Trestné činy proti životnímu prostředí

Dne 1. července 2002 nabyl účinnosti zákon č. 134/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Nelze než konstatovat, že zákonodárce opět podlehl pokušení suplovat připravovanou rekodifikaci trestních kodexů dílčími novelami, kterých bylo za posledních dvanáct let několik desítek.1) Tento zákon zavádí do trestního zákona mj. některé nové skutkové podstaty trestných činů proti životnímu prostředí (ust. § 181c \"Poškozování lesa těžbou\", ust. § 181e \"Nakládání s nebezpečnými odpady \", ust. § 181f až § 181h \"Neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami\"), přičemž podstatným způsobem novelizuje (dá se říci, že zcela mění) i skutkovou podstatu trestného činu podle ust. § 181a až § 181b \"Ohrožení a poškození životního prostředí \". O tyto nové trestné činy byl zároveň rozšířen i výčet uvedený v ust. § 66 tr. zákona, upravující účinnou lítost. Původní koncepce nové kodifikace trestního zákona ministerstva spravedlnosti, s níž jsem se seznámil, počítala s vytvořením celé nové hlavy zvláštní části trestního zákona, nazvané \"Trestné činy proti životnímu prostředí \". Tento záměr je podle mého názoru logicky odůvodněn charakterem životního prostředí jako zájmu chráněného trestním zákonem, kdy trestné činy proti životnímu prostředí jsou specifické i vzhledem k trestným činům obecně nebezpečným, protože směřují proti životnímu prostředí jako základnímu životnímu prostoru živočichů a rostlin a v zásadě i člověka, jakož i proti živočichům a rostlinám samotným. Vzhledem ke shora uvedenému (zákon č. 134/2002 Sb. není rekodifikace, ale dílčí novela) však byly tyto nové skutkové podstaty trestných činů zařazeny do hlavy čtvrté, mezi trestné činy obecně nebezpečné. MEZITITULEK: OHROŽENÍ A POŠKOZENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ohrožení a poškození životního prostředí (ust. § 181a až § 181b tr. zák.) se oproti dříve platným skutkovým podstatám podle ust. § 181a a § 181b trestního zákona liší především v tom, že zde již nejde ve vztahu k životnímu prostředí jako druhovému objektu ochrany o ohrožovací (jak bychom se mohli mylně domnívat z uvedeného názvu), nýbrž o poruchový trestný čin. O tomto trestném činu bychom mohli uvažovat jako o ohrožovacím jen ve vztahu k určitým individuálním objektům (viz dále). Předpokladem vzniku trestní odpovědnosti je zde pachatelovo porušení (ust. § 181a tr. zák. - úmyslné, ust. § 181b tr. zák. - nedbalostní) předpisů o ochraně životního prostředí nebo hospodaření s přírodními zdroji, znečištění nebo jiné poškození zde demonstrativně uvedených složek životního prostředí , ohrožení společenstva nebo populace volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin na větším území (tj. pět hektarů, resp. dva kilometry délky vodního toku ve smyslu společného ust. § 181d odst. 1 tr. zák.), zvláště chráněném území nebo ve vodním zdroji, u něhož je stanoveno ochranné pásmo a hned dvojí příčinná souvislost. Jednak mezi pachatelovým protiprávním jednáním a poškozením složek životního prostředí (půdy, vody, ovzduší , lesa, apod.), jednak mezi tímto poškozením a ohrožením společenstev nebo populací volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin. Právě prokazování této dvojí příčinné souvislosti může (a podle mého soudu bude) v praxi činit nemalé problémy, podobně jako je tomu u institutu ekologické újmy,2) jejíž konstrukce také obsahuje dvojí kauzální nexus. Novinkou je také stanovení trestního postihu za jednání, kterým pachatel poškození životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení, tak jak je tomu u skutkové podstaty trestného činu obecného ohrožení podle ust. § 179 a ust. § 180 tr. zákona. Použitý pojem ohrožení společenstev nebo populací volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin je značně obecný. Otázkou