Energie čerpaná ze země

Jedním z obnovitelných zdrojů energie je využívání tepelného potenciálu hornin. Geotermální elektrárny mají velkou výhodu, že jsou trvale k dispozici a nejsou závislé na rozmarech počasí nebo denní době. Lze je však stavět pouze v několika geotermálních anomáliích, kde je poměrně vysoká hustota tepelné energie. Geotermální zdroje se obecně člení na pole přehřátých par, pole mokrých par a nízkoteplotní pole. Parní zdroje lze využívat v tepelných elektrárnách, nízkoteplotní zdroje k vytápění i v kombinaci s tepelnými čerpadly. Největší geotermální elektrárna na světě The Geysers je v Kalifornii, dává elektrický výkon 1224 MW a pokrývá třetinu spotřeby města San Francisko. Cena produkované elektrické energie je srovnatelná s cenou z jaderných elektráren. Nejznámějším příkladem využívání geotermálních zdrojů však je Island. Hlavní město Reykjavik je prakticky celé vytápěno horkou vodou z hloubek 2 km. Geotermální energie se na Islandu podílí ze 44 % na energetické bilanci země. Ruský Kamčatský poloostrov je oblastí, kde využívání místních zdrojů je nejlevnější alternativou dlouhého transportu ropy. Již pracující geotermální elektrárna má výkon 11 MW a budují se další dva zdroje - elektrárna Ocean v oblasti Šakalin (30 MW) a Mutnov na Kamčatce (200 MW). Nízkopotenciální zdroje se s výhodou využívají společně s tepelnými čerpadly. V současné době pracuje na světě více než 5 miliónů tepelných čerpadel o výkonech 5 až 20 kW pro rodinné domy a o výkonech stovek kW pro průmyslové využití. V našich podmínkách může mít lokální význam použití tepelných čerpadel pro vytápění domů a průmyslových objektů. Evropská šance K největším evropským šancím využívat geotermální energii patří oblast v povodí Rýna, Massif central a Languedoc-Roussillon, s teplotu přes 180 °C v hloubce pěti kilometrů. Celkový geotermický potenciál na 30 000 km je odhadován na 110 GW v celé západní Evropě (což je nynější výroba elektřiny ve Francii). Na místě starých ropných vrtů z počátku 20. století u francouzského městečka Soultz-sous-Forets se nyní chystá stavba geotermální elektrárny. Projekt se zrodil v roce 1987 za podpory Evropské unie a nyní vstoupil do nové fáze. Byl úspěšně prodloužen zkušební vrt, který nyní umožňuje čerpání vody na povrch z hloubky 5 km a na jaře začne třetí vrt, také určený čerpání vody na povrch. Základní výzkum končí, a příští rok začne výstavba experimentálního závodu s výkonem 5-6 MW, určeného k prověření průmyslového schématu. V roce 2006 by měla u alsaského městečka následovat výstavba dvou prototypů o kapacitě 25 MW, z nichž každý by měl být s to zásobovat elektřinou město s 25 000 obyvateli. Projekt, jehož celkové náklady dosáhnou 100 miliónů eur, stejným dílem financuje pět firem - Electricité de France (EDF), Electricité de Strasbourg, italská Enel Green Power, německá Pfalzwerke a nizozemská Shell International. \"Propustnost horniny využijeme k tomu, že ji změníme na výměník tepla,\" vysvětluje koordinátor projektu inženýr Pascal Vix. \"Studená voda se vrtem vstříkne pod vysokým tlakem do hloubky 3500 metrů. Bude cirkulovat mezi přirozenými trhlinami v žule, které se tlakem rozšířily, a ohřeje se kontaktem s horkou horninou.\" V nitru Země jsou horniny trvale ohřívány zemským tepelným tokem. V hloubce 40 km dosahuje voda nejméně 1000 °C a v pětikilometrové pak 200 °C. \"Pak se voda vyčerpá na povrch dalším vrtem ve vzdálenosti 450 metrů od prvního,\" uzavírá popis Vix. \"Potom stačí již jen na povrchu postavit turbínu.\" V roce 1977 byl čtyřměsíčním pokusem v hloubce 3590 metrů ověřena základní koncepce elektrárny. Neobjevila se žádná koroze a jeden krychlový metr studené vody se změnil v jeden krychlový metr teplé vody. Na povrchu však byly pozorovatelné vibrace při vzniku spár v hornině. Kilowatthodinu energie by měli v Soultz sous-Forets vyrábět za čtyři až devět centimů eura. Produkovat by ji měli podle odhadu 20-40 let. To je doba, kterou by měla být hornina schopna vyrábět teplo. Geotermální zdroje energie budou ve Francii konkurenceschopné, až budou zahrnovat desítky jednotek s kapacitou 300 MW. Energetický mix Prezident Francouzské elektrárenské společnosti Bernard Brun je názoru, že jak jaderné, tak i obnovitelné zdroje musí tvořit srdce dlouhodobé energetické politiky státu. \"Obnovitelné zdroje energie a jádro se stanou srdcem francouzského energetického mixu, který se bude skládat z jaderné energie, jakožto zdroje energie pro běžné základní zatížení, obnovitelných zdrojů energie, které budou více či méně závislé na rozmarech podnebí, a čistých zdrojů, které budou zahrnovat tepelné elektrárny, pro pokrytí špičkového zatížení.\" Brun, který je také prezidentem Francouzské asociace pro obnovitelné zdroje energie, varuje nesmiřitelné `energetické\' bojovníky: \"Musíme přestat stavět jednu formu energie proti druhé. Jak jaderná energie, tak i obnovitelné zdroje patří do kategorie nových zdrojů energie, které mohou profitovat z úspěšných technologických pokroků. ...Jsou to dva trumfy v globálním boji proti skleníkovému efektu a k zajištění dodávek energie.\" Zdroj: Haló noviny