Ministerstvo průmyslu se pře s ekology
Praha - Koncepce rozvoje energetiky do roku 2030, kterou zveřejnilo ministerstvo
průmyslu, vzbudila ostrou kritiku ekologických organizací. Ministerstvo některé
jejich připomínky akceptovalo, nadále však trvá na výstavbě dalších tří bloků
Temelína a prolomení ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Náměstek ministra
průmyslu Martin Pecina vysvětluje, proč považuje tuto variantu za nejlepší. Proč
se ministerstvo průmyslu domnívá, že je nutno stavět nové jaderné bloky a
prodloužit těžbu hnědého uhlí? Protože nám tato varianta vyšla jako nejlepší.
Chceme preferovat především domácí zdroje a při tomto předpokladu vychází tento
scénář nejlépe. Například pokračování těžby hnědého uhlí za rok 2030 má dobrý
vliv na státní finance, na zaměstnanost i z hlediska obchodní bilance. Nemyslím
si, že je bůhvíjak ekologické dovážet uhlí odjinud a netěžit jej u nás, protože
někde se krajina stejně drancuje, a z globálního hlediska je jedno, jestli je to
v Číně nebo u nás. Aktivisté doporučují místo prolomení těžebních limitů dovážet
zemní plyn. Že by to bylo ekologičtější a snížilo by to více i skleníkový efekt.
Zemní plyn má na atmosféru horší účinky než uhlí. Na aktivisty má asi vliv někdo
jiný než těžební společnosti. Při těžbě plynu uniká 10 procent metanu do
ovzduší. Při hoření uhlí samozřejmě vzniká více oxidu uhličitého než při hoření
zemního plynu, ale když se připočítá těch 10 procent metanu, pak má zemní plyn
na atmosféru mnohem horší účinky než uhlí. Z lokálního hlediska je ale plyn
ekologičtější. Bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart řekl, že
energetickou koncepci zpracovala z poloviny jaderná a z poloviny uhelná lobby a
že opomíjí obnovitelné zdroje, jako biomasu, solární energii a podobně. My
podporujeme obnovitelné zdroje jako žádná jiná země v Evropě. Ať ekologové
řeknou, jak je ještě více podporovat, že chtějí, aby se elektřina z
obnovitelných zdrojů kupovala za deset korun. Pak ale nebude stát kilowatthodina
3,60, ale 6 korun. Ekologové tvrdí, že koncepce je v rozporu s národním
programem snižování skleníkových plynů. My jsme za 13 let snížili emise oxidu
uhličitého o 30 procent, to neudělala žádná země na světě. Pokud se týče dalšího
vývoje, existují tři cesty jak snižovat emise skleníkových plynů. Za prvé
podporou obnovitelných zdrojů, ale to nemůže být významný příspěvek. Za druhé
omezit výrobu, hlavně těžký průmysl. Je možné také snížit úroveň dopravy. Třetí
cesta je omezit klasickou energetiku ve prospěch energetiky jaderné, protože ta
jediná neprodukuje skleníkové plyny. Čtvrtá cesta je pak snížit spotřebu
elektřinu na 60 - 70 procent dnešní spotřeby. To chtějí ekologičtí aktivisté,
ale pak se dostaneme na úroveň zemí jako je Mongolsko, Albánie, a to není náš
program. Kterou cestu preferujete? Útlumem těžkého průmyslu i úspornějších
dopravních systémů, ale největší příspěvek ke snižování skleníkového efektu
vidíme v rozvoji jaderné energetiky. Během třiceti let bude jaderná energetika
číslem jedna všude. Jak budou ubývat fosilní zdroje, bude nabývat na
důležitosti. Už nyní se ve světě staví několik desítek reaktorů. ALENA ADÁMKOVÁ
Zdroj: Střední Čechy
Praha - Koncepce rozvoje energetiky do roku 2030, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu, vzbudila ostrou kritiku ekologických organizací. Ministerstvo některé jejich připomínky akceptovalo, nadále však trvá na výstavbě dalších tří bloků Temelína a prolomení ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Náměstek ministra průmyslu Martin Pecina vysvětluje, proč považuje tuto variantu za nejlepší.
Proč se ministerstvo průmyslu domnívá, že je nutno stavět nové jaderné bloky a prodloužit těžbu hnědého uhlí?
Protože nám tato varianta vyšla jako nejlepší. Chceme preferovat především domácí zdroje a při tomto předpokladu vychází tento scénář nejlépe. Například pokračování těžby hnědého uhlí za rok 2030 má dobrý vliv na státní finance, na zaměstnanost i z hlediska obchodní bilance. Nemyslím si, že je bůhvíjak ekologické dovážet uhlí odjinud a netěžit jej u nás, protože někde se krajina stejně drancuje, a z globálního hlediska je jedno, jestli je to v Číně nebo u nás.
Aktivisté doporučují místo prolomení těžebních limitů dovážet zemní plyn. Že by to bylo ekologičtější a snížilo by to více i skleníkový efekt.
Zemní plyn má na atmosféru horší účinky než uhlí. Na aktivisty má asi vliv někdo jiný než těžební společnosti. Při těžbě plynu uniká 10 procent metanu do ovzduší. Při hoření uhlí samozřejmě vzniká více oxidu uhličitého než při hoření zemního plynu, ale když se připočítá těch 10 procent metanu, pak má zemní plyn na atmosféru mnohem horší účinky než uhlí. Z lokálního hlediska je ale plyn ekologičtější.
Bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart řekl, že energetickou koncepci zpracovala z poloviny jaderná a z poloviny uhelná lobby a že opomíjí obnovitelné zdroje, jako biomasu, solární energii a podobně.
My podporujeme obnovitelné zdroje jako žádná jiná země v Evropě. Ať ekologové řeknou, jak je ještě více podporovat, že chtějí, aby se elektřina z obnovitelných zdrojů kupovala za deset korun. Pak ale nebude stát kilowatthodina 3,60, ale 6 korun.
Ekologové tvrdí, že koncepce je v rozporu s národním programem snižování skleníkových plynů.
My jsme za 13 let snížili emise oxidu uhličitého o 30 procent, to neudělala žádná země na světě. Pokud se týče dalšího vývoje, existují tři cesty jak snižovat emise skleníkových plynů. Za prvé podporou obnovitelných zdrojů, ale to nemůže být významný příspěvek. Za druhé omezit výrobu, hlavně těžký průmysl. Je možné také snížit úroveň dopravy. Třetí cesta je omezit klasickou energetiku ve prospěch energetiky jaderné, protože ta jediná neprodukuje skleníkové plyny. Čtvrtá cesta je pak snížit spotřebu elektřinu na 60 - 70 procent dnešní spotřeby. To chtějí ekologičtí aktivisté, ale pak se dostaneme na úroveň zemí jako je Mongolsko, Albánie, a to není náš program.
Kterou cestu preferujete?
Útlumem těžkého průmyslu i úspornějších dopravních systémů, ale největší příspěvek ke snižování skleníkového efektu vidíme v rozvoji jaderné energetiky. Během třiceti let bude jaderná energetika číslem jedna všude. Jak budou ubývat fosilní zdroje, bude nabývat na důležitosti. Už nyní se ve světě staví několik desítek reaktorů.
ALENA ADÁMKOVÁ
Zdroj: Střední Čechy
Sdílet článek na sociálních sítích