Teplem z nitra země města plýtvají
Severní Čechy - Jen některá severočeská města využívají ekologicky čistou
geotermální energii. Podle odborníků jsou k této možnosti mnozí komunální
politici skeptičtí. Spoléhají spíše na soukromé investory. Teplá voda z nitra
země je maximálně využívána v bazénech ke koupání. \"V Severních Čechách je řada
míst, kde lze geotermální energii využít. Ale jde o ochotu vedení měst se do
projektů pustit. Ta je zatím jen v Děčíně a Ústí nad Labem,\" uvedl hydrogeolog
Vratislav Nakládal, který na severu Čech mapuje zdroje termálních vod. Například
teplický primátor Jaroslav Kubera tvrdí, že město se do ničeho podobného pouštět
nebude. \"Je to prostor pro soukromé investory, a ne pro nás. Pokud si bude
myslet, že na tom vydělá, tak ať tepelná čerpadla postaví. My podobné investice
samozřejmě vítáme, ale nepodílíme se na nich,\" uvedl. Dodal, že v Teplicích
navíc voda jen tak tak stačí pro potřebu lázní, které mají licenci na její
využití. \"Problémem jsou i staré vrty. Mnoho vody odtud uniká,\" řekl. V
Liberci lze teplou vodu z nitra země využívat také, ale masivně k tomu nikdo
nepřistupuje. \"Liberecko je vhodná lokalita. Ovšem je to příliš drahé,\"
vysvětlila Iveta Lukášová z libereckého magistrátu. V Liberci je nyní v provozu
sedm malých tepelných čerpadel. Přitom na řadě míst teplou podzemní vodu velmi
úspěšně využívají. Nejdále jsou na tom v Děčíně, kde společnost Termo již
několik měsíců vytápí pomocí geotermální energie celou část města na pravém
břehu Labe. \"Vybudovali jsme zařízení zhruba za půl miliardy. Zatím je ve
zkušebním provozu, ale jsme s ním spokojeni,\" řekl ředitel Pavel Herites.
Připustil, že problémem je hlavně cena, za kterou lze tuto technologii pořídit.
\"Tepelná čerpadla je nutné dovézt ze zahraničí. Vše je také stavebně i
technicky velmi náročné,\" uvedl. V Ústí nad Labem nyní začínají do využití
geotermální energie masivně investovat. Zatím zde teplou vodu využívala pouze
koupaliště, ale to se má brzy změnit. \"Geotermální energii z nového vrtu bude
využívat zoologická zahrada k vytápění svého areálu,\" uvedl náměstek primátora
Miroslav Harciník. V plánu je ale i využití vody z městských lázní v centru
města. \"Chtěli bychom ji využít k vytápění muzea a divadla,\" dodal. Podle
Harciníka bude projekt v zahradě stát kolem třinácti milionů korun a vložené
peníze se vrátí již za sedm let. Ačkoli jsou projekty na využití geotermální
energie drahé, nemusí je obce ani soukromé společnosti platit celé. Protože jde
o využití ekologicky čisté energie, podporuje je Státní fond životního
prostředí. \"Na tepelná čerpadla mohou dostat dotace jak obce, tak firmy. Pro ty
je to až třicet procent nákladů, maximálně sto tisíc korun. Obce jsou na tom
ještě mnohem lépe. Jsou tam různá pravidla, záleží na tom, na co chtějí čerpadla
využívat. Pokud by teplo šlo do škol, nemocnice či domova důchodců, mohou dostat
sedmdesátiprocentní dotaci, dvacet procent výhodnou půjčku a sami musí v první
fázi dát pouhých deset procent nákladů,\" vysvětlila mluvčí Státního fondu
životního prostředí Lucie Králová. Zdroj: Severočeské noviny
Severní Čechy - Jen některá severočeská města využívají ekologicky čistou geotermální energii. Podle odborníků jsou k této možnosti mnozí komunální politici skeptičtí. Spoléhají spíše na soukromé investory. Teplá voda z nitra země je maximálně využívána v bazénech ke koupání.
\"V Severních Čechách je řada míst, kde lze geotermální energii využít. Ale jde o ochotu vedení měst se do projektů pustit. Ta je zatím jen v Děčíně a Ústí nad Labem,\" uvedl hydrogeolog Vratislav Nakládal, který na severu Čech mapuje zdroje termálních vod.
Například teplický primátor Jaroslav Kubera tvrdí, že město se do ničeho podobného pouštět nebude.
\"Je to prostor pro soukromé investory, a ne pro nás. Pokud si bude myslet, že na tom vydělá, tak ať tepelná čerpadla postaví. My podobné investice samozřejmě vítáme, ale nepodílíme se na nich,\" uvedl. Dodal, že v Teplicích navíc voda jen tak tak stačí pro potřebu lázní, které mají licenci na její využití.
\"Problémem jsou i staré vrty. Mnoho vody odtud uniká,\" řekl.
V Liberci lze teplou vodu z nitra země využívat také, ale masivně k tomu nikdo nepřistupuje.
\"Liberecko je vhodná lokalita. Ovšem je to příliš drahé,\" vysvětlila Iveta Lukášová z libereckého magistrátu. V Liberci je nyní v provozu sedm malých tepelných čerpadel.
Přitom na řadě míst teplou podzemní vodu velmi úspěšně využívají. Nejdále jsou na tom v Děčíně, kde společnost Termo již několik měsíců vytápí pomocí geotermální energie celou část města na pravém břehu Labe.
\"Vybudovali jsme zařízení zhruba za půl miliardy. Zatím je ve zkušebním provozu, ale jsme s ním spokojeni,\" řekl ředitel Pavel Herites. Připustil, že problémem je hlavně cena, za kterou lze tuto technologii pořídit.
\"Tepelná čerpadla je nutné dovézt ze zahraničí. Vše je také stavebně i technicky velmi náročné,\"
uvedl.
V Ústí nad Labem nyní začínají do využití geotermální energie masivně investovat. Zatím zde teplou vodu využívala pouze koupaliště, ale to se má brzy změnit.
\"Geotermální energii z nového vrtu bude využívat zoologická zahrada k vytápění svého areálu,\"
uvedl náměstek primátora Miroslav Harciník. V plánu je ale i využití vody z městských lázní v centru města.
\"Chtěli bychom ji využít k vytápění muzea a divadla,\" dodal. Podle Harciníka bude projekt v zahradě stát kolem třinácti milionů korun a vložené peníze se vrátí již za sedm let.
Ačkoli jsou projekty na využití geotermální energie drahé, nemusí je obce ani soukromé společnosti platit celé. Protože jde o využití ekologicky čisté energie, podporuje je Státní fond životního prostředí.
\"Na tepelná čerpadla mohou dostat dotace jak obce, tak firmy. Pro ty je to až třicet procent nákladů, maximálně sto tisíc korun. Obce jsou na tom ještě mnohem lépe. Jsou tam různá pravidla, záleží na tom, na co chtějí čerpadla využívat. Pokud by teplo šlo do škol, nemocnice či domova důchodců, mohou dostat sedmdesátiprocentní dotaci, dvacet procent výhodnou půjčku a sami musí v první fázi dát pouhých deset procent nákladů,\" vysvětlila mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Králová.
Zdroj: Severočeské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích