Kolony kamiónů nedávají Plzni spát

Už v polovině roku 2006 by měl být motoristům k dispozici kompletně dokončený dálniční obchvat města Plzně. Uvedla to mluvčí investora Ředitelství silnic a dálnic Praha Martina Vápeníková. Stavbu, jejíž příprava se vleče už více než deset let, v současné době brzdí především obstrukce některých vlastníků pozemků ve střední, zhruba tříkilometrové části kolem vrchu Val. Ekologičtí aktivisté, kteří nesouhlasí s vedením obchvatu tunelem skrz tento kopec, v roce 1996 společně koupili v těchto místech zhruba dvouapůlarový pozemek. Někteří z devadesáti vlastníků nyní odmítají svůj podíl prodat státu a směřují ke zdlouhavému procesu vyvlastnění. Právě střední část obchvatu znamená největší riziko pro včasné dokončení celé stavby. Oba krajní úseky (od východu i západu) by totiž měly být dokončeny už letos v prosinci. Se stavbou prostředního úseku by se podle Vápeníkové mělo začít na podzim. Na stavbě tunelu se bude podílet konsorcium firem Dálniční stavby Praha, Berger Bohemia a Metrostav, které zvítězilo v soutěži o dodavatele nabídnutou cenou 2,4 miliardy korun. \"Pokud bychom mohli realizovat stavbu o nějaký rok dříve, bylo by však možné hovořit o částce podstatně nižší,\" upozornila mluvčí. Definitivnímu rozhodnutí o vedení trasy obchvatu přes vrch Val předcházela řada soudních sporů. Proti této variantě protestovala především občanská sdružení, někteří vlastníci dotčených pozemků a představitelé blízkých obcí. Ti všichni považovali za výhodnější původní trasu, kterou v roce 1991 schválila Pithartova vláda a jež vedla blíže Plzni. Aktivisté poukazovali především na to, že vzdálenější - a také delší varianta obchvatu znamená větší riziko pro životní prostředí a je o půl miliardy korun dražší. Se svými argumenty však neuspěli. Po sérii soudních sporů nakonec dostala přednost současná varianta označovaná jako SUK2, kterou prosazovalo nejen Ministerstvo pro místní rozvoj, ale hájili ji i představitelé města Plzně a právníci magistrátu. Z boje o kratší obchvat už koncem roku 2001 odstoupilo i ekologické sdružení Děti Země. \"Naše účast měla význam, dokud byla reálná šance trasu SUK2 zastavit. V dané situaci už bychom jen stavbu mohli zdržovat, a to nebylo naším cílem,\" vysvětlil tehdejší představitel plzeňské pobočky Dětí Země Jan Rovenský. Podle primátora města Jiřího Šnebergera jde nyní o to, aby co nejdříve zmizela z ulic Plzně tranzitní doprava. Kolony kamiónů, které na trase dálnice D5 mezi Rozvadovem a Prahou stále musí projíždět centrem Plzně, přinášejí obrovské zatížení exhalacemi. \"Věřím, že tranzitní dopravu se podaří z města odklonit už na konci letošního roku. Střední část obchvatu sice ještě nebude dokončena, ale oba krajní hotové úseky bude možné provizorně propojit,\" doufá primátor. ZDROJ: hn region