Investoři věří v rozmach větrných elektráren
V malé severočeské obci Jindřichovice pod Smrkem stojí od včerejška dvě nové
větrné elektrárny. Každá z nich má výkon 600 kilowattů a jsou po elektrárně
společnosti ČEZ na Mravenečníku v Jeseníkách (630 kilowattů) největší v Česku.
Podle zákona musí elektřinu z jindřichovických větrných elektráren vykoupit
distribuční společnost - Severočeská energetika už upozorňuje, že to bude
nejdražší elektrická energie. Distributoři větší část energie nakupují za méně
než jednu korunu za kilowatthodinu. Energetický regulační úřad však v lednu
stanovil výkupní cenu elektřiny z větrných elektráren na tři koruny za
kilowatthodinu. Je to jeden ze způsobů, jak podporovat výrobu elektřiny, která
je šetrná k přírodě. Manažer Severočeské energetiky Josef Krulich upozorňuje na
odvrácenou stranu této podpory: \"Trojnásobný rozdíl v ceně zaplatí všichni
zákazníci. Ceny za energii z větrných elektráren si započteme do celkových
nákladů.\" Krulich odhaduje, že do deseti let vyroste v severních Čechách tolik
větrných elektráren, že se jejich výkon přiblíží ke kapacitě jednoho bloku
Temelína. MEZITITULEK: Vítr se vyplatí Právě výhodné výkupní ceny jsou důvodem k
tomu, že se nyní objevují ambiciózní plány na výstavbu desítek větrných
elektráren. \"Jen v samotných Krušných horách chtějí investoři postavit větrné
elektrárny s výkonem pět set megawattů. V celé zemi máme požadavky na zdroje s
celkovým výkonem přesahujícím jeden tisíc megawattů,\" konstatoval Drahomír
Šelong, specialista v oboru obnovitelných zdrojů České energetické agentury.
Distributoři elektřiny se obávají, že při masivní výstavbě větrných elektráren
nastanou problémy s regulací. \"Obchodujeme v hodinových intervalech a za
mimořádné dodávky energie platíme vysoké částky. Ty nám nikdo nevrátí zpět,\"
upozornil Krulich, podle něhož v případě větrných elektráren lze očekávat náhlé
výpadky v dodávkách proudu. Předseda České společnosti pro větrnou energetiku
Josef Štekl poznamenal, že ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko vyrábějí větrné
elektrárny více než 25 procent z celkové spotřeby elektřiny. Reálný podíl
českých větrných elektráren na celkové spotřebě je přitom zhruba 1,5 procenta.
\"Když v Německu umí uřídit 25 procent, naši technici musí uřídit 1,5
procenta,\" soudí Štekl, podle něhož je možné na základě předpovědi počasí
stanovit předpokládanou výrobu elektřiny až na dva dny dopředu. MEZITITULEK:
Česko zaostává Přestože má republika od včerejška nové dvě větrné elektrárny,
oproti vyspělejším zemím výrazně zaostává. Česko mělo loni instalovaný výkon
sedm megawattů, Německo 12 tisíc, Španělsko 4,8 tisíce a Dánsko 2,8 tisíce
megawattů. Sasko, které má podobné geografické podmínky jako Česko, má větrné
elektrárny o výkonu větším než 500 megawattů. Ačkoli jindřichovické větrné
elektrárny o výkonu 600 kilowattů patří k největším v republice, v Německu byl
loni průměrný instalovaný výkon 1,3 megawattu. Právě Německo má
nejpropracovanější systém podpory větrné energetiky. Investor má minimálně
patnáct let zaručenu výkupní cenu devět centů za kilowatthodinu. Česká
Společnost pro větrnou energii požaduje, aby v připravovaném zákoně o podpoře
energií z obnovitelných zdrojů, byl zakotven stejný princip - pevné výkupní ceny
aspoň patnáct let. \"Jedině pevné výkupní ceny jsou spolehlivou formou rozvoje
větrné energetiky,\" dodal Štekl. Náklady na výrobu elektřiny v různých typech
elektráren (v eurocentech na kWh) atom 2,5 černé uhlí 4,3 hnědé uhlí 4,8 zemní
plyn 4,4 vítr 7,9 voda 3 - 17* slunce 73 *podle typu elektrárny Pramen: Srovnání
University Stuttgart vypracované v roce 2001 ZDROJ: HN
V malé severočeské obci Jindřichovice pod Smrkem stojí od včerejška dvě nové větrné elektrárny. Každá z nich má výkon 600 kilowattů a jsou po elektrárně společnosti ČEZ na Mravenečníku v Jeseníkách (630 kilowattů) největší v Česku.
Podle zákona musí elektřinu z jindřichovických větrných elektráren vykoupit distribuční společnost - Severočeská energetika už upozorňuje, že to bude nejdražší elektrická energie.
Distributoři větší část energie nakupují za méně než jednu korunu za kilowatthodinu. Energetický regulační úřad však v lednu stanovil výkupní cenu elektřiny z větrných elektráren na tři koruny za kilowatthodinu. Je to jeden ze způsobů, jak podporovat výrobu elektřiny, která je šetrná k přírodě.
Manažer Severočeské energetiky Josef Krulich upozorňuje na odvrácenou stranu této podpory: \"Trojnásobný rozdíl v ceně zaplatí všichni zákazníci. Ceny za energii z větrných elektráren si započteme do celkových nákladů.\"
Krulich odhaduje, že do deseti let vyroste v severních Čechách tolik větrných elektráren, že se jejich výkon přiblíží ke kapacitě jednoho bloku Temelína.
MEZITITULEK: Vítr se vyplatí
Právě výhodné výkupní ceny jsou důvodem k tomu, že se nyní objevují ambiciózní plány na výstavbu desítek větrných elektráren.
\"Jen v samotných Krušných horách chtějí investoři postavit větrné elektrárny s výkonem pět set megawattů. V celé zemi máme požadavky na zdroje s celkovým výkonem přesahujícím jeden tisíc megawattů,\" konstatoval Drahomír Šelong, specialista v oboru obnovitelných zdrojů České energetické agentury.
Distributoři elektřiny se obávají, že při masivní výstavbě větrných elektráren nastanou problémy s regulací. \"Obchodujeme v hodinových intervalech a za mimořádné dodávky energie platíme vysoké částky. Ty nám nikdo nevrátí zpět,\" upozornil Krulich, podle něhož v případě větrných elektráren lze očekávat náhlé výpadky v dodávkách proudu.
Předseda České společnosti pro větrnou energetiku Josef Štekl poznamenal, že ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko vyrábějí větrné elektrárny více než 25 procent z celkové spotřeby elektřiny. Reálný podíl českých větrných elektráren na celkové spotřebě je přitom zhruba 1,5 procenta.
\"Když v Německu umí uřídit 25 procent, naši technici musí uřídit 1,5 procenta,\" soudí Štekl, podle něhož je možné na základě předpovědi počasí stanovit předpokládanou výrobu elektřiny až na dva dny dopředu.
MEZITITULEK: Česko zaostává
Přestože má republika od včerejška nové dvě větrné elektrárny, oproti vyspělejším zemím výrazně zaostává. Česko mělo loni instalovaný výkon sedm megawattů, Německo 12 tisíc, Španělsko 4,8 tisíce a Dánsko 2,8 tisíce megawattů. Sasko, které má podobné geografické podmínky jako Česko, má větrné elektrárny o výkonu větším než 500 megawattů.
Ačkoli jindřichovické větrné elektrárny o výkonu 600 kilowattů patří k největším v republice, v Německu byl loni průměrný instalovaný výkon 1,3 megawattu.
Právě Německo má nejpropracovanější systém podpory větrné energetiky. Investor má minimálně patnáct let zaručenu výkupní cenu devět centů za kilowatthodinu.
Česká Společnost pro větrnou energii požaduje, aby v připravovaném zákoně o podpoře energií z obnovitelných zdrojů, byl zakotven stejný princip - pevné výkupní ceny aspoň patnáct let. \"Jedině pevné výkupní ceny jsou spolehlivou formou rozvoje větrné energetiky,\" dodal Štekl.
Náklady na výrobu elektřiny v různých typech elektráren
(v eurocentech na kWh)
atom 2,5
černé uhlí 4,3
hnědé uhlí 4,8
zemní plyn 4,4
vítr 7,9
voda 3 - 17*
slunce 73
*podle typu elektrárny
Pramen: Srovnání University Stuttgart vypracované v roce 2001
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích