Dotace zemědělcům v EU budou brát ohledy na ochranu životního prostředí

EU zásadně reformuje svoji zemědělskou politiku pro dosažení udržitelné úrovně zemědělství v Evropě Ministři zemědělství členských států EU přijali zásadní reformu Společné zemědělské politiky (CAP). Reforma zcela změní způsob, jakým EU podporuje zemědělský sektor. Nová Společná zemědělská politika bude směřovat ke spotřebitelům a plátcům daní a zároveň poskytne zemědělcům v EU volný prostor k tomu, aby produkovali, co si žádá trh. Do budoucna se naprostá většina dotací bude vyplácet nezávisle na objemu výroby. Aby se zabránilo odklonu zemědělců od výrobních činností, mohou se členské státy rozhodnout, že budou podle přesně definovaných podmínek a ve stanovených mezích udržovat určitou omezenou vazbu mezi dotacemi a výrobou. Tyto nové „jednotné zemědělské platby“ budou vázány na standardy životního prostředí, bezpečnosti potravin a pohody zvířat. Přerušení vazby mezi dotacemi a výrobou povede k větší konkurenceschopnosti a tržní orientaci zemědělců v EU, přičemž zaručí nezbytnou příjmovou stabilitu. V důsledku snížení přímých plateb větším farmám budou zemědělci mít k dispozici více peněz na programy související s životním prostředím, kvalitou produkce nebo zajištěním pohody zvířat. Rada se dále rozhodla zrevidovat situaci v sektorech mléka, rýže, obilovin, tvrdé pšenice, suchých krmiv a ořechů. Za účelem dodržení přísných maximálních rozpočtových limitů pro EU-25 do roku 2013 se ministři shodli na zavedení mechanismu finanční disciplíny. Tato reforma zároveň posílí vyjednávací pozici EU během nadcházejících obchodních rozhovorů Světové obchodní organizace (WTO). Jednotlivé prvky reformy vstoupí v platnost v letech 2004 a 2005, jednotná zemědělská platba se zavádí od roku 2005. Pokud bude členský stát v důsledku svých specifických zemědělských podmínek potřebovat přechodné období, bude moci odložit aplikaci jednotné zemědělské platby nejpozději na rok 2007. Franz Fischler, komisař EU pro zemědělství, ve své reakci na dnešní rozhodnutí uvedl: „Toto rozhodnutí znamená začátek nové éry. Naše zemědělská politika se zásadně změní. Dnes Evropa sama sobě nadělila novou efektivní zemědělskou politiku. Převážná část našich přímých plateb už nebude spjata s výrobou. Našim zemědělcům přináší politiku, která bude stabilizovat jejich příjmy a která jim umožní vyrábět, co spotřebitelé skutečné chtějí. Pro naše spotřebitele a plátce daní znamená nová politika větší transparentnost a větší hodnotu získanou za vynaložené peníze. Tato reforma je zároveň jednoznačným signálem pro celý svět. Naše nová politika se orientuje na obchod. Loučíme se se starým systémem dotací, který značně deformuje mezinárodní obchod a škodí rozvojovým zemím. Díky dnešnímu rozhodnutí bude Evropa mít silnou pozici v jednáních o rozvojové agendě z Dauhá. EU splnila svůj úkol. Nyní je na ostatních, aby se přičinili o úspěšný průběh obchodních rozhovorů WTO. Aby ale nedošlo k omylu: na jednání ministrů v Cancúnu zúročí EU svůj silnější vyjednávací kapitál pouze tehdy, získáme-li přiměřenou protihodnotu. Končíme s jednostranným odzbrojováním. Na tahu jsou nyní ostatní, především Spojené státy, jejichž zemědělská politika i nadále – a stále silněji – deformuje obchod.\" Stručný přehled klíčových prvků nové reformované Společné zemědělské politiky: jednotná zemědělská platba zemědělcům v EU nezávisle na výrobě; lze ale využít omezeného počtu vázaných prvků s cílem zabránit odklonu zemědělců od výrobní činnosti, tato platba bude vázána na standardy životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdravotního stavu zvířat, ochrany rostlin, zajištění pohody zvířat a dále na udržování půdy v dobrém produkčním i ekologickém stavu („komplexní plnění standardů“), posílení politiky rozvoje venkova s větším objemem prostředků EU a s novými opatřeními na podporu životního prostředí, kvality produkce a pohody zvířat a na pomoc zemědělcům při plnění evropských standardů výroby počínaje rokem 2005, snížení přímých plateb („modulace“) větším farmám – získání prostředků na financování nové politiky rozvoje venkova, mechanismus pro zajištění finanční disciplíny s cílem nepřekročit zemědělský rozpočet pevně stanovený do roku 2013, revize tržní politiky v rámci Společné zemědělské politiky: asymetrické snižování cen v mlékárenství: intervenční cena másla se během čtyř let sníží o 25 % – v porovnání s programem Agenda 2000 jde o snížení ceny o dalších 10 %; u sušeného odstředěného mléka se ponechává snížení o 15 % na tři roky, dohodnuté v programu Agenda 2000, snížení měsíčního navyšování u obilovin o jednu polovinu; současná intervenční cena bude nadále v platnosti, reformy v oblasti výroby rýže, tvrdé pšenice, ořechů, škrobových brambor a sušených krmiv. Více informací o reformě najdete na serveru Europa. Podrobné informace o reformě Jednotná zemědělská platba na podporu udržitelného zemědělství s výraznější tržní orientací Jednotná zemědělská platba nahradí většinu příplatků vyplácených v rámci různých organizací společného trhu. Z toho plyne, že značná většina přímých plateb EU už nebude vázána na výrobu. Zemědělci tuto jednotnou platbu v zásadě obdrží na základě referenční částky z referenčního období 2000 až 2002. Členské státy, které budou považovat za nezbytné minimalizovat rizika spojená s možným odklonem od zemědělských činností, mohou ponechat v platnosti až 25 % současných plateb stanovených na hektar orné půdy s vazbou na výrobu. Jinou možností je ponechat v platnosti výrobní vazbu u 40 % doplňujících příplatků na tvrdou pšenici. V sektoru hovězího masa se členské státy mohou rozhodnout: nadále zachovat až 100 % současné prémie na krávy bez tržní produkce mléka a 40 % jateční prémie, nebo zachovat až 100 % jateční prémie nebo až 75 % zvláštní prémie na samčí skot. Ve znevýhodněných oblastech lze vazbu na produkci ponechat maximálně u 50 % prémií na ovce a kozy, včetně doplňkové prémie. Pokud si budou členské státy přát, lze vazbu na produkci ponechat u podpory pro sušení obilovin a u přímých plateb v nejodlehlejších regionech a na egejských ostrovech. Platby na mléčné výrobky budou zahrnuty do jednotné zemědělské platby až od roku 2008, kdy reforma mlékařství už bude plně realizována. Členské státy ale mohou uvedený systém zavést i dříve. Dodatečná zvláštní opatření se vztahují na ostatní produkty, jako je rýže, tvrdá pšenice, škrob nebo sušená krmiva (viz níže). Členské státy mohou pro své zemědělce samy uplatnit doplňkové platby v maximální výši 10 % úhrnné částky jednotné zemědělské platby s cílem podpořit specifické zemědělské činnosti, které jsou důležité pro životní prostředí, kvalitní produkci a marketing. Nový systém vstoupí v platnost v roce 2005. Pokud bude členský stát s ohledem na specifické zemědělské podmínky potřebovat přechodné období, bude moci odložit aplikaci jednotné zemědělské platby nejpozději na rok 2007. Aby bylo možné řešit nežádoucí deformování konkurenčních vztahů a současně zajistit dodržování mezinárodních závazků, může Komise přijmout potřebná opatření prostřednictvím řídících výborů. Posílení standardů pro životní prostředí, bezpečnost potravin, zdraví a pohodu zvířat Poskytnutí jednotné zemědělské platby a dalších přímých plateb v plné výši bude vázáno na plnění určitého počtu povinných standardů v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, ochrany rostlin a zdraví a pohody zvířat. Komplexní plnění standardů navíc přispěje k udržování venkovské krajiny. Při nedodržení požadavků komplexního plnění standardů se přímé platby sníží, přičemž zůstane zachována proporcionalita zohledňující související rizika či škody. Nový „zemědělský poradenský systém“ Využívání zemědělského poradního systému bude pro členské státy dobrovolné do roku 2006. Členské země budou svým zemědělcům muset nabízet poradní systémy od roku 2007. Účast zemědělců bude dobrovolná. Podle závěrů ze zprávy Komise o fungování systému rozhodne Rada v roce 2010, zda se má zavést