je, zda se jím má rozumět takový škodlivý vliv na společenstva nebo populace živočichů a rostlin, kdy již ta nebudou schopna přirozené reprodukce a vynutí si tak zásah ze strany člověka (např. umělé přesídlení populace volně žijících živočichů či přenos planě rostoucích rostlin na nové stanoviště) nebo kdy se dramaticky jednorázově sníží (pravděpodobně úhynem) počet jedinců v populaci či společenstvu, ale nedosáhne kritického stavu (neschopnost přirozené reprodukce). Další možnou interpretací, jak jsem již naznačil, bude, že ve vztahu k živočišným populacím a rostlinným společenstvím jako individuálním objektům chráněným trestním zákonem, má tento trestný čin povahu deliktu ohrožovacího. Sám si však nedovedu představit situaci, kdy dojde ke znečištění půdy, vody, nebo lesa v rozsahu potřebném k naplnění této skutkové podstaty, avšak bez toho, aby takové narušení lokálního ekosystému přímo ovlivnilo (poškodilo) alespoň některé společenstva volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, a to vzhledem ke kvantitě a komplikovanosti vnitřních vazeb mezi prvky každého ekosystému . Ponechat interpretaci tohoto pojmu pouze na aplikační praxi se mi nezdá být řešením nejšťastnějším. Domnívám se, že by nebylo na škodu demonstrativně uvést, co bude ohrožením společenstev nebo populací volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin ve smyslu tohoto ustanovení. U úmyslné formy tohoto trestného činu bude přísněji trestný pachatel, který se takového jednání dopustí opětovně [ust. § 181a odst. 2 písm. a) tr. zák.], u nedbalostní formy pak pachatel, který spáchá uvedené jednání proto, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Dále je u obou (úmyslné i nedbalostní) forem této trestné činnosti přísněji posuzováno jednání, kdy pachatel způsobí takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození životního prostředí [ust. § 181a odst. 2 písm. b) a § 181b odst. 2 písm. b) tr. zák.], nebo způsobí-li takovým činem poškození životního prostředí , k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu [ust. § 181a odst. 2 písm. c) a § 181b odst. 2 písm. c) tr. zák.]. Co se rozumí dlouhodobým poškozením životního prostředí , zřejmě vyřeší až soudní praxe. Podle mého názoru však půjde o dobu v řádech spíše let než měsíců. Náklady ve značném rozsahu se pak v souladu s ust. § 89 odst. 11 tr. zákona rozumí částka ve výši nejméně 500 tisíc českých korun, náklady ve velkém rozsahu (viz dále) pak částka ve výši nejméně pět milionů českých korun. Zvláštní zřetel je u obou těchto skutkových podstat (úmyslná i nedbalostní forma) brán na ochranu zvláště chráněného území nebo ochranného pásma vodního zdroje.3) Pokud dojde takovým činem k poškození takového území ve smyslu základní skutkové podstaty podle odst. 1 a tato skutečnost způsobí zánik nebo značné oslabení důvodu pro zvláštní ochranu takového území, je pachatel přísněji trestný [ust. § 181a odst. 3 písm. a) a § 181b odst. 3 písm. a) tr. zák.], rovněž tak bude potrestán, způsobí-li takovým činem poškození životního prostředí , k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu [ust. § 181a odst. 3 písm. b) a § 181b odst. 3 písm. b) tr. zák.]. Je zřejmé, že k prokázání i těchto kvalifikovaných skutkových podstat bude vždy zapotřebí nejen právního, ale také přírodovědeckého (tedy znaleckého) zkoumání. MEZITITULEK: POŠKOZOVÁNÍ LESA TĚŽBOU Les jako nenahraditelná složka životního prostředí plní mnohé funkce, z nichž jeho funkce jako zásobárny dřeva nepatří zdaleka k těm nejdůležitějším. Mnozí vlastníci mají však odlišný názor. Jelikož současný stav, kdy ochrana prostřednictvím zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, není v tomto směru dostatečná, byla citovanou novelou do trestního zákona zavedena zcela nová skutková podstata trestného činu poškozování lesa těžbou (ust. § 181c tr. zák.), který směřuje k ochraně právě těch nejdůležitějších funkcí lesa (termoregulační, protierozivní, hydrokumulační apod.). Postihováno je úmyslné i nedbalostní jednání. Předpokladem trestní odpovědnosti je těžba lesních porostů v rozporu se zákonem č. 289/1995 Sb. a následný vznik holé seče nebo proředění lesního porostu pod hranici stanoveného zakmenění, v obou případech na celkové větší ploše lesa (tj. 1,5 ha ve smyslu společného ustanovení § 181d odst. 2 tr. zák.). Výhodou nově konstruované skutkové podstaty je, že není zapotřebí prokazovat možnost způsobení závažného poškození životního prostředí . Postačuje pouhé způsobení holiny či proředění v rozporu se zákonem, tedy bez patřičného povolení. Podmínka spáchání tohoto trestného činu na ploše nejméně 1,5 hektaru vyvolala s účinností novely bouřlivé diskuse, a to zejména v laických kruzích. Doposud totiž bylo toto protiprávní jednání pachatelů posuzováno pouze podle dosavadního ust. § 181a, popř. § 181b tr. zákona, bez stanovení plochy lesa. Mýlí se však ten, kdo očekává, že jednání svým charakterem odpovídající ust. § 181c tr. zákona, avšak spáchané na menší ploše lesa než 1,5 hektaru bude vždy beztrestné.4) Při naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty bude možné takového pachatele stíhat za trestný čin podle ust. § 181a, resp. ust. § 181b tr. zákona, a to v případech, kdy se takového jednání dopustí na území zvláště chráněném. Rovněž tak bude tato skutková podstata naplněna, když pachatel nedovoleně sice vykácí, resp. proředí les na ploše menší než 1,5 hektaru, avšak tímto jednáním zároveň dojde k ohrožení společenstva nebo populace volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin na ploše větší než pět hektarů nebo na vodním toku delším než dva kilometry.5) Rovněž tak (pokud by např. ve shora uvedeném případě pachatel bez povolení vykácel resp. proředil les na ploše nejméně 1,5 hektaru a naplnil tak skutkovou podstatu trestného činu \"Poškozování lesa těžbou\") není vyloučen jednočinný souběh trestných činů \"Poškození a ohrožení životního prostředí \" podle ust. § 181a nebo ust. § 181b tr. zákona a trestného činu \"Poškozování lesa těžbou\". Také u tohoto trestného činu je přísněji postihována speciální recidiva [ust. § 181c odst. 2 písm. a) tr. zák.]. Přísněji trestný bude rovněž pachatel, který spáchá čin na značné ploše lesa [ust. § 181c odst. 2 písm. b) tr. zák.], tedy na ploše větší než tři hektary (ust. § 181d odst. 2 tr. zák.). MEZITITULEK: NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI ODPADY Nakládání s nebezpečnými odpady patří k činnostem, které z hlediska životního prostředí přinášejí značně vysoká rizika. Proto byl trestní zákon rozšířen o skutkovou podstatu trestného činu \"Nakládání s nebezpečnými odpady \" (ust. § 181e tr. zákona). Jde o trestný čin ohrožovací povahy. K naplnění skutkové podstaty stačí již samotné nakládání (i nedbalostní) s nebezpečnými odpady v rozporu s právními předpisy takovým způsobem, který ohrozí životní prostředí . K jeho poškození nemusí vůbec dojít. Pokud už dojde k jeho poškození, zpravidla (vzhledem k charakteru nebezpečných odpadů ) bude ve formě ideální konkurence naplněna i skutková podstata trestného činu \"Obecného ohrožení\" podle ust. § 179 nebo ust. § 180 tr. zákona. Podle ust. § 181e odst. 2 tr. zákona bude stejně jako v ust. § 181e odst. 1 tr. zákona potrestán ten, kdo, byť i z nedbalosti, poruší právní předpisy upravující nakládání s odpady tím, že přepraví nebezpečný odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného správního úřadu, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Podle mého názoru je část věty před spojkou \"anebo\" konstruována nadbytečně, v konečném důsledku jde o totožný popis skutku jako v odst. 1. Druhá část této kvalifikované skutkové podstaty představuje trestnost jisté přesně specifikované formy přípravy ust. § 181e odst. 1 tr. zákona, která jinak u tohoto trestného činu trestná není, když společenskou nebezpečnost takového jednání podstatně zvyšují možné mezinárodněprávní důsledky pro stát. Podle ust. § 181e odst. 3 písm. b) tr. zákona je zde opět přísněji trestná speciální recidiva, vyšším trestem je pak ohrožen pachatel, který svým jednáním získá značný prospěch [ust. § 181e odst. 3 písm. a) tr. zák.] nebo prospěch velkého rozsahu (ust. § 181e odst. 4 tr. zák.). Ne každá nebezpečná chemická látka je zároveň nebezpečným odpadem ve smyslu zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech . To ale neznamená, že neodborné nakládání s ní musí být pro životní prostředí méně nebezpečné než nakládání s takovou látkou, která má charakter odpadu ve smyslu citovaného zákona. Proto se domnívám, že by de lege ferenda nebylo na škodu uvažovat o rozšíření trestnosti ve smyslu postihu nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů,6) a o odpovídajícím přeformulování této skutkové podstaty. MEZITITULEK: NEOPRÁVNĚNÉ NAKLÁDÁNÍ S ŽIVOČICHY A ROSTLINAMI Česká republika je smluvní stranou úmluvy CITES.7) K jejímu vnitrostátnímu provedení byl přijat zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V tomto předpise jsou obsaženy jak skutkové podstaty přestupků, tak správních deliktů na tomto úseku. Mezinárodní nelegální obchod s ohroženými druhy živočichů a rostlin však patří - vedle obchodu s narkotiky a se zbraněmi - k nejziskovějším odvětvím nelegálního mezinárodního obchodu vůbec. Proto se v mnoha případech jeví ochrana těchto ohrožených druhů prostřednictvím správního práva trestního jako nedostatečná a hlavně málo odstrašující. To byl důvod, proč byla do trestního zákona zařazena skutková podstata trestného činu \"Neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami\" (ust. § 181f až § 181h tr. zák.). Účelem těchto ustanovení trestního zákona je tedy ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroženy na přežití. U úmyslné formy základní skutkové podstaty tohoto trestného činu spočívá objektivní stránka v taxativně vyjmenovaných jednáních v rozporu s právním předpisem na úseku ochrany přírody nebo ochrany zvířat, pokud pachatel spáchá takový čin na více než padesáti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů [ust. § 181f odst. 1 písm. a) tr. zák.], nebo pokud již byl pro obdobný přestupek v posledních dvou letech postižen nebo pro takový trestný čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán [ust. § 181f odst. 1 písm. b) tr. zák.]. Půjde-li o jedince druhu kriticky ohroženého nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením, pak pro trestní odpovědnost stačí samotné takové jednání bez požadavků na množství jedinců (resp. exemplářů) či recidivu (ust. § 181f odst. 2 tr. zák.). Přísněji bude pachatel potrestán, spáchá-li tento čin v úmyslu získat značný prospěch [ust. § 181f odst. 3 písm. a) tr. zák.] nebo spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny [ust. § 181f odst. 3 písm. b) tr. zák.]. Kvalifikovaná skutková podstata tohoto trestného činu rovněž zahrnuje jednání, kdy pachatel čin v odst. 1 nebo 2 spáchá v úmyslu získat prospěch velkého rozsahu [ust. § 181f odst. 4 písm. a) tr. zák.] nebo spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech [ust. § 181f odst. 4 písm. b) tr. zák.]. Nedbalostní forma tohoto trestného činu (ust. § 181g tr. zák.) také předpokládá spáchání takového činu v rozsahu větším než padesát kusů chráněných živočichů či rostlin. To neplatí, jde-li o druh kriticky nebo přímo ohrožený vyhubením, zde je trestný čin spáchán již na jediném jedinci či exempláři. Skutková podstata podle ust. § 181h tr. zákona se od předchozích dvou poněkud liší. Nejde zde totiž o ochranu zvlášť chráněných druhů zvířat nebo rostlin, ale o ochranu lokálních ekosystémů, resp. ekologické rovnováhy v těchto ekosystémech. Postihováno je úmyslné i nedbalostní jednání pachatele, který poruší právní předpisy nebo rozhodnutí správního úřadu8) na úseku ochrany přírody nebo ochrany zvířat tím, že odnímá z přírody volně žijící živočichy nebo planě rostoucí rostliny v takovém měřítku, že tím ohrožuje místní populaci těchto živočichů nebo rostlin. MEZITITULEK: ZÁNIK TRESTNOSTI Trestnost všech činů, o kterých bylo pojednáno, zaniká účinnou lítostí (ust. § 66 tr. zák.). Smyslem tohoto ustanovení je, aby pachatel, veden slibem beztrestnosti, škodlivý následek napravil nebo zamezil. Může se však stát, že spácháním trestného činu došlo k neodvratitelnému následku. Souvisí to s otázkou, zda při ohrožení, resp. poškození životního prostředí je ještě vůbec možné zamezit škodlivým následkům, je-li trestný čin dokonán. Škoda na životním prostředí bude často škodou neodvratitelnou. Budeme-li se striktně držet litery zákona, zjistíme, že v mnoha případech je aplikace institutu účinné lítosti nepoužitelná, neboť pomocí ní již nemůže dojít k zamezení negativních následků. De lege ferenda by bylo namístě vytvoření zvláštního ustanovení o účinné lítosti u těchto trestných činů (a u dalších, které ohrožují životní prostředí - bylo by potřeba taxativní vymezení). Nešlo by zde o zamezení nebo napravení škodlivých účinků na životní prostředí , ale o jejich podstatné zmírnění. [*] l l Nad rámec tohoto článku nutno podotknout, že trestním zákonem je životnímu prostředí jako druhovému objektu poskytována ochrana také prostřednictvím jiných než uvedených skutkových podstat zavedených novelou č. 134/2002 Sb. Můžeme sem zařadit především skutkové podstaty některých trestných činů obecně nebezpečných, obsažených v hlavě čtvrté zvláštní části trestního zákona, tedy \"Obecné ohrožení\" (ust. § 179 § tr. zák.), \"Nedovolená výroba a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky\" (ust. § 186 tr. zák.), \"Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů\" (ust. § 187, ust. § 188 tr. zák.), jakož i další trestné činy, nesystematicky roztroušené ve zvláštní části trestního zákona: \"Týrání zvířat\" (ust. § 203 tr. zák.), \"Pytláctví\" (ust. § 178a tr. zák.) a \"Zneužívání vlastnictví\" (ust. § 258 tr. zák.). Poznámky: 1) Viz Kratochvíl, V.: Glosa postnovelizační, neboli jak dále v české trestněprávní reformě, Trestní právo č. 3/1999. 2) Viz Pekárek, M.: Ekologická újma - nový institut čs. práva, in: Pekárek, M. a kol.: Ekologická újma a právní odpovědnost, Masarykova univerzita, Brno 1993, s. 35; Jančářová, I.: Odpovědnost za způsobenou ekologickou újmu, in: tamtéž. s. 15. 3) Ust. § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění; § 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, v platném znění. 4) Rozuměj beztrestnost ve smyslu trestněprávním - tím není dotčena odpovědnost za přestupek či jiný správních delikt, která však není tématem tohoto článku. 5) Krajním případem může být např. situace, kdy v důsledku nepovolené těžby lesa na ploše menší než dva ha dojde vlivem eroze půdy a následného znečištění potoka k úhynu populace raka říčního po celé jeho délce, přesahující dva km. 6) Ust. § 2 odst. 8 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. 7) Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 572/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. 8) Tato konstrukce je podle mne v části, hovořící o porušení rozhodnutí správního úřadu, protiústavní, a to pro rozpor s čl. 39 Listiny základních práv a svobod (\"Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit\"), když má být objektivní stránka skutkové podstaty (byť jen částečně) definována individuálním správním aktem. AUTOR: Adam Kafka justiční čekatel, Krajský soud v Brně ZDROJ: PRÁVNÍ RÁDCE