Konference \"Obnovitelné zdroje v obcích\"
Stanislav Mikula Konference se konala 9.- 10.4.2003 v Hradci Králové a byla
doprovázena druhým ročníkem výstavy \"Obnovitelné zdroje energie\". Pořadatelem
konference bylo Ministerstvo životního prostředí ČR. Konference potvrdila hojnou
účastí a aktivním zájmem zejména představitelů obcí a dalších účastníků
působících v orgánech státní správy a v praxi vzrůstající zájem o obnovitelné
zdroje energie, především o biomasu určenou k energetickému využití. Příznivě
byly přijaty informace zástupců MŽP o záměrech na zvyšování podílu energie z
obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích, čímž sledujeme trendy
přijaté EU. Zároveň bylo upozorněno na nedostatečnou úroveň statistických
sledování v této oblasti. Na konferenci několikrát zazněla slova o původním
přecenění možností získávání odpadů z dřevovýroby, kde narostla konkurence jak
mezi výrobci energie, tak mezi nimi a dřevozpracujícími podniky (např. výroba
dřevovláknitých desek). V místech, kde nebyl položen důraz na dostatečné
zajištění biomasy z blízkých zemědělských pozemků, kterým by se měl docílit
efekt posílení místní zaměstnanosti a ekonomiky, se již začíná projevovat
nedostatek biomasy k energetickému využití (dlouhé přepravní vzdálenosti, místní
akutní nedostatek paliva v určitém období topné sezóny -viz odstrašující příklad
Žlutic a vysvětlující článek Ing. V.Petříkové, DrSc. v časopisu Biom č.
16/2003). Také při získávání odpadní slámy mají zemědělské podniky, které nejsou
úžeji napojeny na příslušné odběratelské energetické zařízení, tendenci slámu
zdražovat. Výhledově se na tomto úseku jeví jako velmi užitečný co nejužší a co
nejdlouhodobější dodavatelsko-odběratelský vztah. Nejideálnější je přímé
majetkové a provozní propojení v produkci paliva a ve výrobě energie. Velmi
naléhavá byla výzva jednoho zahraničního účastníka, aby si obce pohlídaly
současný pohyb ve vlastnění zemědělských pozemků a zároveň jeho upozornění, že
někteří zahraniční zájemci jsou při skupování našich pozemků přímo podporováni
jejich vládami (např. Holandsko). Pozornost byla věnována i solární energii,
tepelným čerpadlům a bioplynu, kde bylo konstatováno, že se jedná o důležité
doplňkové zdroje energie s trendem rostoucího významu. Problematice produkce
bioplynu byl věnován podnětný příspěvek Ing. J.Káry, Csc. a Ing. Z. Pastorka,
CSc. z VÚZT Praha a přednáška prvně jmenovaného autora. Z výše uvedených důvodů
se velkému zájmu těšila problematika zajišťování potřebného množství biomasy pro
energetická zařízení, zejména vystoupení zástupců Výzkumného ústavu Silva
Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice (resort MŽP). Jednalo se o
příspěvky Biomasa a její využitelné formy a Biomasa, nejlépe dostupný zdroj pro
vytápění obcí - představení metodiky analýzy potenciálu na konkrétním příkladu
Semilska. Zklamáním bylo, že oba příspěvky byly prakticky výhradně zaměřeny na
rychle rostoucí dřeviny a na zbytkovou biomasu ze zemědělství a z
dřevozpracující výroby a okrajově na možnosti výroby bioplynu. Na dotazy, proč
se tyto příspěvky relevantním způsobem nezabývají též problematikou
energetických bylin, upřímně odpověděla autorka druhého zmíněného příspěvku, a
to v tom smyslu, že ústav nemá s problematikou energetických bylin dostatek
zkušeností, že tedy tuto problematiku nemohli zadavateli studie ze Semilska
nabídnout, a ten toto řešení nepožadoval. Zcela zavádějící je současnou realitu
ignorující autorčino tvrzení, že: \"V budoucnu je teoreticky možné (podtrženo
autorem tohoto sdělení), že na vhodných lokalitách bude možné použít některé
trvalky nebo byliny s vyšším výnosem\" !!! Nezbývá než konstatovat, že takový
přístup VÚKOZ ke zpracovávání analýz potenciálu biomasy je alarmující a že hrozí
přímou diskreditací řešení potenciálu biomasy v územních energetických
generelech krajů a obcí. Tuto situaci kritizoval zástupce CZ Biom, který
upozornil, že na webových stránkách (www.biom.cz) je dostatek informací nejen o
současném rozmachu pěstování energetického šťovíku, ale že zde jsou informace z
dění okolo celé bioenergetiky v ČR i v zahraničí. Tyto stránky jsou velice často
navštěvovány. O energetickém šťovíku pak podal bližší informace zástupce firmy
FITMIN a.s. pan Jiří Hlávka (tel.777 552 396), o umožnění jeho vystoupení
požádal zástupce CZ Biom. Firma FITMIN a.s. v širokém měřítku pomáhá se
zakládáním a při pěstování energetického šťovíku a při zajišťování odbytu
vyprodukované biomasy. Současně zazněla i informace o záměru na výstavbu
bioelektrárny ve východních Čechách, kde se počítá s mnoha stovkami ha pozemků s
energetickým šťovíkem. Problematice energetických bylin byl věnován pouze
dodatečně pořízený a dodatečně distribuovaný několikastránkový příspěvek
zpracovaný Ing. S. Usťakem z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha obsahující
přehled a základní charakteristiky ústavem zkoumaných energetických bylin. Na
konferenci byla postrádána účast zástupců Ministerstva zemědělství, které
finančně podporuje pěstování energetických bylin a zakládání porostů rychle
rostoucích dřevin. Postrádán byl širší výklad k systému podpor produkce biomasy
a k výhledu jeho dalšího rozvoje, a to zejména ve vazbě na naše připojení k EU.
Námětem k diskusi by zajisté byl i přístup MZe ke sladění podpor v případech
bylin a dřevin v souvislosti s jeho snahami o restrukturalizaci a zajištění
životaschopnosti našeho zemědělství. Podle obce Hrušov náklady na založení 1 ha
porostu RRD činí 70 170,-Kč, z toho náklady obce činí 7 391,-Kč, pěstební
náklady ve 2.-20. roce činí průměrně ročně 16 095,-Kč, dotace na odplevelení je
přiznávána po 3 roky od výsadby a činí u reprodukčních porostů 5 000,- Kč/ha, u
produkčních porostů 4 000,-Kč/ha. Náklady na osivo, vysetí a pěstování
energetického šťovíku (údaje FITMIN) během 1. roku činí 11 725,- Kč/ha - oba
případy bez plateb za nájem pozemků, od 2. až po 15. až 20. rok roční pěstební
náklady na 1 ha (včetně sklizně) 6 400,- Kč, licenční poplatek 200,-Kč, celkový
náklad 6 600,-Kč, náklad pro pěstitele 1 100,-Kč díky roční podpoře státu 5
500,-Kč při plnění stanovených podmínek (bohužel omezeno jen na 10 % zemědělské
půdy pěstitele). Sklizeň se provádí běžnou zemědělskou technikou od 2. roku do
15 -20 let stáří porostu. Energetický výnos na 1 ha pozemku je v obou případech
srovnatelný, okolo 160 GJ/ha. Enormní výnosy energetického šťovíku v zelené
hmotě (jedná se o kvalitní kulturní pícninu ) z něj činí plodinu budoucnosti pro
výrobu bioplynu. Pěstitele zajímá trvalost dotací MZe, neboť ani odkazy na EU
nezaručují trvání dotací (viz např. nyní u nás zrušené dotování autobusů na
pohon stlačeným zemním plynem, které je v rozporu s příslušným programem EU). Se
zájmem byly vyslechnuty informace podané p. Ing. M. Klozem z MŽP o přípravě
zákona o podpoře energie z obnovitelných zdrojů, kde v přípravné pracovní
skupině nebylo doposud dosaženo shody o systému nástrojů k podpoře výroby tepla.
