Investoři váhají, ekologové tleskají a lobbysté se brání
V posledních deseti letech byla na trhu s elektrickou energií zaznamenána celá
řada aktivit v souvislosti obnovitelnými zdroji. Snad nejvíce se dnes hovoří o
větrných elektrárnách, přestože to není jediný zdroj OZE. Praktické zkušenosti
ze zahraničí hovoří v souvislosti s efektivním využitím této alternativy výroby
elektrické energie však spíše o kombinaci jednotlivých zdrojů podle vhodnosti
lokálních podmínek. Zřejmě největším problémem masovějšího nasazení větrných
elektráren (budování větrných parků) je stávající legislativa, která nechává
případné investory zatím na rozpacích. V rámci sousedních států (a de facto i
celé Evropy) se zdá být nejdále SRN, dále pak severské státy a Rakousko.
Statistika dokládá že v těchto státech probíhá nárůst ročně instalovaných výkonů
exponenciální řadou. U nás se na lepší časy z hlediska větrných elektráren
začalo blýskat v letech 1995 - 1996 (na našem území bylo tehdy vybudováno 24
větrných elektráren s celkovým okamžitým výkonem 8220 kW). Pak však následoval
útlum a stagnace zájmu. Důvodem byla (a některé aspekty přetrvávají dodnes)
neúplná legislativa a řada studií, které byly pro vybrané lokality příliš
nepřesné. Jedním z argumentů proč \"vyčkávat\" bylo, že ČR ve srovnání například
s přímořskými státy nemá vhodné podmínky pro budování větrných parků. Zda tento
argument pochází z politické scény, nebo je to názor energetické lobby,
ponecháme bez komentáře. MEZITITULEK: Určující aspekty Klimatologický potenciál
(teoretický potenciál) je určen cirkulačními poměry nad územím státu.
Klimatologický stav cirkulačních poměrů se určuje podle průměrné ročná rychlosti
větru ve výšce 10 metrů, respektive plošným rozložením hustoty výkonu větru ve
výšce 30 metrů. Technický potenciál energie větru je definován větrnými poměry
skýtajícími ekonomickou rentabilitu (kritéria převzata ze SRN a Rakouska), s
odečtením ploch které jsou vymezeny Zákonem o ochraně přírody a krajiny č.
114(1992, a dále plochy, které jsou pokryty lesním porostem. Realizovatelný
potenciál energie větru redukuje technický potenciál s ohledem na okolnosti
spojené s povolovacím řízením staveb, s omezením na přístupové cesty, vedení
vysokého napětí a další technické podmínky. (zdroj - Zhodnocení činnosti
větrných elektráren na území ČR v období 1990 - 1999, autor Josef Štekl)
MEZITITULEK: Pohled k sousedům Obnovitelné zdroje energie (OZE) v Německu na
konci r. 2002: Elektřina z OZE - cca 8 % celkové spotřeby elektřiny, z toho
dodávají větrné elektrárny 4,7 % (čtyřnásobný nárůst od roku 1998). Německo je v
dané oblasti světovým lídrem, vyrábí touto cestou celou jednu třetinu světové
výroby elektřiny z větru a tento fakt znamená pětinásobný nárůst od roku 1998. V
tomto perspektivním oboru je zaměstnáno přibližně 45000 lidí a očekává se další
nárůst. Fotovoltaika - Německo zaujímá po Japonsku druhé místo na světě, v roce
2003 skončí program 100.000 střech (300 MW). Biomasa - nyní je v Německu touto
cestou vyráběno 475 MW ročně. V roce 2002 bylo cestou využití energie z
obnovitelných zdrojů ušetřeno v SRN 50 miliónů tun CO2 . Energie vyrobená z
obnovitelných zdrojů představovala v roce 2002 přepočteno na obrat částku cca 9
miliard EURO, z toho větrná energetika činila 3,5 miliardy EURO. V novele zákona
o upřednostnění obnovitelných energií EEG pro rok 2004 (zatím je ve fázi
návrhu), se odrážejí následující fakta: U větrných elektráren stojících na
průměrných stanovištích zachovat výkupní ceny elektrické energie, na lepších a
horších stanovištích cenu změnit a prodloužit platnost vysoké výkupní ceny
stanovené pro období 2006 až 2010 s cílem dosáhnout výroby 500 MW do roku 2006 a
do roku 2010 zvýšit výrobu elektrické energie touto cestou na 2000 - 3000 MW. Ve
způsobu výroby elektrické energie využitím fotovoltaiky, biomasy , geotermie a
cestou vodních elektráren upravit výkupní ceny na základě podporovaných výkonů.
MEZITITULEK: Některé cíle SRN k ochraně klimatu 1995 - do roku 2005 snížit emise
CO2 o 25% oproti roku 1990. 2002 - Kjótský protokol: Evropská unie (15 států) se
zavazuje snížit emise skleníkových plynů v pětiletém období 2008 - 2012 o 8 %
oproti úrovni z roku 1990 ( CO2 , CH4, N2O) a z roku 1995 (halogenové
flourouhlovodíky, flourouhlovodíky, SF6). SRN se zavazuje ke snížení o 21 % a
dále zdvojnásobit podíl OZE v období 2000 - 2010. Zákon o upřednostnění
obnovitelných energií (platný od 01.04.2000) znamená v praxi zejména odpoutání
výkupní ceny touto cestou vyrobené elektrické energie od obecně platných
výkupních cen za elektřinu. Podle modelu referenčního výnosu VE to znamená
povinnost přednostního odběru elektrické energie vyrobené ve větrných
elektrárnách (VE). § 7 pak definuje pevnou minimální výkupní cenu za elektřinu z
VE, a to prvních pět let provozu za 9,1 ct / kWh a algoritmus výpočtu ceny za
vyrobenou elekřinu v závislosti na době provozu VE a jejím srovnání s referenční
VE stejného typu. ZDROJ: TECHNIK
V posledních deseti letech byla na trhu s elektrickou energií zaznamenána celá řada aktivit v souvislosti obnovitelnými zdroji. Snad nejvíce se dnes hovoří o větrných elektrárnách, přestože to není jediný zdroj OZE. Praktické zkušenosti ze zahraničí hovoří v souvislosti s efektivním využitím této alternativy výroby elektrické energie však spíše o kombinaci jednotlivých zdrojů podle vhodnosti lokálních podmínek. Zřejmě největším problémem masovějšího nasazení větrných elektráren (budování větrných parků) je stávající legislativa, která nechává případné investory zatím na rozpacích.
V rámci sousedních států (a de facto i celé Evropy) se zdá být nejdále SRN, dále pak severské státy a Rakousko. Statistika dokládá že v těchto státech probíhá nárůst ročně instalovaných výkonů exponenciální řadou. U nás se na lepší časy z hlediska větrných elektráren začalo blýskat v letech 1995 - 1996 (na našem území bylo tehdy vybudováno 24 větrných elektráren s celkovým okamžitým výkonem 8220 kW). Pak však následoval útlum a stagnace zájmu. Důvodem byla (a některé aspekty přetrvávají dodnes) neúplná legislativa a řada studií, které byly pro vybrané lokality příliš nepřesné. Jedním z argumentů proč \"vyčkávat\" bylo, že ČR ve srovnání například s přímořskými státy nemá vhodné podmínky pro budování větrných parků. Zda tento argument pochází z politické scény, nebo je to názor energetické lobby, ponecháme bez komentáře.
MEZITITULEK: Určující aspekty
Klimatologický potenciál (teoretický potenciál) je určen cirkulačními poměry nad územím státu. Klimatologický stav cirkulačních poměrů se určuje podle průměrné ročná rychlosti větru ve výšce 10 metrů, respektive plošným rozložením hustoty výkonu větru ve výšce 30 metrů.
Technický potenciál energie větru je definován větrnými poměry skýtajícími ekonomickou rentabilitu (kritéria převzata ze SRN a Rakouska), s odečtením ploch které jsou vymezeny Zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114(1992, a dále plochy, které jsou pokryty lesním porostem.
Realizovatelný potenciál energie větru redukuje technický potenciál s ohledem na okolnosti spojené s povolovacím řízením staveb, s omezením na přístupové cesty, vedení vysokého napětí a další technické podmínky.
(zdroj - Zhodnocení činnosti větrných elektráren na území ČR v období 1990 - 1999, autor Josef Štekl)
MEZITITULEK: Pohled k sousedům
Obnovitelné zdroje energie (OZE) v Německu na konci r. 2002:
Elektřina z OZE - cca 8 % celkové spotřeby elektřiny, z toho dodávají větrné elektrárny 4,7 % (čtyřnásobný nárůst od roku 1998). Německo je v dané oblasti světovým lídrem, vyrábí touto cestou celou jednu třetinu světové výroby elektřiny z větru a tento fakt znamená pětinásobný nárůst od roku 1998. V tomto perspektivním oboru je zaměstnáno přibližně 45000 lidí a očekává se další nárůst. Fotovoltaika - Německo zaujímá po Japonsku druhé místo na světě, v roce 2003 skončí program 100.000 střech (300 MW).
Biomasa - nyní je v Německu touto cestou vyráběno 475 MW ročně.
V roce 2002 bylo cestou využití energie z obnovitelných zdrojů ušetřeno v SRN 50 miliónů tun CO2 . Energie vyrobená z obnovitelných zdrojů představovala v roce 2002 přepočteno na obrat částku cca 9 miliard EURO, z toho větrná energetika činila 3,5 miliardy EURO.
V novele zákona o upřednostnění obnovitelných energií EEG pro rok 2004 (zatím je ve fázi návrhu), se odrážejí následující fakta:
U větrných elektráren stojících na průměrných stanovištích zachovat výkupní ceny elektrické energie, na lepších a horších stanovištích cenu změnit a prodloužit platnost vysoké výkupní ceny stanovené pro období 2006 až 2010 s cílem dosáhnout výroby 500 MW do roku 2006 a do roku 2010 zvýšit výrobu elektrické energie touto cestou na 2000 - 3000 MW.
Ve způsobu výroby elektrické energie využitím fotovoltaiky, biomasy , geotermie a cestou vodních elektráren upravit výkupní ceny na základě podporovaných výkonů.
MEZITITULEK: Některé cíle SRN k ochraně klimatu
1995 - do roku 2005 snížit emise CO2 o 25% oproti roku 1990.
2002 - Kjótský protokol: Evropská unie (15 států) se zavazuje snížit emise skleníkových plynů v pětiletém období 2008 - 2012 o 8 % oproti úrovni z roku 1990 ( CO2 , CH4, N2O) a z roku 1995 (halogenové flourouhlovodíky, flourouhlovodíky, SF6). SRN se zavazuje ke snížení o 21 % a dále zdvojnásobit podíl OZE v období 2000 - 2010.
Zákon o upřednostnění obnovitelných energií (platný od 01.04.2000) znamená v praxi zejména odpoutání výkupní ceny touto cestou vyrobené elektrické energie od obecně platných výkupních cen za elektřinu. Podle modelu referenčního výnosu VE to znamená povinnost přednostního odběru elektrické energie vyrobené ve větrných elektrárnách (VE). § 7 pak definuje pevnou minimální výkupní cenu za elektřinu z VE, a to prvních pět let provozu za 9,1 ct / kWh a algoritmus výpočtu ceny za vyrobenou elekřinu v závislosti na době provozu VE a jejím srovnání s referenční VE stejného typu.
ZDROJ: TECHNIK
Sdílet článek na sociálních sítích