Staré mapy mluví o oteplování Země
Lodní deníky a námořní mapy z posledních pěti set let přinesly důkazy o tom, že
v arktických oblastech ubývá ledu. Jeho roztávání začalo zřejmě už před rozvojem
průmyslové civilizace. Deníky a mapy shromáždili vědci z norského polárního
institutu, kteří zkoumají klima v arktických oblastech. Podle oceánografa
Terjeho Loyninga záznamy svědčí o ubývání ledu. Poznatky norských vědců
přispívají k lepšímu pochopení podstaty globálního oteplování. Klimatologové
dnes totiž prakticky nepochybují o tom, že ke zvyšování zemské teploty přispívá
spalování ropy a uhlí, při němž se do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý, který
pod sebou jako ve skleníku zadržuje teplo. Není však zatím jasné, v jakém poměru
se na oteplování podílejí i přirozené příčiny, například změny v intenzitě
slunečního záření, které mohly zvyšování teploty zahájit ještě dříve, než se k
němu přidaly plyny z továren. Podobně jako v severských končinách ubývá ledového
pokryvu i v oblasti Antarktidy. ZDROJ: HN
Lodní deníky a námořní mapy z posledních pěti set let přinesly důkazy o tom, že v arktických oblastech ubývá ledu. Jeho roztávání začalo zřejmě už před rozvojem průmyslové civilizace.
Deníky a mapy shromáždili vědci z norského polárního institutu, kteří zkoumají klima v arktických oblastech. Podle oceánografa Terjeho Loyninga záznamy svědčí o ubývání ledu.
Poznatky norských vědců přispívají k lepšímu pochopení podstaty globálního oteplování. Klimatologové dnes totiž prakticky nepochybují o tom, že ke zvyšování zemské teploty přispívá spalování ropy a uhlí, při němž se do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý, který pod sebou jako ve skleníku zadržuje teplo. Není však zatím jasné, v jakém poměru se na oteplování podílejí i přirozené příčiny, například změny v intenzitě slunečního záření, které mohly zvyšování teploty zahájit ještě dříve, než se k němu přidaly plyny z továren.
Podobně jako v severských končinách ubývá ledového pokryvu i v oblasti Antarktidy.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích