Evropská unie zkouší vozidla spalující vodík

V devíti evropských městech letos zavádějí pokusné autobusy, které jako palivo používají vodík. Projekt dotuje sumou 18,5 miliónu eur (přes půl miliardy korun) Evropská komise. V Londýně, Madridu, Barceloně, Amsterodamu, Hamburku, Stuttgartu, Stockholmu, Lucemburku a portugalském Portu takto celkově vyjede na trasy městské hromadné dopravy po třech autobusech. Podle toho, jaké s nimi budou zkušenosti, se bude rozhodovat, co dál. MEZITITULEK: Elektřina získávaná z palivového článku Autobusy využívají palivové články, v nichž se vodík a kyslík přeměňují přímo v elektřinu, teplo a vodu. Elektřina pak pohání motor vozidla, z výfuku do okolního ovzduší vychází neškodná vodní pára a jen prakticky zanedbatelné množství znečišťujících látek. Právě palivové články se považují za velmi efektivní způsob získávání elektřiny, protože dosahují osmdesátiprocentní účinnosti. Tvoří je dvě elektrody, z nichž k jedné je přiváděn vodík a ke druhé kyslík. Elektrody jsou od sebe odděleny tenkou plastovou membránou potaženou platinou, která urychluje reakci, při níž vzniká potřebná elektrická energie. \"Vodík si musí vozidlo vézt s sebou v nádržích, kyslík bere přímo z okolního vzduchu,\" vysvětluje Gitta Oldendorffová z kanadské společnost Ballard, která palivové články pro autobusy vyrábí. MEZITITULEK: Jako v kosmických lodích Mimochodem, palivové články se používají v kosmických lodích, kde dodávají elektřinu; vzniklou vodu astronauti pijí. Byl to však právě výbuch v kyslíkové nádrži palivového článku, který v roce 1970 málem zničil kosmickou loď Apollo 13. Konstruktéři ovšem věří, že manipulace s plyny v palivových článcích se dá bezpečně udržet pod kontrolou. Nevýhodou palivových článků je vysoká cena daná používáním katalyzátorů z drahých kovů, jako jsou platina nebo palladium. Kilowatt výkonu zajištěný palivovým článkem je třikrát až šestkrát dražší než kilowatt výkonu naftového motoru. Nicméně technici doufají, že se jim postupně podaří palivové články vyrábět levněji. MEZITITULEK: Výroba přímo u benzínové pumpy A odkud se bude brát vodík? Získávání přímo rozkladem vody se zatím jeví jako drahé. Projekt vedený britskou univerzitou ve Warwicku ve spolupráci s dalšími výzkumnými ústavy ve Francii, Itálii a Norsku proto počítá s levnější výrobou vodíku ze zemního plynu. S využitím peněz Evropské unie badatelé sestrojili reaktor zhruba o velikosti manželské postele, který se může stát součástí dnešních benzínových pump. V něm se bude vodík ze zemního plynu získávat a okamžitě pumpovat do nádrže vozidla. \"Předpokládáme, že zařízení půjde využít i pro výrobu vodíku z bionafty,\" tvrdí Ashok Bhattacharya z warwické univerzity v tiskových materiálech Evropské unie. Tím by se škála vhodných zdrojů vodíku zase rozšířila. ZDROJ: Zdraví Věda a lidé