Německý trh s alternativní energií rychle roste
Obnovitelné energie - s tímto pojmem si zřejmě většina lidí spojí vodu, vítr či
slunce. Znalci oboru či lidé, kteří ekologický proud využívají, s tím však
spojují i subvence. Právě ty jsou totiž jedním z hlavních motorů branže, alespoň
v Německu. Profituje z nich především silně rostoucí oblast energie větrné,
která dnes pokrývá pět procent celkové spotřeby. Koncem roku 2002 zde fungovalo
13 759 větrných elektráren o výkonu 12 000 megawatt (MW), což je 110krát více,
než tomu bylo před 12 lety. Do konce letošního roku počítá Spolkový svaz po
větrnou energii s tím, že se výkon zvýší na 15 000 MW, do roku 2010 pak na 20
000 MW. Díky těmto hodnotám je Německo již dnes jedničkou v oblasti větrné
energie, na její celosvětové výrobě se podílí jednou třetinou. Za ním následuje
Španělsko, USA, Dánsko a Indie. S rostoucí kapacitou však přicházejí i první
problémy, kde další elektrárny stavět. Podle odhadů Jens-Petera Mollyho, šéfa
německého Institutu pro větrnou energii (Dewi), je zhruba 60 procent možných
míst v Německu již vyčerpáno. Řešení vidí odborníci ve výstavě tzv. off-shore
zařízení. Ta by podle odhadů Spolkové vlády měla do roku 2030 pokrývat 15
procent spotřeby. To vyžaduje další investice ve výši 45 miliard eur. Celkově se
hodnota na světě fungujících zařízení odhaduje na 6,8 miliardy eur. V Evropě,
kde bylo v loňském roce postaveno 93 procent všech nových větrných elektráren,
se hodnota odhaduje na 5,8 miliardy eur. Cena jedné větrné elektrárny se u
německých výrobců pohybuje zhruba kolem dvou miliónů eur. \"Ta cena je ale
orientační, záleží na dalších požadavcích, jak výstavbě základů či připojení,\"
říká Suzanne Thomasová ze společnosti Vestas, která je světovou jedničkou trhu.
Pro Vestas je Německo stále nejdůležitější. \"Výhodné je to zde především díky
subvencím,\" vypráví Thomasová. V Německu vláda v zákoně o obnovitelných
energiích (EEG) totiž předpisuje pro elektřinu z větrných elektráren fixní ceny,
čímž jejich provozovatele subvencuje. \"Viděno čistě v podnikové konkurenci by
elektrárny za normálních okolností dnes asi nedokázaly hospodařit ze ziskem,\"
říká Gerd Krieger ze Svazu německých výrobců strojů a zařízení (VDMA). Podpora
státu však rok od roku klesá, a tak výrobci za čas budou muset být samostatní.
Branže, která v Německu existuje 13 let podle odborníků bude potřebovat stejně
dlouhou dobu, než bude výdělečná. V loňském roce dosáhli výrobci, jejich
dodavatelé a poskytovatelé služeb celkového obratu 3,5 miliardy eur. Letos však
je poprvé cítit slabší nárůst branže. Zatímco v loňském roce bylo postaveno 2328
nových zařízení, letos je podle Kriegera odhady třeba korigovat. Kdo v Evropě
vyrábí nejvíce elektřiny za pomoci větrných elektráren (podíl jednotlivých zemí
v procentech) Země 1996 1999 2001 2002 Německo 44,1 49,0 49,9 51,7 Španělsko 7,1
13,5 19,0 20,8 Dánsko 24,4 19,4 14,5 12,4 Nizozemsko 8,5 4,5 2,8 3,0 Itálie 2,0
3,1 4,0 3,4 Velká Británie 7,7 3,9 2,7 2,4 Švédsko 3,0 2,4 1,7 1,4 Rakousko 0,1
0,5 0,5 0,6 Francie 0,3 0,2 0,7 0,6 Finsko 0,2 0,4 0,2 0,2 Lucembursko 0,1 0,1
0,1 0,1 Belgie 0,2 0,1 0,2 0,2 Česká republika 0,2 0,1 0,1 0,1 Polsko 0,0 0,1
0,2 0,1 Poznámka: Sto procent tvoří součet 23 sledovaných zemí Pramen:
Bundesverband Windenergie ZDROJ: HN
Obnovitelné energie - s tímto pojmem si zřejmě většina lidí spojí vodu, vítr či slunce. Znalci oboru či lidé, kteří ekologický proud využívají, s tím však spojují i subvence. Právě ty jsou totiž jedním z hlavních motorů branže, alespoň v Německu. Profituje z nich především silně rostoucí oblast energie větrné, která dnes pokrývá pět procent celkové spotřeby.
Koncem roku 2002 zde fungovalo 13 759 větrných elektráren o výkonu 12 000 megawatt (MW), což je 110krát více, než tomu bylo před 12 lety. Do konce letošního roku počítá Spolkový svaz po větrnou energii s tím, že se výkon zvýší na 15 000 MW, do roku 2010 pak na 20 000 MW. Díky těmto hodnotám je Německo již dnes jedničkou v oblasti větrné energie, na její celosvětové výrobě se podílí jednou třetinou. Za ním následuje Španělsko, USA, Dánsko a Indie.
S rostoucí kapacitou však přicházejí i první problémy, kde další elektrárny stavět. Podle odhadů Jens-Petera Mollyho, šéfa německého Institutu pro větrnou energii (Dewi), je zhruba 60 procent možných míst v Německu již vyčerpáno. Řešení vidí odborníci ve výstavě tzv. off-shore zařízení. Ta by podle odhadů Spolkové vlády měla do roku 2030 pokrývat 15 procent spotřeby. To vyžaduje další investice ve výši 45 miliard eur. Celkově se hodnota na světě fungujících zařízení odhaduje na 6,8 miliardy eur. V Evropě, kde bylo v loňském roce postaveno 93 procent všech nových větrných elektráren, se hodnota odhaduje na 5,8 miliardy eur.
Cena jedné větrné elektrárny se u německých výrobců pohybuje zhruba kolem dvou miliónů eur. \"Ta cena je ale orientační, záleží na dalších požadavcích, jak výstavbě základů či připojení,\" říká Suzanne Thomasová ze společnosti Vestas, která je světovou jedničkou trhu. Pro Vestas je Německo stále nejdůležitější. \"Výhodné je to zde především díky subvencím,\" vypráví Thomasová. V Německu vláda v zákoně o obnovitelných energiích (EEG) totiž předpisuje pro elektřinu z větrných elektráren fixní ceny, čímž jejich provozovatele subvencuje. \"Viděno čistě v podnikové konkurenci by elektrárny za normálních okolností dnes asi nedokázaly hospodařit ze ziskem,\" říká Gerd Krieger ze Svazu německých výrobců strojů a zařízení (VDMA).
Podpora státu však rok od roku klesá, a tak výrobci za čas budou muset být samostatní. Branže, která v Německu existuje 13 let podle odborníků bude potřebovat stejně dlouhou dobu, než bude výdělečná. V loňském roce dosáhli výrobci, jejich dodavatelé a poskytovatelé služeb celkového obratu 3,5 miliardy eur. Letos však je poprvé cítit slabší nárůst branže. Zatímco v loňském roce bylo postaveno 2328 nových zařízení, letos je podle Kriegera odhady třeba korigovat.
Kdo v Evropě vyrábí nejvíce elektřiny za pomoci větrných elektráren (podíl jednotlivých zemí v procentech)
Země 1996 1999 2001 2002
Německo 44,1 49,0 49,9 51,7
Španělsko 7,1 13,5 19,0 20,8
Dánsko 24,4 19,4 14,5 12,4
Nizozemsko 8,5 4,5 2,8 3,0
Itálie 2,0 3,1 4,0 3,4
Velká Británie 7,7 3,9 2,7 2,4
Švédsko 3,0 2,4 1,7 1,4
Rakousko 0,1 0,5 0,5 0,6
Francie 0,3 0,2 0,7 0,6
Finsko 0,2 0,4 0,2 0,2
Lucembursko 0,1 0,1 0,1 0,1
Belgie 0,2 0,1 0,2 0,2
Česká republika 0,2 0,1 0,1 0,1
Polsko 0,0 0,1 0,2 0,1
Poznámka: Sto procent tvoří součet 23 sledovaných zemí Pramen: Bundesverband Windenergie
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích