Vodní elektrárny po povodni stále nedodávají proud
Ani rok po ničivých povodních se dosud nepodařilo zprovoznit největší tuzemskou
vodní elektrárnu Orlík. Mimo provoz jsou i dvě ze tří turbin elektrárny ve
Štěchovicích. Všechny české a moravské vodní elektrárny dohromady se sice na
celkové výrobě elektřiny v Česku podílejí jen zhruba třemi procenty, přesto je
však výpadek Orlíku a Štěchovic nepříjemný. „Stabilitu energetické soustavy to
pochopitelně neohrožuje, ale přicházíme o zdroj takzvané špičkové elektřiny, za
niž můžeme požadovat vyšší cenu. Tyto elektrárny patří k nejlepším regulačním
zdrojům v české elektrizační soustavě,“ vysvětlil Ladislav Kříž, mluvčí
společnosti ČEZ, které vodní elektrárny na vltavské kaskádě patří. I proto firma
odmítla po povodních nabídku Povodí Vltavy, které projevilo zájem vodní
elektrárny odkoupit. „Byli by blázni, kdyby na to přistoupili. Vodní elektrárny
jednak zvyšují hodnotu firmy před případnou privatizací, jednak vyrábějí při
minimálních nákladech špičkovou elektřinu, za kterou si ČEZ může účtovat
podstatně vyšší cenu než za elektřinu dodávanou dlouhodobě ze zdrojů základního
zatížení,“ vysvětluje ekonom společnosti Venture Investors Pavel Capouch.
Nejhůře je na tom Orlík. Tamní elektrárnu totiž zaplavila špinavá voda tak, že
se musela odstavit a dodnes se ji nepodařilo zprovoznit. „Oprava prvního bloku
by ale měla být hotova do konce tohoto roku,“ řekl Kříž. „Zbývající bloky pak až
koncem roku 2004,“ uvedl Aleš Tomec, ředitel Vodních elektráren ČEZ. Ve
Štěchovicích by měly opravy jedné turbiny skončit v podobném termínu. V březnu
či dubnu příštího roku by pak měl být zprovozněn zbývající blok. Odstavena je
nyní i jedna u turbin elektrárny Lipno, u níž se provádí revize. Opravy všech
vltavských vodních elektráren by měly stát více než 600 milionů korun. Přehradní
hráze naštěstí přestály povodně bez větších problémů, i když pod Orlickou
přehradou velká voda vymlela obrovský výmol a poničila břehy a příjezdovou
silnici k elektrárně. I přes kritiku, že nezvládl loňské záplavy, podnik Povodí
Vltavy nepřipravuje nové manipulační řády přehrad vltavské kaskády.
Vodohospodáři zadržují a vypouštějí vodu z přehrad vltavské kaskády podle
stejných řádů, které platily i při loňských povodních. Starý manipulační řád se
osvědčil, tvrdí podnik. Jeho představitelé připouštějí pouze drobné změny.
„Návrh nového manipulačního řádu vodních děl vltavské kaskády se nezpracovává,“
potvrdil generální ředitel firmy František Hladík. Během loňských záplav přitom
čelili vodohospodáři kritice, že vltavská kaskáda mohla velkou vodu regulovat
lépe, takže by rozvodněná Vltava nezpůsobila takové škody. ALENA ADÁMKOVÁ Zdroj:
Deníky Bohenia
Ani rok po ničivých povodních se dosud nepodařilo zprovoznit největší tuzemskou vodní elektrárnu Orlík. Mimo provoz jsou i dvě ze tří turbin elektrárny ve Štěchovicích.
Všechny české a moravské vodní elektrárny dohromady se sice na celkové výrobě elektřiny v Česku podílejí jen zhruba třemi procenty, přesto je však výpadek Orlíku a Štěchovic nepříjemný. „Stabilitu energetické soustavy to pochopitelně neohrožuje, ale přicházíme o zdroj takzvané špičkové elektřiny, za niž můžeme požadovat vyšší cenu. Tyto elektrárny patří k nejlepším regulačním zdrojům v české elektrizační soustavě,“ vysvětlil Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ, které vodní elektrárny na vltavské kaskádě patří.
I proto firma odmítla po povodních nabídku Povodí Vltavy, které projevilo zájem vodní elektrárny odkoupit. „Byli by blázni, kdyby na to přistoupili. Vodní elektrárny jednak zvyšují hodnotu firmy před případnou privatizací, jednak vyrábějí při minimálních nákladech špičkovou elektřinu, za kterou si ČEZ může účtovat podstatně vyšší cenu než za elektřinu dodávanou dlouhodobě ze zdrojů základního zatížení,“ vysvětluje ekonom společnosti Venture Investors Pavel Capouch.
Nejhůře je na tom Orlík. Tamní elektrárnu totiž zaplavila špinavá voda tak, že se musela odstavit a dodnes se ji nepodařilo zprovoznit. „Oprava prvního bloku by ale měla být hotova do konce tohoto roku,“ řekl Kříž. „Zbývající bloky pak až koncem roku 2004,“ uvedl Aleš Tomec, ředitel Vodních elektráren ČEZ.
Ve Štěchovicích by měly opravy jedné turbiny skončit v podobném termínu. V březnu či dubnu příštího roku by pak měl být zprovozněn zbývající blok. Odstavena je nyní i jedna u turbin elektrárny Lipno, u níž se provádí revize. Opravy všech vltavských vodních elektráren by měly stát více než 600 milionů korun. Přehradní hráze naštěstí přestály povodně bez větších problémů, i když pod Orlickou přehradou velká voda vymlela obrovský výmol a poničila břehy a příjezdovou silnici k elektrárně.
I přes kritiku, že nezvládl loňské záplavy, podnik Povodí Vltavy nepřipravuje nové manipulační řády přehrad vltavské kaskády. Vodohospodáři zadržují a vypouštějí vodu z přehrad vltavské kaskády podle stejných řádů, které platily i při loňských povodních. Starý manipulační řád se osvědčil, tvrdí podnik. Jeho představitelé připouštějí pouze drobné změny. „Návrh nového manipulačního řádu vodních děl vltavské kaskády se nezpracovává,“ potvrdil generální ředitel firmy František Hladík.
Během loňských záplav přitom čelili vodohospodáři kritice, že vltavská kaskáda mohla velkou vodu regulovat lépe, takže by rozvodněná Vltava nezpůsobila takové škody.
ALENA ADÁMKOVÁ
Zdroj: Deníky Bohenia
Sdílet článek na sociálních sítích