povinná účast zemědělců v poradenském systému. Jde o službu, která bude formou zpětné vazby poskytovat zemědělcům poradenství o tom, jak se ve výrobním procesu uplatňují standardy a zásady optimální hospodářské praxe. Zemědělské audity budou zahrnovat strukturované a pravidelné inventury se zúčtováním materiálových toků a procesů na úrovni podniku, které budou stanoveny pro konkrétní cílovou oblast (životní prostředí, bezpečnost potravin, pohoda zvířat). Zemědělské audity se budou realizovat v rámci rozvoje venkova. Posílení rozvoje venkova Prostředky EU, které jsou k dispozici pro rozvoj venkova, budou významně navýšeny a rozsah podpory EU pro rozvoj venkova se dále rozšíří zavedením nových opatření. Příslušné změny začnu platit v roce 2005. Bude na členských zemích a regionech, aby samy rozhodly, zda budou chtít začlenit daná opatření do svých programů rozvoje venkova. Přijatá opatření mají zajistit adresnější reagování na obavy spojené s bezpečností a kvalitou potravin. Mají pomoci zemědělcům přizpůsobit se nově zaváděným náročným standardům vycházejícím z legislativy EU a dále mají podpořit přísné standardy pro zajištění pohody zvířat. Tyto klíčové cíle, které směřují k udržitelnému zemědělství a reagují na širší očekávání evropské společnosti, tvoří jádro reformního balíčku společné zemědělské politiky a nabízejí zemědělcům nové možnosti k rozšíření příjmů (agroekologické služby, reklama a marketing kvalitních produktů). Nové pobídky pro zemědělce se zaměřením na zvyšování kvality Pobídkové platby získají zemědělci, kteří se zapojí do programů zaměřených na zkvalitnění zemědělských produktů a aplikovaných výrobních procesů a kteří budou v tomto smyslu dávat spotřebitelům odpovídající záruky. Tento druh podpor se bude vyplácet ročně nejdéle po dobu 5 let a maximálně do výše 3.000 € na jednu farmu za rok. Podpora se bude poskytovat i skupinám výrobců za aktivity zaměřené na propagaci a informování spotřebitelů o produktech vyráběných podle programů zajištění kvality v souladu s výše uvedeným opatřením. Maximální povolená veřejná podpora bude činit 70 % uznatelných nákladů na příslušný projekt. Nová podpora, která má zemědělcům pomoci s plněním standardů Tato dočasná souběžná podpora pomůže zemědělcům adaptovat se na nově zavedené náročné standardy vycházející z částí legislativy EU, které se ještě nestaly součástí národní legislativy pro oblast ekologie, ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat, ochrany rostlin, pohody zvířat a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podpora se bude vyplácet paušálně, a to maximálně po dobu 5 let. Její výše nepřekročí částku 10.000 € na jednu farmu za rok. Uvedená podpora má zemědělcům přispět na úhradu nákladů na využívání zemědělských poradních služeb. Zemědělci mohou čerpat veřejnou podporu do maximální výše 80 % nákladů na zmíněné služby, přičemž nepřekročí limit 1.500 €. Krytí nákladů, které zemědělci vynaloží na zajištění pohody zvířat Podpora se bude poskytovat zemědělcům, kteří se na dobu nejméně 5 zaváží ke zlepšování pohody hospodářských zvířat nad rámec daný obvyklými standardy řádného hospodaření. Podpora se bude vyplácet ročně podle dodatečných nákladů a ušlých příjmů souvisejících s těmito závazky. Maximální roční výše plateb přitom nepřekročí 500 € na jednu dobytčí jednotku. Účinnější investiční podpora pro mladé zemědělce Zvýší se intenzita investiční pomoci EU určené mladým zemědělcům. Financování Snižování přímých plateb větším farmám a návazné zintenzivnění podpory rozvoje venkova Aby bylo možné financovat dodatečná opatření zaměřená na rozvoj venkova, budou se přímé platby větším farmám snižovat („modulace“) následujícím způsobem: Rozpočtový rok 2005 2006 2007 2008 až 2013 Farmy s ročními přímými platbami ve výši do 5.000 € 0 % 0 % 0 % 0 % Platby nad 5.000 € 3 % 4 % 5 % 5 % Nejodlehlejší regiony budou z modulace vyčleněny. Modulační sazba 5 % povede k vytvoření dodatečných fondů na rozvoj venkova ve výši 1,2 miliardy € ročně. Pro rozdělení prostředků získaných prostřednictvím modulace platí, že jeden procentní bod zůstane v členských státech, ze kterých budou prostředky pocházet. Částky odpovídající zbývajícím procentním bodům se mezi členské státy rozdělí podle: kritérií zemědělské oblasti zemědělské zaměstnanosti HDP na osobu podle kupní síly K tomu je třeba říci, že se každému členskému státu vrátí nejméně 80 % prostředků, které byly v daném státě získány z uplatnění modulace (další podrobnosti najdete v části o žitě). Snížení přímých plateb se nebude týkat přistupujících zemí, dokud se přímé platby nedostanou na běžnou hladinu EU. Zajištění finanční disciplíny Z maximálního limitu pro výdaje na společnou zemědělskou politiku (pododstavec 1a), který byl stanoven na Bruselském summitu v říjnu 2002, vyplývá, že mechanismus finanční disciplíny musí být uveden do praxe v roce 2007. Budou-li předpovědi naznačovat, že v daném rozpočtovém roce dojde k překročení hodnot podle pododstavce 1a se zajišťovací rezervou ve výši 300 milionů €, provede se úprava přímé podpory. Rada tuto úpravu stanoví na návrh Komise. Stabilizace trhu a zkvalitnění organizace společného trhu Sektor rostlinné výroby Obiloviny Zachovává se současná intervenční cena obilovin. Základní částka pro plodiny pěstované na orné půdě zůstává ve výši 63 €/t. Stávající sezónní úpravy intervenčních cen („měsíční navýšení“) se sníží o 50 %. Aby se předešlo další akumulaci intervenčních zásob, bude z intervenčního režimu vyloučeno žito. Na ochranu proti negativním účinkům nezbytné restrukturalizace se bude aplikovat následující přechodné opatření. Pokud jde o členské státy, kde je produkce žita vyšší než 5 % z celkového objemu jejich produkce obilovin a než 50 % celkové produkce žita v EU, zůstane 90 % prostředků získaných z modulace v daném členském státě. Nejméně 10 % těchto prostředků se ale musí použít v regionech, které produkují žito. Bílkovinné plodiny Současný příplatek na bílkovinné plodiny (9,5 € /t) bude i nadále zachován a bude převeden na plodinově specifickou platbu podle plochy, a to ve výši 55,57 € /ha. Bude se vyplácet v rámci nové Maximální zaručené plochy; tj. 1,4 milionů ha. Podpora energetických plodin – uhlíkový kredit Komise navrhuje podporu pro energetické plodiny ve výši 45 € /ha. Toto opatření bude platit pro oblast o maximální ploše 1,.500,.000 ha. Podpora se vyplatí pouze těm oblastem, jejichž produkce je kryta smlouvou mezi zemědělcem a zpracovatelským průmyslem, s výjimkou případů, kdy zpracování provádí zemědělec v rámci holdingu. Do pěti let od zavedení režimu energetických plodin předloží Komise Radě zprávu o realizaci režimu s případnými návrhy. Tvrdá pšenice Příplatek na tvrdou pšenici v tradičních výrobních oblastech bude vyplacen nezávisle na výrobě. Členský stát se může rozhodnout k ponechání vazby na výrobu u 40 % hodnoty tohoto přípatku. Příplatek bude stanoven ve výši 304,25 € /ha v roce 2004, 290,9 € v roce 2005 a 285 € od roku 2006 a bude zahrnut do jednotné zemědělské platby. Konkrétní podpora v současné výši 139,5 € /ha, určená pro ostatní regiony, kde se podporuje pěstování tvrdé pšenice, se bude postupně rušit. Ke snižování této podpory dojde během období tří let, počínaje rokem 2004. Bude zavedena nová prémie na zkvalitnění tvrdé pšenice, která se používá při výrobě semoliny a těstovin. Prémie se bude v tradičních pěstitelských oblastech vyplácet zemědělcům, kteří používají určité množství uznaných osiv vybraných odrůd. Odrůdy se vyberou tak, aby plnily kvalitativní požadavky kladené na výrobu semoliny a těstovin. Výše prémie je 40 € /ha a vyplácí se v rámci Maximální zaručené plochy, jak je v současné době určena v tradičních pěstitelských oblastech. Škrobové brambory Současná politika zaručuje přímou platbu výrobcům škrobových brambor. Výše platby byla v rámci programu Agenda 2000 stanovena na 110,54 € za tunu škrobu. 40 % této platby bude zahrnuto do jednotné zemědělské platby, a to na základě dřívějších dodávek pro průmyslové zpracování. Zbytek se i nadále zachová jako plodinově specifická platba za škrobové brambory. Nadále bude platit i minimální cena, stejně jako výrobní refundace za škrob. Sušená krmiva Podpora v sektoru sušených krmiv se rozdělí mezi pěstitele a zpracovatelský průmysl. Přímá podpora pěstitelům bude zahrnuta do jednotné zemědělské platby, a to na základě dřívějších dodávek pro průmyslové zpracování. Použijí se národní maximální limity, aby bylo možno zohlednit momentální národní zaručená množství. Na rok 2004/05 bude zpracovatelská podpora stanovena ve výši 33/t. V roce 2008 předloží Komise zprávu, která bude případně doplněna o návrhy. Rýže Aby bylo možno stabilizovat tržní rovnováhu - především v souvislosti s realizací iniciativy „Everything but Arms“ (Všechno kromě zbraní), rozhodla se Rada snížit v jednom kroku intervenční cenu o 50 % na 150 € /t, což je v souladu se světovými tržními cenami. Intervence bude omezena na množství 75.000 t ročně. Za účelem stabilizace příjmů dosahovaných u výrobců se současná přímá podpora zvýší z 52 € /t na 177 € /t, což je sazební ekvivalent celkové kompenzace za obiloviny vyplývající z reforem z roku 1992 a z programu Agenda 2000. Z této částky se 102 € /t stane součástí jednotné zemědělské platby a bude se vyplácet na základě historických nároků omezených současnou maximální zaručenou plochou. Zbývající částka 75 € /t vynásobená výnosem při reformě z roku 1995 bude vyplacena jako plodinově specifická podpora. Maximální zaručená plocha bude stanovena podle průměru let 1999-2001 nebo podle současné maximální zaručené plochy – podle toho, která hodnota bude nižší. Rada vyzvala Komisi, aby v rámci WTO zahájila jednání s obchodními partnery EU za účelem úpravy vázaných cel u rýže. Ořechy Současný režim bude nahrazen roční paušální platbou ve výši 20,75 € /ha pro celkovou plochu 800.000 ha s rozdělením do stanovených národních zaručených oblastí pro pěstování mandlí, lískových oříšků, vlašských ořechů, pistácií a lusků rohovníku. Členské státy mohou pružně využívat svých zaručených množství. Tuto podporu mohou členské státy doplnit o roční doplatek v maximální výši 120,75 € na hektar. Mléčné výrobky S cílem zajistit stabilní perspektivu pro zemědělce s produkcí mléčných výrobků se Rada rozhodla Rada prodloužit reformovaný režim kvót na mléčné výrobky až do let 2014/15. Rada rozhodla o uplatnění asymetrického snižování cen mléka a mléčných výrobků. Intervenční cena másla se sníží o 25 % (-7 % v roce 2004, 2005, 2006 a -4 % v roce 2007); v porovnání s Programem Agenda 2000 jde o snížení ceny o dalších 10 %. Ceny sušeného odstředěného mléka se sníží o 15 % (po 5 % ve třech letech: 2004 až 2006), jak bylo dohodnuto v Programu Agenda 2000. Intervenční nákupy másla budou pozastaveny, když překročí limit 70,000 tun v roce 2004; od roku 2007 se limit sníží na 30,000 tun. Nad limit lze nákup provést jen formou výběrového řízení. Cílová cena mléka bude zrušena. Kompenzace se stanoví ve výši: 11,81 € /t v roce 2004, 23,65 € v roce 2005 a 35,5 € od roku 2006 dále. Jednotná zemědělská platba se u mléčných výrobků bude používat, až bude reforma implementována v celé šíři, ledaže by se členské země rozhodly ji zavést dříve. Rada se rozhodla zvýšit kvóty na mléko v případě Řecka ( 120.000 t). Dále rozhodla o dočasném osvobození od uplatnění kvóty na mléko v případě Azorských ostrovů – konkrétně jde o tyto kvóty: 73.000 tun v roce 2003/2004, 61.500 tun v roce 2004/2005 a 50.000 tun v roce 2005/2006 a dále. Reforma u olivového oleje, tabáku a bavlny Na podzim roku 2003 předloží Komise sdělení o reformě pro oblast výroby olivového oleje, tabáku a bavlny. Po tomto sdělení budou předloženy příslušné legislativní návrhy. V návrzích nabídne Komise zmíněným sektorům dlouhodobou perspektivu v souladu s rámcem zajištěného financování. Navrhované reformy budou vycházet z cílů a přístupů uplatněných v současném balíčku reforem. Publikováno: 1.července 2003 Zdroj: Delegace Evropské komise v ČR