Čtvrtek, 28. března 2024

Soudobí architekti se nebrání ani balíkům slámy

Soudobí architekti se nebrání ani balíkům slámy
Architektura s vysokou hladinou cholesterolu - takové označení si vysloužil dům v londýnské čtvrti Islington, jehož autory jsou Sarah Wigglesworthová a Jeremy Till. Důvod? Jejich stavba vyvolává bouřlivé diskuse. Co do vizuálního, dispozičního i technologického pojetí se totiž vyčleňuje ze současné hi-techové architektury, která je ve Velké Británii oblíbená. Tvůrci odvrhli zavedené postupy a materiály a zaměřili se na domácí, lokální a amatérské techniky. Betonové desky nahradil recyklovaný beton, ocelové nosníky zastoupily drátěné konstrukce vyplněné kamenem, železobetonová jádra a skleněné fasády architekti vyměnili za balíky slámy a pytle naplněné odpadem stavebního materiálu. MEZITITULEK: Civilizace a příroda V londýnské Stock Orchard Street tak před dvěma roky vznikl dům, který by se mohl stát ikonou šetrného přístupu k životnímu prostředí . \"Nápad se zrodil z frustrace,\" prozradila před časem Sarah Wigglesworthová brněnskému časopisu ERA 21. \"Žijeme v postkonzumním světě a dělat pouze \"zeleně\" už nebylo vzrušující.\" Britská architektka se ve svém prohlášení \"otřela\" o trend, který je ve světové architektuře (zejména pak ve vyspělých státech) patrný poslední desetiletí. Tedy návrat k \"zeleným\" stavbám, kompaktnost se životním prostředím , vyváženost, pokora k přírodě. A ruku v ruce s tím i užití přírodních materiálů, které mají - pokud možno - původ v daných zeměpisných šířkách, a materiálů recyklovaných . Copak ale vstřícnost k životnímu prostředí a souhru s okolím nezdůrazňovali již architekti v 19. století a v prvních desetiletích 20. století? Převyšovala například v dílech funkcionalistů výtvarná stránka skutečně tak výrazně nad schopností vcítit se do krajiny? A je vůbec možné dělat architekturu, která by byla plně v souladu s přírodními principy? Jednu z možných odpovědí předložil český architekt Martin Rajniš ve sborníku Texty o architektuře 2001/2002. \"V minulosti byla civilizace celkem jednoznačně chápána jako cosi pozitivního, co nebezpečnou a divokou přírodu dokáže usměrnit a umravnit. Příroda byla chápána jako nekonečná a civilizace jako velmi ohrožený malý svět lidí,\" domnívá se Rajniš. \"Tento postoj se však naprosto změnil. Žijeme ve světě, kdy civilizace je zcela právem míněna jako naprostá přesila devastující přírodu.\" MEZITITULEK: Český pohled na věc Martin Rajniš na konci své stati dodává, že architekti jsou vnímáni jako nositelé a poslové civilizace. Stačí však letmý pohled kolem sebe, aby i laik zjistil, že ne vždy se své úlohy zhošťují s plnou zodpovědností. A rodinné domy či jejich kolonie, vyrůstající na úkor přirozené zeleně, jsou zpravidla nejviditelnějším, nikoliv však nejhorším projevem necitlivého přístupu. Situace je o to paradoxnější a varovnější, oč častěji se architekti ve svých autorských zprávách ohánějí právě termíny jako citlivý, šetrný, vstřícný, úsporný nebo kontextuální. I výjimky, kdy se proklamované podaří realizovat, však existují. A je jen dobře, že se jejich počet zvyšuje. Mezi průkopníky \"environmentálního\" projektování u nás patří pražský ateliér SEA (Skupina ekologické architektury). Studio na počátku 90. let spoluzakládal architekt Petr Suske, který poukazuje na to, že ekologická architektura nerovná se architektura alternativní. Přestože právě SEA proslula svými domy z hlíny nebo balíků slámy. \"Jde o principy,\" vysvětluje architekt Suske. \"A ty máme stejné jako modernisté před sto lety: chovat se normálně a stavět domy tak, aby se v nich lidé cítili příjemně a přirozeně.\" Na námitku, že pokud by se tvůrci chovali normálně, to jest v souladu s převažujícími konzumními hodnotami současné společnosti, znamenalo by to nejspíš zánik ekologické architektury, Petr Suske odpovídá: \"Člověk přece staví proto, aby se proti přírodě chránil, o což je stejné také u ekologické architektury. Snažíme se naplnit slova klasika a ve vývoji postupovat ve spirále. V praxi to znamená, že se s novými vědomostmi obracíme ke starším, tradičním stavebním materiálům. A i s nimi můžeme vyhovět modernímu životnímu stylu.\" MEZITITULEK: Ekologie versus estetika S tezí o \"normální\" architektuře v rámci ekologického stavění souhlasí rovněž architekt Aleš Brotánek, člen společnosti Ekodům. Teorii navíc rozšiřuje o energetický aspekt. \"U drtivé většiny současných staveb dochází k nezměrnému plýtvání energiemi, což je nenormální. Využívají se neobnovitelné a energeticky náročné materiály, náročný je provoz stavby, velmi draho přijde i její recyklace . Pokud je vůbec možná,\" vypočítává architekt Brotánek. Příčinu do budoucna neudržitelného stavu spatřuje tvůrce v nastaveném daňovém systému, jenž architektům, stavebníkům i uživatelům umožňuje nadužívat energie. \"Logickým důsledkem je to, že ekologické stavby se investorům vyplatí méně než ty neekologické,\" míní Aleš Brotánek. Přesto energeticky úsporné stavby vznikají. Důkaz je možné najít například v Mladé Boleslavi-Michalovicích, kde podle návrhu ateliéru SEA vznikl takzvaný dům s deštníkem. Jeho opláštění tvoří - stejně jako u londýnského objektu - balíky upravené slámy. A investor počítá se vznikem dalších podobně koncipovaných staveb. Obavu, že přírodní materiály a ekologické principy vylučují vizuálně atraktivní architekturu, Aleš Brotánek popírá. \"Forma není předurčena materiálem. Dům ze slámy nemusí vypadat jako stoh. Třeba v americké Nebrasce jsou slámové objekty připomínající koloniální stavby.\" Obraz architektury pro 21. století kolísá mezi mnoha proudy, které si často nepřekonatelně odporují: od alternativní architektury až po architekturu náročnou na energie a bazírující na nenahraditelných materiálech. Ekologie však bude nejspíš hrát podstatnou úlohu. Stejného názoru je i Petr Suske: \"Budoucnost? Vidím ji možnou pouze jako symbiózu moderny a ekologie .\" ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů