Věžovatá Pláně sází na ekologické zdroje energie

Věžovatá Pláně Obec Věžovatá Pláně, která stojí na kopci napůl cesty mezi Kaplicí a Českým Krumlovem, je prvním českým členem Klimatického spolku pro globální partnerství na ochranu světového podnebí Klimabündnis. Do mezinárodní organizace, v níž jsou zapojeny stovky obcí dalších jedenácti vyspělých evropských zemí, vstoupila jihočeská vesnice se 110 obyvateli především proto, aby dosáhla na přeshraniční dotace na ekologické projekty. \"Protože část obce leží v přírodním parku Poluška a protože chceme i do budoucna udržet čisté ovzduší, uvažujeme o využití několika alternativních zdrojů energie,\" uvedl starosta Věžovaté Pláně Josef Mach. Prvním z ekologických projektů, do něhož se chce obec pustit ještě letos, je přeměna místní hospody na školicí středisko. Na kamenné budově obecního hostince z počátku dvacátého století, která byla postavena jako německá škola, budou demonstrovány všechny známé va rianty alternativních zdrojů energie. Na fasádě mají být například voltarické články, na střeše zase solární panely. \"Počítáme s tím, že školicí středisko bude sloužit jak pro české firmy, které se zabývají montážemi alternativních zdrojů, tak i pro naše rakouské partnery, kterým se tu líbí a chtějí přednáškový sál využívat na víkendové kurzy,\" popsal starosta. Větrná elektrárna Z vlastního rozpočtu, který se pohybuje okolo devíti set tisíc korun a obec z něj v posledních letech investuje hlavně do vybudování místních komunikací, by Pláňští na zhruba pětimilionovou investici na stavbu školicího střediska nedosáhli. Proto jej chtějí financovat zčásti ze státní dotace z programu obnovy venkova a zčásti z peněz od hornorakouských partnerů. Rakušané podporují i další projekt Věžovaté Pláně, a to výstavbu větrné elektrárny. Proto rakouský Spolek za slunce a vzduch zaplatí jihočeské obci za měření větru speciální vrtulí, která bude monitorovat vzdušné proudění na vysílači na nejvyšším vrcholu v okolí, Polušce. Po roce a půl monitorování se obec rozhodne, zda má smysl větrnou elektrárnu nad věžovitou dominantou budoucího penzionu postavit. A protože obec vlastní i přes třicet hektarů lesa a skoro každá tamní rodina má kus lesa nebo pozemky se stromy, kde dnes část dřeva hnije bez využití, uvažuje starosta i o pořízení kotelny na biomasu. Obecní vytápění by uvítali Manželé Věra a Josef Trojákovi, kteří po dvou a půlletém úsilí dokončují přeměnu zchátralé historické budovy bývalé české školy na moderní penzion, se netají tím, že by napojení na obecní ekologické vytápění uvítali. \"Kvůli dubnové kolaudaci musíme mít nějaké topení už nyní, takže zatím budeme topit elektrickými přímotopy a nahoře v podkrovním apartmá vzduchovým tepelným čerpadlem. A později uvidíme pokud se obecnímu úřadu podaří instalovat kotel na štěpky, určitě bychom se chtěli napojit. Kdyby to nevyšlo, zřejmě bychom si pořídili tepelné čerpadlo,\" plánuje Josef Troják. Rodina pláňské rodačky Jiřiny Vaněčkové, jež pracuje v zemědělství, nyní vytápí svůj domek uhlím a dřívím. \"Kdyby starosta prosazoval obecní ekologickou kotelnu, podporovala bych to. Musíme počítat i na stará kolena, že jednou nebudeme mít sílu na dřinu s uhlím,\" svěřila se usměvavá žena středního věku, která na životě v malé obci na kopci oceňuje hlavně klid, čistý vzduch a přírodu. \"Sice tu jsme závislí na autě, abychom mohli dojet k lékaři a na větší nákupy, ale neměnila bych,\" dodala. Na poklidný život v obci s výhledem široko daleko nedá dopustit ani čtyřiasedmdesátiletý Karel Čížek, který se do Věžovaté Pláně před pětačtyřiceti lety přiženil. \"Jsem tu spokojený. Starosta je dobrý, protože se mu postupně podařilo nahradit už skoro všechny prašné cesty mezi domy za asfaltové a drží i hospodu. Stálý obchod by se tu asi neuživil, ale pro nás staré stačí pojízdná prodejna. Dojíždí sem dvakrát týdně a má všechno, co potřebujeme,\" míní důchodce. LUDMILA MLSOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes