosti. Tato firma má významnou hodnotu a je to jedno z posledních aktiv, které tento stát má.
MEZITITULEK: Investiční pobídky se budou měnit
OTÁZKA: hn: Drobní a střední podnikatelé si stěžují, že ministerstvo pro ně nedokáže ušít programy na míru. Hodláte s tím něco dělat?
Nehrajeme si na to, že bychom byli spokojeni, jak jsme schopni vytvářet podmínky pro malé a střední podniky. Víme, že bychom dokázali účelně využít násobky prostředků, které máme k dispozici. Ale stav veřejných rozpočtů nám prostě nedovoluje do programů, které máme k dispozici, investovat více. Programy jsou ovšem jenom určitým doplňkem. Nikdy nebudou, a ani to není jejich účelem, základním motorem rozvoje malého a středního podnikání. Ten musí být v tom, že se tady vůbec vyplatí podnikat. Že je tady vhodné prostředí pro investování. A tam je celá řada bariér, na jejichž odstranění či zmírnění pracujeme právě ve spolupráci s podnikateli. Kritiku přijímám v tom rozměru, že samozřejmě ne vždy podpora odpovídá nějaké konkrétní akutní potřebě daného podnikatele. Hodně si slibujeme od toho, že se dobře připravíme na sektorový operační program Průmysl a podnikání.Ten bude do značné míry zaměřen právě na malé a střední podniky a spolu s regionálním sektorovým operačním programem by na podporu malého a středního podnikání mohly přijít nové zdroje.
OTÁZKA: hn: Uvažujete o změnách při poskytování investičních pobídek?
Jsme si plně vědomi, že pobídky už nebudou zažívat tak masový rozkvět jako doposud. Proto budeme podporu směrovat i do malých podniků, pokud budou působit jako subdodavatelé mezinárodních výrobních řetězců. A při vyjednávání pobídek, což je individuální akt, budeme klást větší důraz na závazky investorů k využití domácích lokálních subdodavatelů. A také se chceme více orientovat na investice typu technologických center. Orientovat se chceme také na využití starých průmyslových areálů. Tam jsme na začátku, zkoušíme pilotní projekt ve Vítkovicích.
OTÁZKA: hn: Stát bude takové projekty dotovat?
Státní peníze by tam šly v každém případě. Většina těchto areálů má ekologické garance ještě z doby privatizace, ty se budou muset postupně naplnit. A potom stát bude v úzké spolupráci s regionem hledat investory. Tyto věci známe ze západní Evropy a myslím si, že je nejvyšší čas se do nich pustit i v Čechách.
OTÁZKA: hn: Resort průmyslu připravuje zákon o vyvlastňování pozemků ve veřejném zájmu. Proč?
Boj o investory je ve světě opravdu velmi ostrý. A ukazuje se, že se vyplatí možná i na komerční bázi, připravit nemovitosti, haly a zainvestované pozemky pro příchod investorů. Bez ohledu na to, že na začátku takového projektu ještě nevíme, jaký konkrétní investor přijde. Investoři nejsou ochotni čekat půl roku, rok a více, až skončí veškerá řízení spojená s jakoukoliv investiční výstavbou. A jedna z klíčových věcí je právě výkup pozemků, kterým lze zablokovat téměř cokoliv. Jestliže jsou regiony, které oprávněně křičí, že jejich situace je katastrofální z hlediska zaměstnanosti a kupní síly obyvatelstva, tak prostě udělejme něco pro to, abychom tam dokázali rychle dostat investory. Je to prostě společenský zájem, kterému by podle mého názoru sobecký individuální zájem měl ustoupit. My se necháváme vydírat různými spekulanty, rádoby někdy ekologicky zabarvenými, a v Chlumci nad Cidlinou každoročně zahyne několik desítek, možná stovek lidí, protože není možno pokročit s dálnicí, na kterou jsou peníze, která je vyprojektovaná, a o které nikdo nepochybuje, že je potřeba.
MEZITITULEK: S reformou veřejných financí se nesmí otálet
OTÁZKA: hn: V jaké podobě je pro vás přijatelná reforma veřejných financí?
Každopádně jsem zastáncem reformy veřejných financí a nikdy jsem se tím netajil. Je to klíčový problém naší makroekonomické stability a perspektivy. A návrh, který předložil pan ministr Sobotka je velmi kvalitní. O konečné podobě se musí debatovat, o tom není pochyb. Myslím si, že s vědomím směru kudy jdeme, bychom už co nejdříve měli postupovat i metodou per partes. Prostě existují záležitosti, u nichž je celková politická podpora výrazná a s takovými změnami je třeba začít. Čas strašně běží a pokud nebudeme schopni v podstatě v nejbližších týdnech předložit do Parlamentu některé změny zákonů, nemohou prostě od příštího roku platit.
OTÁZKA: hn: Jaké konkrétní změny máte na mysli?
Téměř nesporná je otázka stavebního spoření. A problém nemocenského pojištění byl už mnohokrát prodiskutován. Byl připravován už v době, kdy jsem působil jako náměstek ministra práce, ten projekt tam je. Pokud je vůle, lze z toho udělat poměrně rychle solidní legislativní předlohu. Samozřejmě, reforma nemůže skončit jenom u nějaké drastické výdajové diety. Pokud nebudeme schopni zajistit prorůstové výdaje a priority, tak si tím můžeme více uškodit než pomoci. Veďme prostě dialog, diskutujme na tripartitě. Nemám iluzi, že to jde ze dne na den a že to bude snadné. Vůbec ne.
OTÁZKA: hn: Je prorůstovým opatřením snižování podnikových daní?
Není to dominantní prorůstový problém a svědčí o tom celá řada mezinárodních zkušeností. Ani moje téměř denodenní debata s domácími i zahraničními podnikateli mi neukazuje, že by měli největší problém s výší daní. Ale prosím, dejme to do nějakých celkových rámců. A pokud budeme hledat kompenzaci za zvýšení jiných daní, například nepřímých, pak je rozumné uvažovat i o rozumném snížení podnikových daní.
OTÁZKA: hn: Souhlasil byste se zvyšováním sazby pojistného, které požadují odboráři?
Ne, to vylučuji. To je úplně špatné opatření, nepochopení naší situace. Trochu mě zaráží, že kolegové z odborů přistupují k řešení tohoto problému jakoby je vůbec nezajímali ti, kteří mají tu smůlu, že práci nemají a ti potenciální, kteří ji ještě ztratit mohou. Ani pro odbory není perspektivní cesta bojovat jenom za své členy a za jejich blahobyt. Bylo by potřeba vzít se za širší okruh lidí, kterých by se důsledky takovýchto rozhodnutí dotkly.
OTÁZKA: hn: Ministr Sobotka navrhnul dvě verze reformy. Scénář, jehož konci je v roce 2006 deficit veřejných financí 4,9 procenta HDP a verzi, v níž schodek činí jen 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Co je vám bližší?
Pro mě je to trochu abstraktní debata, i když vnímám, že musíme mít nějaký cíl. Rozumím tomu, že ambicióznější varianta je jakoby motivační. Pro mě je ale důležité, jestli děláme opatření, která evidentně mohou mít pozitivní strukturální efekt, protože nesmí jít jenom vždycky výlučně o okamžitý fiskální dopad. Jestliže udělám reformu nemocenského pojištění, tak to musí být taková reforma, která nikoliv striktně seřízne dávky a vezme je těm, kteří je potřebují.
Musí to být reforma, která povede k tomu, že motivuje všechny účastníky, aby se chovali ekonomicky. i Já v této debatě nemám nějaké vyhraněné stanovisko, jestli to má být 3,7 nebo 4,9. Velice bych si ale přál, abychom už rozhodli o některých konkrétních věcech.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích