Uhlí, atom a rekordní znečištění: Urban zveřejnil své nové plány
Dokonce ještě horší než předešlá, červnová je v některých bodech nová verze
energetické politiky, kterou dnes (8.7.) v podvečer zveřejnilo ministerstvo
průmyslu a obchodu. Navrhuje, aby Česká republika dál zůstala mezi evropskými
rekordmany ve znečištění, obnovila bourání vesnic kvůli těžbě uhlí a stavěla
nové atomové reaktory. Hnutí DUHA ostře kritizovalo, že Milanem Urbanem
preferovaná varianta mimo jiné: Počítá s tím, že Česká republika nadále
zůstane evropským lídrem ve znečištění. Dnes v způsobuje nejvyšší exhalace oxidu
uhličitého – hlavní příčiny globálních změn klimatu – v přepočtu na jednoho
obyvatele ze všech členských a přistupujících zemí EU. Ale MPO předpokládá, že
dokonce v roce 2030, dvacet let po termínu Kjótského protokolu, budou české
emise zhruba tak vysoké, jako ve státech EU nyní, ještě před vstupem této
mezinárodní smlouvy v platnost. Snižování exhalací skleníkových plynů navíc MPO
řadí do nejnižší kategorie priorit. Žádá obnovit bourání severočeských vesnic
kvůli uhelným dolům. Padne tedy deset let starý slib, že poslední obětí těžby
budou Libkovice. Politika chce tuto možnost \"přehodnotit\", ale s uhlím pod
obcemi už počítá ve svých statistikách spotřeby. Navrhuje stavbu dalších až
tří atomových reaktorů. Jediné evropské země, které ještě jaderné elektrárny
staví, jsou Rumunsko, Rusko a Finsko. Předpokládá, že se rozvoj čisté energie
po roce 2010 prudce zpomalí: do konce desetiletí se z dnešních 2,6 % zvýší na 8
%, ke kterým jsme se zavázali ve smlouvě s EU, a poté až do roku 2030 dosáhne
pouhých 11–13 %. Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: \"Ministr průmyslu a obchodu
naprosto vážně uvažuje o obnovení bourání severočeských vesnic kvůli uhelným
dolům, stavbě dalších atomových reaktorů i udržení naší pozice evropského lídra
v exhalacích oxidu uhličitého. Zatímco rozvoj moderních čistých zdrojů energie
se všude kolem zrychluje, ministerstvo počítá, že se koncem desetiletí radikálně
zpomalí. Navrhovaná politika za sebou zanechá znečištění, vydolovanou krajinu,
radioaktivní odpady a obstarožní ekonomiku.\" Hnutí DUHA vydalo podrobný
komentář k návrhu vládní energetické politiky: lze jej emailovat nebo stáhnout
na www.hnutiduha.cz
[http://www.hnutiduha.cz/aktivity/energetika/komentar_ep.doc.] Kontakt: Vojtěch
Kotecký, telefon 604-202470, 222-514-759, vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
[vojtech.kotecky@hnutiduha.cz] Energetická fakta: Česká republika způsobuje v
přepočtu na jednoho obyvatele nejvyšší exhalace oxidu uhličitého – hlavní
příčiny globálních změn klimatu – ze všech členských a přistupujících zemí EU.
Uhelné elektrárny ČEZ způsobují 28 % všech českých exhalací oxidu uhličitého.
Česká ekonomika spotřebuje na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu
1,7násobně více energie než země EU. ČEZ loni exportoval už 32 % své produkce
elektřiny: vyváží tedy vše, co vyrobí v Temelíně, a 2 800 GWh (téměř celá
produkce Dukovan) navíc. V lednu 1993 MPO tvrdilo, že pokud nebude rychle
dokončen Temelín, už v roce 1997 bude několik týdnů až třetinu roku docházet k
výpadkům dodávek proudu. Nic takového se nestalo. Naopak se v posledních letech
velké množství přebytečné elektřiny vyváží. Z patnácti zemí Evropské unie
pouze jedna (Finsko) počítá se stavbou nového jaderného reaktoru. Ostatní státy
atomové reaktory buď vůbec nemají, nebo se je chystají uzavřít, žádné neplánují
či vyhlásily výslovná moratoria na další projekty. Poslední objednávku na
jadernou elektrárnu v USA podepsali v roce 1979 a kontrakt na poslední reaktor,
který byl skutečně dokončen a uveden do provozu, je starý dokonce třicet let.
Jaderné elektrárny se dnes staví pouze v Koreji, Argentině, Iránu, Číně, na
Tchajwanu, v Japonsku, Rusku, Rumunsku a Indii. Instalovaný výkon větrných
elektráren v Německu loni dosáhl už 12 000 MW – tedy zhruba půldruhého Temelína.
Výroba se od roku 1993 zvýšila šestnáctinásobně. V Evropské unii se ročně
zvyšuje plocha instalovaných slunečních tepelných kolektorů o 12 %. Úspěšný
zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který nastartoval německý boom, zvýšil
cenu elektřiny pouze o 0,1 tehdejšího feniku za kilowatthodinu. Cena větrné
elektřiny se díky technologickému rozvoji za posledních 20 let snížila o 80 %.
Vláda v roce 1991 vyhlásila oficiální limity těžby na severu Čech, které před
povrchovými doly chrání zbývající nezbourané vesnice; od roku 1945 zde cestu
těžbě uhlí uvolnilo 81 obcí a měst. Spálení uhlí, které by bylo vytěženo po
případném prolomení limitů a zbourání vesnic, jež dolům stojí v cestě, se rovná
veškerým českým exhalacím oxidu uhličitého za pět a půl roku. Letos vyhlášená
energetická politika Velké Británie požaduje snížení exhalací oxidu uhličitého o
60 % do roku 2050, nepočítá se stavbou nových jaderných elektráren a sází na
kombinaci obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické efektivnosti
ekonomiky. V čisté energii, energetické efektivnosti, postupném odstavování
atomových reaktorů a snižování znečištění spočívá také energetická koncepce
Německa.
Dokonce ještě horší než předešlá, červnová je v některých bodech nová verze energetické politiky, kterou dnes (8.7.) v podvečer zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Navrhuje, aby Česká republika dál zůstala mezi evropskými rekordmany ve znečištění, obnovila bourání vesnic kvůli těžbě uhlí a stavěla nové atomové reaktory. Hnutí DUHA ostře kritizovalo, že Milanem Urbanem preferovaná varianta mimo jiné:
Počítá s tím, že Česká republika nadále zůstane evropským lídrem ve znečištění. Dnes v způsobuje nejvyšší exhalace oxidu uhličitého – hlavní příčiny globálních změn klimatu – v přepočtu na jednoho obyvatele ze všech členských a přistupujících zemí EU. Ale MPO předpokládá, že dokonce v roce 2030, dvacet let po termínu Kjótského protokolu, budou české emise zhruba tak vysoké, jako ve státech EU nyní, ještě před vstupem této mezinárodní smlouvy v platnost.
Snižování exhalací skleníkových plynů navíc MPO řadí do nejnižší kategorie priorit.
Žádá obnovit bourání severočeských vesnic kvůli uhelným dolům. Padne tedy deset let starý slib, že poslední obětí těžby budou Libkovice. Politika chce tuto možnost \"přehodnotit\", ale s uhlím pod obcemi už počítá ve svých statistikách spotřeby.
Navrhuje stavbu dalších až tří atomových reaktorů. Jediné evropské země, které ještě jaderné elektrárny staví, jsou Rumunsko, Rusko a Finsko.
Předpokládá, že se rozvoj čisté energie po roce 2010 prudce zpomalí: do konce desetiletí se z dnešních 2,6 % zvýší na 8 %, ke kterým jsme se zavázali ve smlouvě s EU, a poté až do roku 2030 dosáhne pouhých 11–13 %.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
\"Ministr průmyslu a obchodu naprosto vážně uvažuje o obnovení bourání severočeských vesnic kvůli uhelným dolům, stavbě dalších atomových reaktorů i udržení naší pozice evropského lídra
v exhalacích oxidu uhličitého. Zatímco rozvoj moderních čistých zdrojů energie se všude kolem zrychluje, ministerstvo počítá, že se koncem desetiletí radikálně zpomalí. Navrhovaná politika za sebou zanechá znečištění, vydolovanou krajinu, radioaktivní odpady a obstarožní ekonomiku.\"
Hnutí DUHA vydalo podrobný komentář k návrhu vládní energetické politiky: lze jej emailovat nebo stáhnout na www.hnutiduha.cz
Kontakt:
Vojtěch Kotecký, telefon 604-202470, 222-514-759, vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
Energetická fakta:
Česká republika způsobuje v přepočtu na jednoho obyvatele nejvyšší exhalace oxidu uhličitého – hlavní příčiny globálních změn klimatu – ze všech členských a přistupujících zemí EU.
Uhelné elektrárny ČEZ způsobují 28 % všech českých exhalací oxidu uhličitého.
Česká ekonomika spotřebuje na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu 1,7násobně více energie než země EU.
ČEZ loni exportoval už 32 % své produkce elektřiny: vyváží tedy vše, co vyrobí v Temelíně, a 2 800 GWh (téměř celá produkce Dukovan) navíc.
V lednu 1993 MPO tvrdilo, že pokud nebude rychle dokončen Temelín, už v roce 1997 bude několik týdnů až třetinu roku docházet k výpadkům dodávek proudu. Nic takového se nestalo. Naopak se v posledních letech velké množství přebytečné elektřiny vyváží.
Z patnácti zemí Evropské unie pouze jedna (Finsko) počítá se stavbou nového jaderného reaktoru. Ostatní státy atomové reaktory buď vůbec nemají, nebo se je chystají uzavřít, žádné neplánují či vyhlásily výslovná moratoria na další projekty.
Poslední objednávku na jadernou elektrárnu v USA podepsali v roce 1979 a kontrakt na poslední reaktor, který byl skutečně dokončen a uveden do provozu, je starý dokonce třicet let. Jaderné elektrárny se dnes staví pouze v Koreji, Argentině, Iránu, Číně, na Tchajwanu, v Japonsku, Rusku, Rumunsku a Indii.
Instalovaný výkon větrných elektráren v Německu loni dosáhl už 12 000 MW – tedy zhruba půldruhého Temelína. Výroba se od roku 1993 zvýšila šestnáctinásobně. V Evropské unii se ročně zvyšuje plocha instalovaných slunečních tepelných kolektorů o 12 %.
Úspěšný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který nastartoval německý boom, zvýšil cenu elektřiny pouze o 0,1 tehdejšího feniku za kilowatthodinu. Cena větrné elektřiny se díky technologickému rozvoji za posledních 20 let snížila o 80 %.
Vláda v roce 1991 vyhlásila oficiální limity těžby na severu Čech, které před povrchovými doly chrání zbývající nezbourané vesnice; od roku 1945 zde cestu těžbě uhlí uvolnilo 81 obcí a měst.
Spálení uhlí, které by bylo vytěženo po případném prolomení limitů a zbourání vesnic, jež dolům stojí v cestě, se rovná veškerým českým exhalacím oxidu uhličitého za pět a půl roku.
Letos vyhlášená energetická politika Velké Británie požaduje snížení exhalací oxidu uhličitého o 60 % do roku 2050, nepočítá se stavbou nových jaderných elektráren a sází na kombinaci obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické efektivnosti ekonomiky. V čisté energii, energetické efektivnosti, postupném odstavování atomových reaktorů a snižování znečištění spočívá také energetická koncepce Německa.
Sdílet článek na sociálních sítích