Vstup do EU z hlediska ochrany životního prostředí
Zda vstup ČR do EU zlepší, či zhorší životní prostředí v ČR, je složitá otázka.
Za hlavní nepovažujeme, že vstup ČR do EU bude garantovat dosaženou ochranu
životního prostředí před různými neurvalci typu V. Klause, byť ani to nelze
opomíjet. Protože velká část \"evropské\" ekologické legislativy byla v ČR již
uzákoněna, podíváme se na změny od r. 1996-7, kdy ČR začala aktivněji usilovat o
vstup do EU. Při velkém počtu ekologických problémů nemůže být výčet
vyčerpávající. K hlavním ekologickým kladům vstupu ČR do EU patří: 1. Podporovat
organické (ekologické) zemědělství a více tlačit na správnou zemědělskou praxi,
2. Zajistit ochranu tzv. evropsky cenných přírodních území, což v praxi znamená
určité posílení speciální ochrany přírody, např. podporuje vyhlášení nových
chráněných krajinných oblastí Novohradské hory, Střední Poohří, Český les,
rozšíření CHKO Český ráj a Pálava ad., 3. Vyšší tlak na prevenci ekologických
problémů včetně posuzování vlivů na životní prostředí projektů i koncepcí,
zavádění integrované ochrany (IPPC) a na vymahatelnost ekologických norem v
praxi. K hlavním ekologickým záporům vstupu ČR do EU patří: 1. Sjednocení norem
přípustného obsahu škodlivin v potravinách ČR na úroveň norem EU v r. 1997, což
v praxi znamená v průměru jejich asi trojnásobné změkčení. 2. Liberalizace
obchodu s odpadem spojená s hrozbou přeměny ČR v horším případě na skládku, v
lepším na zpracovnu v cizině vyprodukovaných odpadů. Rozpad systému sběru a
využívání druhotných surovin a vratných obalů v ČR. Odsun zásadní regulace
dioxinů o 7 let. 3. Podmínky diktované EU v zemědělství povedou ke zničení jeho
další části, a tím i k pustnutí dalších regionů (dnes je podle ČSÚ v ČR
zemědělství na 70 % objemu výroby 80. let a existuje asi 600 000 ha neobdělané
zaplevelené zemědělské půdy). 4. V silniční dopravě vedou požadavky EU na
urychlenou výstavbu řady dopravně neodůvodněných a nejednou i špatně trasovaných
a platné zákony porušujících komunikací dálničního typu k rozsáhlým ekologickým
škodám a k rozpadu podstatné části přijímání, zpřísňování a uvádění do života
četných ekologických norem - limitů znečišťování. V ochraně ovzduší jde o
regulaci emisí těžkých kovů, těžkých organických polutantů (POP), těkavých
organických látek (VOC), přízemního ozónu, zpřísnění emisních limitů v dopravě
ad. V ochraně vod jde o požadavek snížit znečištění vod dusičnany, dusitany,
fosforem a postavit chybějící kanalizace a čistírny odpadních vod v obcích nad
2000 obyvatel v prodloužené lhůtě do r. 2010. V odpadech jde o požadavek šetrně
zneškodňovat a pokud možno i recyklovat autovraky, ojeté pneumatiky, vyjeté
oleje, autobaterie, odpad s kysličníkem titaničitým, odpad s PCB, kaly z
čistíren odpadních vod, mnohé obaly aj. Pozitivní je povinnost ekologicky šetrně
nakládat s chemickými látkami a regulovat nakládání s geneticky modifikovanými
organismy, silnic, zejména 3. a 2. třídy, pro hrubé zanedbávání jejich údržby a
oprav (zanedbání MDS odhaduje na 150-200 mld. Kč). 5. Ve vodní dopravě požadavky
na modernizaci labské vodní cesty asi za 15 mld. Kč a výstavbu kanálu Dunaj -
Odra - Labe asi za 400 mld. Kč vedou jak k naprostému zruinování ekonomiky ČR,
aniž by se uvedených cílů dosáhlo, tak k nezachránění krachující vodní dopravy v
ČR, tak ke druhé největší ekologické katastrofě na území ČR (kanál Dunaj - Odra
- Labe). Z hlediska životního prostředí je neúnosná i výstavba vodního díla
Přelouč a katastrofální výstavba vodních děl Žleb a Březno. 6. V železniční
dopravě vede požadavek na výstavbu jinak potřebných čtyř železničních koridorů k
hrubému zanedbávání údržby a oprav ostatních tratí a k jejich postupnému
vyježdění. Na doporučení EU (směrnice to ale závazně nepožaduje) byl přijat
model rozdělení jednotné železnice na správu dopravní cesty a obchodně provozní
podnik, přestože se v Německu neosvědčil. 7. Zachovává silně nerovné ekonomické
podmínky podnikání v dopravě, které tolerancí externalit, zejména ekonomické
části škod na zdraví lidí, zásadně zvýhodňuje ekologicky mimořádně závadnou,
vysoce nebezpečnou a urbanisticky destruktivní silniční dopravu proti ekologicky
a urbanisticky šetrné a bezpečné dopravě železniční. 8. Nutí přijímat i špatné
mechanismy regulace společnosti, jako je trh s elektřinou, obchod s právy
znečišťovat kysličníkem uhličitým aj. 9. Za těžkou schizofrenii politiky EU
považujeme souběžné povinnosti některá přírodně cenná území přísně chránit (CHKO
Poodří, dolní Labe aj.), současně je zničit (stavbou nesmyslných vodních děl) a
ještě platit vysoké pokuty za porušování práva EU i mezinárodních závazků ČR.
Negativa uvedená jako 3-7 ve spojení s pokračující likvidací venkovských škol,
zdravotních středisek, pošt, kulturních zařízení atd., vedou nutně k likvidaci
podstatné části venkova ČR, zejména venkova dopravně vzdáleného od hlavních
komunikací, bez významnějších nezemědělských aktivit, v horších přírodně
ekonomických podmínkách a regionů, z kterých byli v l. 1945-6 odsunuti sudetští
Němci. Likvidaci venkova považujeme za naprosto nepřijatelnou. Výše uvedená
negativa vstupu ČR do EU prakticky znehodnocují četná zlepšení, která v oblasti
běžné ochrany životního prostředí podmínky vstupu ČR do EU přináší. Za těchto
podmínek považuje ES vstup ČR do EU za neúnosný. Zdroj: Haló noviny
Zda vstup ČR do EU zlepší, či zhorší životní prostředí v ČR, je složitá otázka. Za hlavní nepovažujeme, že vstup ČR do EU bude garantovat dosaženou ochranu životního prostředí před různými neurvalci typu V. Klause, byť ani to nelze opomíjet. Protože velká část \"evropské\" ekologické legislativy byla v ČR již uzákoněna, podíváme se na změny od r. 1996-7, kdy ČR začala aktivněji usilovat o vstup do EU. Při velkém počtu ekologických problémů nemůže být výčet vyčerpávající.
K hlavním ekologickým kladům vstupu ČR do EU patří:
1. Podporovat organické (ekologické) zemědělství a více tlačit na správnou zemědělskou praxi, 2. Zajistit ochranu tzv. evropsky cenných přírodních území, což v praxi znamená určité posílení speciální ochrany přírody, např. podporuje vyhlášení nových chráněných krajinných oblastí Novohradské hory, Střední Poohří, Český les, rozšíření CHKO Český ráj a Pálava ad., 3. Vyšší tlak na prevenci ekologických problémů včetně posuzování vlivů na životní prostředí projektů i koncepcí, zavádění integrované ochrany (IPPC) a na vymahatelnost ekologických norem v praxi.
K hlavním ekologickým záporům vstupu ČR do EU patří:
1. Sjednocení norem přípustného obsahu škodlivin v potravinách ČR na úroveň norem EU v r. 1997, což v praxi znamená v průměru jejich asi trojnásobné změkčení. 2. Liberalizace obchodu s odpadem spojená s hrozbou přeměny ČR v horším případě na skládku, v lepším na zpracovnu v cizině vyprodukovaných odpadů. Rozpad systému sběru a využívání druhotných surovin a vratných obalů v ČR. Odsun zásadní regulace dioxinů o 7 let. 3. Podmínky diktované EU v zemědělství povedou ke zničení jeho další části, a tím i k pustnutí dalších regionů (dnes je podle ČSÚ v ČR zemědělství na 70 % objemu výroby 80. let a existuje asi 600 000 ha neobdělané zaplevelené zemědělské půdy). 4. V silniční dopravě vedou požadavky EU na urychlenou výstavbu řady dopravně neodůvodněných a nejednou i špatně trasovaných a platné zákony porušujících komunikací dálničního typu k rozsáhlým ekologickým škodám a k rozpadu podstatné části přijímání, zpřísňování a uvádění do života četných ekologických norem - limitů znečišťování. V ochraně ovzduší jde o regulaci emisí těžkých kovů, těžkých organických polutantů (POP), těkavých organických látek (VOC), přízemního ozónu, zpřísnění emisních limitů v dopravě ad. V ochraně vod jde o požadavek snížit znečištění vod dusičnany, dusitany, fosforem a postavit chybějící kanalizace a čistírny odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel v prodloužené lhůtě do r. 2010. V odpadech jde o požadavek šetrně zneškodňovat a pokud možno i recyklovat autovraky, ojeté pneumatiky, vyjeté oleje, autobaterie, odpad s kysličníkem titaničitým, odpad s PCB, kaly z čistíren odpadních vod, mnohé obaly aj. Pozitivní je povinnost ekologicky šetrně nakládat s chemickými látkami a regulovat nakládání s geneticky modifikovanými organismy, silnic, zejména 3. a 2. třídy, pro hrubé zanedbávání jejich údržby a oprav (zanedbání MDS odhaduje na 150-200 mld. Kč). 5. Ve vodní dopravě požadavky na modernizaci labské vodní cesty asi za 15 mld. Kč a výstavbu kanálu Dunaj - Odra - Labe asi za 400 mld. Kč vedou jak k naprostému zruinování ekonomiky ČR, aniž by se uvedených cílů dosáhlo, tak k nezachránění krachující vodní dopravy v ČR, tak ke druhé největší ekologické katastrofě na území ČR (kanál Dunaj - Odra - Labe). Z hlediska životního prostředí je neúnosná i výstavba vodního díla Přelouč a katastrofální výstavba vodních děl Žleb a Březno. 6. V železniční dopravě vede požadavek na výstavbu jinak potřebných čtyř železničních koridorů k hrubému zanedbávání údržby a oprav ostatních tratí a k jejich postupnému vyježdění. Na doporučení EU (směrnice to ale závazně nepožaduje) byl přijat model rozdělení jednotné železnice na správu dopravní cesty a obchodně provozní podnik, přestože se v Německu neosvědčil. 7. Zachovává silně nerovné ekonomické podmínky podnikání v dopravě, které tolerancí externalit, zejména ekonomické části škod na zdraví lidí, zásadně zvýhodňuje ekologicky mimořádně závadnou, vysoce nebezpečnou a urbanisticky destruktivní silniční dopravu proti ekologicky a urbanisticky šetrné a bezpečné dopravě železniční. 8. Nutí přijímat i špatné mechanismy regulace společnosti, jako je trh s elektřinou, obchod s právy znečišťovat kysličníkem uhličitým aj. 9. Za těžkou schizofrenii politiky EU považujeme souběžné povinnosti některá přírodně cenná území přísně chránit (CHKO Poodří, dolní Labe aj.), současně je zničit (stavbou nesmyslných vodních děl) a ještě platit vysoké pokuty za porušování práva EU i mezinárodních závazků ČR. Negativa uvedená jako 3-7 ve spojení s pokračující likvidací venkovských škol, zdravotních středisek, pošt, kulturních zařízení atd., vedou nutně k likvidaci podstatné části venkova ČR, zejména venkova dopravně vzdáleného od hlavních komunikací, bez významnějších nezemědělských aktivit, v horších přírodně ekonomických podmínkách a regionů, z kterých byli v l. 1945-6 odsunuti sudetští Němci. Likvidaci venkova považujeme za naprosto nepřijatelnou. Výše uvedená negativa vstupu ČR do EU prakticky znehodnocují četná zlepšení, která v oblasti běžné ochrany životního prostředí podmínky vstupu ČR do EU přináší. Za těchto podmínek považuje ES vstup ČR do EU za neúnosný.
Zdroj: Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích