Ministerstvo životního prostředí špatně hospodařilo!

Ministerstvo životního prostředí v letech 2000 a 2001 prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (SFŽP) špatně hospodařilo. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který v loňském roce provedl kontrolu ministerstva. \"SFŽP při hospodaření s prostředky na úhradu nákladů spojených se svojí činností nepostupoval účelně a hospodárně. Uzavíral nevýhodné smlouvy, hradil celou smluvní cenu před dokončením plnění, proplácel faktury, které nebyly řádně doloženy doklady, a ve většině případů porušoval zákon o zadávání veřejných zakázek,\" uvádí se ve zprávě kontrolního úřadu. Ministr má příliš velké pravomoci Ministerstvo podle jeho zjištění v letech 2000 a 2001 využívalo SFŽP i k financování aktivit, které má hradit ze svého rozpočtu. NKÚ také upozornil na to, že ministr životního prostředí má nadstandardně vysoké pravomoci. Může totiž rozhodovat o přidělení dotací bez toho, aby se řídil podmínkami, programy a doporučeními rady fondu. Ministr Miloš Kužvart (ČSSD), předchůdce současného šéfa ministerstva Libora Ambrozka (KDU-ČSL), využil podle zprávy této možnosti v prvních šesti měsících roku 2002 k rozdělení téměř čtvrtiny z celkového objemu přidělených dotací. Na 68 akcí směřovalo z jeho rozhodnutí více než miliarda korun. V roce 2001 takto ministr rozdělil půl miliardy a v roce 2000 dalších 90 miliónů. Ambrozek, který v té době zasedal v radě fondu, svého předchůdce obviňoval, že si penězi fondu pomáhá při kampani ve Středočeském kraji před volbami do Poslanecké sněmovny. NKÚ rovněž kritizuje, že nebyly plněny ekologické efekty, které byly stanoveny jako podmínky podpory ze strany SFŽP. Týká se to zejména vodárenských a plynárenských akcí. Důvodem bylo především nadhodnocování původního znečištění žadateli o podporu a u plynofikačních akcí nepřipojení se plánovaného počtu odběratelů. Příkladem je podle NKÚ třeba město Mladá Boleslav, kde se po akci za 17,1 miliónu korun, dokončené v roce 2000, odstraňuje místo smlouvou předpokládaného množství 80 procent znečišťujících látek pouze asi jedna devítina tohoto množství. Z neúspěšných plynofikačních akcí se ve zprávě úřadu píše například o Velkém Oseku, kde bylo 19 měsíců po dokončení akce placené SFŽP na plyn napojeno pouze 26 procent objektů namísto 90 procent uvedených ve smlouvě. Úředníci nedobře plánovali příjmy NKÚ ministerstvu vyčítá i špatné plánování příjmů SFŽP, které tvoří například poplatky za uložení nebezpečného odpadu. Ministerstvo životního prostředí pro rok 2002 předpokládalo příjmy do fondu ve výši 542 miliónů korun, na základě výsledků z roku 2001 však fond počítal s příjmy jen asi 150 miliónů. Důvodem je podle úřadu velký podíl nebezpečného odpadu, za který nebyl uhrazen poplatek. \"Ministerstvo nepřijalo žádné účinné opatření k odstranění tohoto nedostatku,\" uvádí se ve zprávě NKÚ. Výtku si vysloužila i výše pohledávek SFŽP. Ke konci roku 2001 dosahovala jejich hodnota celkem 1,6 miliardy korun. Pohledávky po lhůtě splatnosti podle NKÚ rostou, což je způsobeno nedostatečným ekonomickým vyhodnocení akcí před jejich realizací a nevyužíváním všech možností, které fond pro řešení pohledávek má. Většina zakázek v rozporu se zákonem Fond podle NKÚ poskytoval podpory i v případech, že žadatel neprovedl zadání zakázky v souladu se zákonem. Porušení zákona bylo zjištěno u 61,8 kontrolovaných případů. SFŽP dále uzavíral smlouvy o podpoře příspěvkovým organizacím se subjekty, které se na realizaci podporovaných akcí vůbec nepodílely a pouze zprostředkovaly převod prostředků příspěvkovým organizacím. Fond navíc podle úřadu nedostatečně prováděl kontrolu u příjemců. \"Pracovníci prováděli kontroly v terénu jen výjimečně. Většinu porušení smluv tak SFŽP zjistil až při závěrečném vyhodnocení akcí,\" konstatuje NKÚ. Zdroj: Právo