MŽP usiluje o podporu produkce biomasy, podporu výroby paliv z biomasy, podporu
výstavby a provozu příslušných energetických zařízení. Mnoho závisí na tom, jaká
bude dohoda dotčených resortů. Daná problematika souvisí též s přípravou
ekologických daní. Diskutována byla potřeba podpory decentralizovaných systémů
výroby tepla a přípravy teplé užitkové vody (domovní kotle na pelety umožňující
díky automatizaci či poloautomatizaci podávání pelet do kotle dosažení komfortu
podobně jako u kotlů na zemní plyn). Budování těchto systémů, pokud by se jej
ujala obec, by dosáhlo na vyšší stupeň podpory poskytované SFŽP. Výhodné by
bylo, kdyby obec zajišťovala obstarání biopaliva z místních zdrojů, jeho
zpracování (peletizaci-třeba pro několik obcí) a dodávku odběratelům. Někteří
výrobci kotlů již obdobně postupují. V tom se spatřuje nový trend v teplofikaci
obcí. Současně probíhající výstava prokázala dostupnost peletizačních zařízení
od tuzemských výrobců a ve srovnání s briketárnami výrazně nižší investiční a
provozní náklady. Výstavba peletáren je podporována SFŽP. Tím je eliminováno
nebezpečí enormních investičních nákladů na 1 odběratele, ke kterým dochází u
centralizovaných systémů (mj. náklady na rozvody z výtopny a růst provozních
nákladů v důsledku značných ztrát tepla v rozvodech) a k výraznému snížení
výrobních nákladů i ceny tepla pro odběratele (netýká se případů, kdy rozvody a
další zařízení jsou vybudovány a pouze kotelna je nahrazována biokotelnou).
Současné domovní kotle již umožňují účinnou regulaci spalovacího procesu, a tím
minimalizují emise škodlivin. Doporučeníhodné je zajištění akumulace vyrobeného
tepla, což v provozu zlevňuje provoz kotle a napomáhá redukci emisí. Možné je i
doplnění centralizovaných systémů u odlehlejších odběratelů, ke kterým budování
rozvodů již není v daných podmínkách řešitelné. Se zájmem byly též sledovány
informace o emisích škodlivých látek vznikajících při spalování biomasy. Zájem o
tuto problematiku vyvolaly údaje dříve publikované a ne zodpovědně doložené
údaje publikované Energetickým ústavem VŠCHT Praha. P. doc. Ing. F. Hrdlička,
CSc. z Fakulty strojní ČVUT Praha upozornil v této souvislosti na nutnost
opatrného zacházení s jednotlivými měřeními emisí dioxinů (nekorelované řady
měření, nestandardní podmínky měření). Sami autoři zmíněných údajů v tištěném
příspěvku ve sborníku konference uvedli, že jejich dílčí měření nemají zásadní
význam a že situaci je možno řešit úpravou spalovacích podmínek a konstrukcí
spalovacích zařízení (bližší viz článek Ing. J. Váni, CSc. v časopisu Energie a
peníze č. 5/2002 a jeho sdělení v časopise Biom č. 16/2003). Podána byla též
informace o CZ Biom-Českém sdružení pro biomasu. Kokrétně bylo upozorněno na
jeho výše uvedené webové stránky, a na to, že se jedná o organizaci, která je
členem evropského AEBIOM sídlícího v Bruselu, usilujícího v celoevropském
měřítku o rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie a zde na čelném místě
biomasy. CZ Biom má širokou členskou základnu tvořenou producenty biomasy,
výrobci energie z obnovitelných zdrojů a dalšími zájemci (obce, lidé ze škol, z
praxe apod.). Kontaktní adresa: CZ-Biom-České sdružení pro biomasu, Drnovská
507, 161 06 Praha 6-Ruzyně. Jeho nejbližší akcí bude odborná konference Biomasa
pro energii - fytopaliva, bioplyn, motorová biopaliva, která se bude konat dne
27. května 2003 v hotelu sport ve Vlašimi (s návštěvou bioplynové stanice a 22,5
ha porostu energetického šťovíku). K účasti je možno se přihlásit na tel. č. 233
022 354 do 30.4.03. Závěrem je možno říci, že konference i přes její obsahovou
nevyváženost byla užitečná, že poukázala na nutnost užší spolupráce MŽP, MZe,
MPO a MMR a skromně upozorňuji na možnosti, které nabízí CZ Biom. Zejména je
aktuální příprava zákona o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů,
zákonná úprava ekologických daní, dopracování a ustálení podpor udělovaných MZe
a vnesení pořádku do hodnocení potenciálu produkce biomasy pro energetické
využití v územních energetických koncepcích. Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz
[http://www.biom.cz]
Stanislav Mikula
Konference se konala 9.- 10.4.2003 v Hradci Králové a byla doprovázena druhým ročníkem výstavy \"Obnovitelné zdroje energie\". Pořadatelem konference bylo Ministerstvo životního prostředí ČR.
Konference potvrdila hojnou účastí a aktivním zájmem zejména představitelů obcí a dalších účastníků působících v orgánech státní správy a v praxi vzrůstající zájem o obnovitelné zdroje energie, především o biomasu určenou k energetickému využití. Příznivě byly přijaty informace zástupců MŽP o záměrech na zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích, čímž sledujeme trendy přijaté EU. Zároveň bylo upozorněno na nedostatečnou úroveň statistických sledování v této oblasti.
Na konferenci několikrát zazněla slova o původním přecenění možností získávání odpadů z dřevovýroby, kde narostla konkurence jak mezi výrobci energie, tak mezi nimi a dřevozpracujícími podniky (např. výroba dřevovláknitých desek). V místech, kde nebyl položen důraz na dostatečné zajištění biomasy z blízkých zemědělských pozemků, kterým by se měl docílit efekt posílení místní zaměstnanosti a ekonomiky, se již začíná projevovat nedostatek biomasy k energetickému využití (dlouhé přepravní vzdálenosti, místní akutní nedostatek paliva v určitém období topné sezóny -viz odstrašující příklad Žlutic a vysvětlující článek Ing. V.Petříkové, DrSc. v časopisu Biom č. 16/2003). Také při získávání odpadní slámy mají zemědělské podniky, které nejsou úžeji napojeny na příslušné odběratelské energetické zařízení, tendenci slámu zdražovat. Výhledově se na tomto úseku jeví jako velmi užitečný co nejužší a co nejdlouhodobější dodavatelsko-odběratelský vztah. Nejideálnější je přímé majetkové a provozní propojení v produkci paliva a ve výrobě energie. Velmi naléhavá byla výzva jednoho zahraničního účastníka, aby si obce pohlídaly současný pohyb ve vlastnění zemědělských pozemků a zároveň jeho upozornění, že někteří zahraniční zájemci jsou při skupování našich pozemků přímo podporováni jejich vládami (např. Holandsko).
Pozornost byla věnována i solární energii, tepelným čerpadlům a bioplynu, kde bylo konstatováno, že se jedná o důležité doplňkové zdroje energie s trendem rostoucího významu. Problematice produkce bioplynu byl věnován podnětný příspěvek Ing. J.Káry, Csc. a Ing. Z. Pastorka, CSc. z VÚZT Praha a přednáška prvně jmenovaného autora.
Z výše uvedených důvodů se velkému zájmu těšila problematika zajišťování potřebného množství biomasy pro energetická zařízení, zejména vystoupení zástupců Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice (resort MŽP). Jednalo se o příspěvky Biomasa a její využitelné formy a Biomasa, nejlépe dostupný zdroj pro vytápění obcí - představení metodiky analýzy potenciálu na konkrétním příkladu Semilska. Zklamáním bylo, že oba příspěvky byly prakticky výhradně zaměřeny na rychle rostoucí dřeviny a na zbytkovou biomasu ze zemědělství a z dřevozpracující výroby a okrajově na možnosti výroby bioplynu. Na dotazy, proč se tyto příspěvky relevantním způsobem nezabývají též problematikou energetických bylin, upřímně odpověděla autorka druhého zmíněného příspěvku, a to v tom smyslu, že ústav nemá s problematikou energetických bylin dostatek zkušeností, že tedy tuto problematiku nemohli zadavateli studie ze Semilska nabídnout, a ten toto řešení nepožadoval. Zcela zavádějící je současnou realitu ignorující autorčino tvrzení, že: \"V budoucnu je teoreticky možné (podtrženo autorem tohoto sdělení), že na vhodných lokalitách bude možné použít některé trvalky nebo byliny s vyšším výnosem\" !!!
Nezbývá než konstatovat, že takový přístup VÚKOZ ke zpracovávání analýz potenciálu biomasy je alarmující a že hrozí přímou diskreditací řešení potenciálu biomasy v územních energetických generelech krajů a obcí. Tuto situaci kritizoval zástupce CZ Biom, který upozornil, že na webových stránkách (www.biom.cz) je dostatek informací nejen o současném rozmachu pěstování energetického šťovíku, ale že zde jsou informace z dění okolo celé bioenergetiky v ČR i v zahraničí. Tyto stránky jsou velice často navštěvovány. O energetickém šťovíku pak podal bližší informace zástupce firmy FITMIN a.s. pan Jiří Hlávka (tel.777 552 396), o umožnění jeho vystoupení požádal zástupce CZ Biom. Firma FITMIN a.s. v širokém měřítku pomáhá se zakládáním a při pěstování energetického šťovíku a při zajišťování odbytu vyprodukované biomasy. Současně zazněla i informace o záměru na výstavbu bioelektrárny ve východních Čechách, kde se počítá s mnoha stovkami ha pozemků s energetickým šťovíkem. Problematice energetických bylin byl věnován pouze dodatečně pořízený a dodatečně distribuovaný několikastránkový příspěvek zpracovaný Ing. S. Usťakem z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha obsahující přehled a základní charakteristiky ústavem zkoumaných energetických bylin.
Na konferenci byla postrádána účast zástupců Ministerstva zemědělství, které finančně podporuje pěstování energetických bylin a zakládání porostů rychle rostoucích dřevin. Postrádán byl širší výklad k systému podpor produkce biomasy a k výhledu jeho dalšího rozvoje, a to zejména ve vazbě na naše připojení k EU. Námětem k diskusi by zajisté byl i přístup MZe ke sladění podpor v případech bylin a dřevin v souvislosti s jeho snahami o restrukturalizaci a zajištění životaschopnosti našeho zemědělství. Podle obce Hrušov náklady na založení 1 ha porostu RRD činí 70 170,-Kč, z toho náklady obce činí 7 391,-Kč, pěstební náklady ve 2.-20. roce činí průměrně ročně 16 095,-Kč, dotace na odplevelení je přiznávána po 3 roky od výsadby a činí u reprodukčních porostů 5 000,- Kč/ha, u produkčních porostů 4 000,-Kč/ha. Náklady na osivo, vysetí a pěstování energetického šťovíku (údaje FITMIN) během 1. roku činí 11 725,- Kč/ha - oba případy bez plateb za nájem pozemků, od 2. až po 15. až 20. rok roční pěstební náklady na 1 ha (včetně sklizně) 6 400,- Kč, licenční poplatek 200,-Kč, celkový náklad 6 600,-Kč, náklad pro pěstitele 1 100,-Kč díky roční podpoře státu 5 500,-Kč při plnění stanovených podmínek (bohužel omezeno jen na 10 % zemědělské půdy pěstitele). Sklizeň se provádí běžnou zemědělskou technikou od 2. roku do 15 -20 let stáří porostu. Energetický výnos na 1 ha pozemku je v obou případech srovnatelný, okolo 160 GJ/ha. Enormní výnosy energetického šťovíku v zelené hmotě (jedná se o kvalitní kulturní pícninu ) z něj činí plodinu budoucnosti pro výrobu bioplynu. Pěstitele zajímá trvalost dotací MZe, neboť ani odkazy na EU nezaručují trvání dotací (viz např. nyní u nás zrušené dotování autobusů na pohon stlačeným zemním plynem, které je v rozporu s příslušným programem EU).
Se zájmem byly vyslechnuty informace podané p. Ing. M. Klozem z MŽP o přípravě zákona o podpoře energie z obnovitelných zdrojů, kde v přípravné pracovní skupině nebylo doposud dosaženo shody o systému nástrojů k podpoře výroby tepla. MŽP usiluje o podporu produkce biomasy, podporu výroby paliv z biomasy, podporu výstavby a provozu příslušných energetických zařízení. Mnoho závisí na tom, jaká bude dohoda dotčených resortů. Daná problematika souvisí též s přípravou ekologických daní.
Diskutována byla potřeba podpory decentralizovaných systémů výroby tepla a přípravy teplé užitkové vody (domovní kotle na pelety umožňující díky automatizaci či poloautomatizaci podávání pelet do kotle dosažení komfortu podobně jako u kotlů na zemní plyn). Budování těchto systémů, pokud by se jej ujala obec, by dosáhlo na vyšší stupeň podpory poskytované SFŽP. Výhodné by bylo, kdyby obec zajišťovala obstarání biopaliva z místních zdrojů, jeho zpracování (peletizaci-třeba pro několik obcí) a dodávku odběratelům. Někteří výrobci kotlů již obdobně postupují. V tom se spatřuje nový trend v teplofikaci obcí. Současně probíhající výstava prokázala dostupnost peletizačních zařízení od tuzemských výrobců a ve srovnání s briketárnami výrazně nižší investiční a provozní náklady. Výstavba peletáren je podporována SFŽP. Tím je eliminováno nebezpečí enormních investičních nákladů na 1 odběratele, ke kterým dochází u centralizovaných systémů (mj. náklady na rozvody z výtopny a růst provozních nákladů v důsledku značných ztrát tepla v rozvodech) a k výraznému snížení výrobních nákladů i ceny tepla pro odběratele (netýká se případů, kdy rozvody a další zařízení jsou vybudovány a pouze kotelna je nahrazována biokotelnou). Současné domovní kotle již umožňují účinnou regulaci spalovacího procesu, a tím minimalizují emise škodlivin. Doporučeníhodné je zajištění akumulace vyrobeného tepla, což v provozu zlevňuje provoz kotle a napomáhá redukci emisí. Možné je i doplnění centralizovaných systémů u odlehlejších odběratelů, ke kterým budování rozvodů již není v daných podmínkách řešitelné.
Se zájmem byly též sledovány informace o emisích škodlivých látek vznikajících při spalování biomasy. Zájem o tuto problematiku vyvolaly údaje dříve publikované a ne zodpovědně doložené údaje publikované Energetickým ústavem VŠCHT Praha. P. doc. Ing. F. Hrdlička, CSc. z Fakulty strojní ČVUT Praha upozornil v této souvislosti na nutnost opatrného zacházení s jednotlivými měřeními emisí dioxinů (nekorelované řady měření, nestandardní podmínky měření). Sami autoři zmíněných údajů v tištěném příspěvku ve sborníku konference uvedli, že jejich dílčí měření nemají zásadní význam a že situaci je možno řešit úpravou spalovacích podmínek a konstrukcí spalovacích zařízení (bližší viz článek Ing. J. Váni, CSc. v časopisu Energie a peníze č. 5/2002 a jeho sdělení v časopise Biom č. 16/2003).
Podána byla též informace o CZ Biom-Českém sdružení pro biomasu. Kokrétně bylo upozorněno na jeho výše uvedené webové stránky, a na to, že se jedná o organizaci, která je členem evropského AEBIOM sídlícího v Bruselu, usilujícího v celoevropském měřítku o rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie a zde na čelném místě biomasy. CZ Biom má širokou členskou základnu tvořenou producenty biomasy, výrobci energie z obnovitelných zdrojů a dalšími zájemci (obce, lidé ze škol, z praxe apod.). Kontaktní adresa: CZ-Biom-České sdružení pro biomasu, Drnovská 507, 161 06 Praha 6-Ruzyně. Jeho nejbližší akcí bude odborná konference Biomasa pro energii - fytopaliva, bioplyn, motorová biopaliva, která se bude konat dne 27. května 2003 v hotelu sport ve Vlašimi (s návštěvou bioplynové stanice a 22,5 ha porostu energetického šťovíku). K účasti je možno se přihlásit na tel. č. 233 022 354 do 30.4.03. Závěrem je možno říci, že konference i přes její obsahovou nevyváženost byla užitečná, že poukázala na nutnost užší spolupráce MŽP, MZe, MPO a MMR a skromně upozorňuji na možnosti, které nabízí CZ Biom. Zejména je aktuální příprava zákona o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, zákonná úprava ekologických daní, dopracování a ustálení podpor udělovaných MZe a vnesení pořádku do hodnocení potenciálu produkce biomasy pro energetické využití v územních energetických koncepcích.
Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz
Sdílet článek na sociálních sítích