Temelín? Ten už tady vážně nikoho nezajímá

Nebýt bílých oblaků, které stoupají ze čtyř vysokých temelínských věží, bylo by nebe bez jediného mraku. Většina lidí ze sousední obce Temelín se ale tím směrem na oblohu ani nepodívá. \"Tady už elektrárna nikoho nezajímá,\" říká žena ve středních letech, která na zahradě před svým domem věší prádlo. Právě stoupající pára ze všech chladících věží je důkazem, že oba reaktory jaderné elektrárny pracují na sto procent. Poprvé od roku 1986, kdy se začal Temelín stavět. V sobotu elektrárna vyrobila nejvíce elektřiny ve své historii. Ale v temelínské hospodě byly tématem číslo jedna výkony českých hokejistů na mistrovství světa. \"Dejte nám už pokoj. Temelín běží a my jsem rádi. Vždyť to stálo tolik peněz,\" rozčiluje se temelínský starosta Stanislav Helige, jakmile má odpovídat na otázku o jaderné elektrárně. Pro obyvatele Temelína byla v neděli odpoledne důležitější oprava poškozeného plotu nebo kosení trávy. Otec se synem seděli s prutem na břehu rybníka a čekali na úlovek. Temelín už netrápí ani Jiřího Štabrňáka, který se kvůli elektrárně musel přestěhovat, protože jeho tehdejší domovskou ves Křtěnov srovnaly při stavbě buldozery se zemí. \"Temelín? V podstatě mi to už je jedno, žijeme jinde,\" říká Štabrňák, dnes starosta nedaleké Zlivi. Když jezdí kolem elektrárny, vysoké temelínské věže už ani nevnímá. \"Vidím spíš tu krásnou přírodu, lesy, rybníky.\" Přímo u elektrárny byl o víkendu klid. Žádné demonstrace nebo protestní průvody. \"My jsme nic neplánovali už jenom proto, že věnujeme svou aktivitu aktuálnějším věcem. A Temelín je už téměř pasé,\" říká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha, které před lety organizovalo protestní blokády elektrárny. Vztah místních obyvatel k Temelínu nejlépe vystihuje osud Sdružení měst a obcí regionu Jaderné elektrárny Temelín, jehož prvotním cílem bylo zastavit stavbu elektrárny . V roce 1992 se ze šedesáti zastupitelstev pouze šest vyslovilo pro dokončení Temelína. V té době jako by lidé cítili druhou šanci. Počátkem 80. let, když se o stavbě elektrárny rozhodlo, byli tamní lidé také proti, ale v totalitním režimu je nikdo neposlouchal. O deset let později, v nové situaci, dali svůj názor znovu najevo. Jenže se stavělo dál, přestože se stavba prodlužovala a prodražovala. \"Lidé rezignovali, poznali, že se rozhoduje daleko od nich,\" tvrdí Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla, které se zabývá energetikou a ochranou přírody . Od roku 1996 začala většina starostů dostavbu podporovat. Dnes už sdružení měst a obcí temelínského regionu neexistuje. Loni v lednu zaniklo, proti jeho zrušení nezvedl ruku jediný starosta. \"Lidé ztratili zájem o cokoli a zajímají se jenom o své zahrádky. A sdružení si Temelín vlastně koupil,\" naráží někdejší místopředseda sdružení Vladimír Halama na to, že jaderná elektrárna rozdala okolním obcím desítky miliónů korun. Sponzorovala například stavbu čistírny odpadních vod v Dřítni nebo opravu školy v Temelíně. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář však odmítá, že tím Temelín ucpal lidem ústa. Lidé se podle něho dívají na Temelín pragmaticky: Stojí tu, tak ať pracuje, a hlavně ať je bezpečný. \"Zvítězil racionální přístup,\" říká Nebesář. Podle výzkumů veřejného mínění souhlasí v Česku s dokončením a spuštěním Temelína většina lidí, v okolí elektrárny je podpora nejvyšší. ZDROJ: HN