Británie chce méně emisí, více energie větru a slunce
Londýn, Praha Britská budoucnost má být zelenější. Vláda včera zveřejnila svůj
ambiciózní program reforem energetického sektoru, v rámci nichž má země
dramaticky omezit emise \"skleníkových plynů\" a rozvíjet alternativní zdroje
energie. \"Hrozba klimatické změny je jasná a nezpochybnitelná,\" uvedla v včera
ministryně obchodu a průmyslu Patricia Hewittová ve zdůvodnění, proč chce vláda
směřovat v příštích desetiletích k šedesátiprocentnímu snížení emisí oxidu
uhličitého, jenž působí podle vědců globální oteplování. Vláda ve svém
\"strategickém plánu\" předpokládá, že je třeba usilovat o energické úspory a
také o zvýšení role alternativních zdrojů, například energie větru, slunce či
dokonce mořských vln. Vládní vize předpokládá, že podíl těchto \"obnovitelných\"
zdrojů energie by se měl zvýšit ze stávajících tří procent na deset do roku
2010, a půjde-li vše dobře, tak na dvacet procent do roku 2020. Británie ve
využití těchto zdrojů poněkud zaostává za jinými státy Evropské unie a vědci i
ekologičtí aktivisté se shodují, že tato oblast má značný potenciál. Například
studie vlivného Worldwatch Institute nedávno uvedla, že díky cílené snaze zemí,
jako jsou Německo, Japonsko či Španělsko, se v uplynulých pěti letech podařilo
zvýšit využívání slunečních a větrných elektráren o třicet procent. Dokument
také počítá s odklonem od atomové energetiky nepředpokládá, že by Británie v
budoucnu budovala nové atomové elektrárny. Dnes tento zdroj pokrývá asi třetinu
britských energetických potřeb a návrh by v praxi znamenal, že až přibližně za
tři desítky let stávajících šestnáct elektráren doslouží, nové nebudou stavěny.
Vládní dokument však dveře zcela nezavírá nejde tak daleko, že by Británii
narýsoval bezjadernou budoucnost. \"Nenavrhuje výstavbu nových jaderných
elektráren, ale ponecháváme tuto možnost otevřenou,\" uvedla ministryně obchodu
a průmyslu Patricia Hewittová. Dokument se také zmiňuje o tématu, o němž
politici a politologové rádi diskutují v souvislosti s možnou válkou v Iráku s
tématem energetické nezávislosti. Vláda uvádí, že nerostné bohatství Severního
moře přestane Británii brzy stačit a po roce 2006 bude země odkázána na dovoz
plynu a po roce 2010 také ropy. Spojené státy jsou více než z poloviny závislé
na importu ropy, především ze Saúdské Arábie a dalších zemí Blízkého východu.
Američtí politici opakují, že je v národním zájmu zajistit stabilitu v regionu,
který má pro Spojené státy mimořádný strategický význam. A i Washington v
minulosti přišel s řadou návrhů, jak se alespoň částečně této závislosti zbavit.
K nim patří i řada iniciativ propagujících alternativní zdroje energie. JAN
RYBÁŘ Zdroj: Mladá fronta Dnes
Londýn, Praha Britská budoucnost má být zelenější. Vláda včera zveřejnila svůj ambiciózní program reforem energetického sektoru, v rámci nichž má země dramaticky omezit emise \"skleníkových plynů\" a rozvíjet alternativní zdroje energie. \"Hrozba klimatické změny je jasná a nezpochybnitelná,\" uvedla v včera ministryně obchodu a průmyslu Patricia Hewittová ve zdůvodnění, proč chce vláda směřovat v příštích desetiletích k šedesátiprocentnímu snížení emisí oxidu uhličitého, jenž působí podle vědců globální oteplování. Vláda ve svém \"strategickém plánu\" předpokládá, že je třeba usilovat o energické úspory a také o zvýšení role alternativních zdrojů, například energie větru, slunce či dokonce mořských vln. Vládní vize předpokládá, že podíl těchto \"obnovitelných\" zdrojů energie by se měl zvýšit ze stávajících tří procent na deset do roku 2010, a půjde-li vše dobře, tak na dvacet procent do roku 2020. Británie ve využití těchto zdrojů poněkud zaostává za jinými státy Evropské unie a vědci i ekologičtí aktivisté se shodují, že tato oblast má značný potenciál. Například studie vlivného Worldwatch Institute nedávno uvedla, že díky cílené snaze zemí, jako jsou Německo, Japonsko či Španělsko, se v uplynulých pěti letech podařilo zvýšit využívání slunečních a větrných elektráren o třicet procent. Dokument také počítá s odklonem od atomové energetiky nepředpokládá, že by Británie v budoucnu budovala nové atomové elektrárny. Dnes tento zdroj pokrývá asi třetinu britských energetických potřeb a návrh by v praxi znamenal, že až přibližně za tři desítky let stávajících šestnáct elektráren doslouží, nové nebudou stavěny. Vládní dokument však dveře zcela nezavírá nejde tak daleko, že by Británii narýsoval bezjadernou budoucnost. \"Nenavrhuje výstavbu nových jaderných elektráren, ale ponecháváme tuto možnost otevřenou,\" uvedla ministryně obchodu a průmyslu Patricia Hewittová. Dokument se také zmiňuje o tématu, o němž politici a politologové rádi diskutují v souvislosti s možnou válkou v Iráku s tématem energetické nezávislosti. Vláda uvádí, že nerostné bohatství Severního moře přestane Británii brzy stačit a po roce 2006 bude země odkázána na dovoz plynu a po roce 2010 také ropy. Spojené státy jsou více než z poloviny závislé na importu ropy, především ze Saúdské Arábie a dalších zemí Blízkého východu. Američtí politici opakují, že je v národním zájmu zajistit stabilitu v regionu, který má pro Spojené státy mimořádný strategický význam. A i Washington v minulosti přišel s řadou návrhů, jak se alespoň částečně této závislosti zbavit. K nim patří i řada iniciativ propagujících alternativní zdroje energie.
JAN RYBÁŘ
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích