Palivo budoucnosti leží pod mořským dnem

Klíč k rozluštění záhady Bermudského trojúhelníku, ve kterém se za nevyjasněných okolností ztrácejí lodě, se může jmenovat plynohydrát. Je to směs plynu a vody, jež za vysokého tlaku a při nízké teplotě spočívá několik metrů pod mořským dnem. Pokud se z nějaké příčiny, například při zemětřesení, prudce uvolní, vyvolá vodní kráter, do něhož se propadne loď. Zmrzlý přírodní plyn, který se po tisíce let vyvíjel působením bakterií, představuje ovšem nejen nebezpečí pro plavidla, ale také obrovskou energetickou rezervu. MEZITITULEK: Lákavá, nebezpečná těžba \"Pokud sečtete energii obsaženou ve všech fosilních palivových zdrojích - v ropě, plynu a uhlí - a porovnáte ji s tím, co by mohly poskytnout plynohydráty, zjistíte, že obsahují zhruba dvojnásobek všeho, co se dosud spotřebovalo z fosilních zdrojů. A jsme přesvědčeni, že v budoucnu se to musí využít,\" řekl BBC britský odborník Ben Clennel z Univerzity v Leedsu, který vypracoval studii zaměřenou na metanové plynohydráty. Tyto látky se vyskytují v podmořských usazeninách ve všech zeměpisných šířkách. Jejich vrstvy bývají tlusté i stovky metrů a zpravidla leží v hloubkách mezi pěti sty až třemi tisíci metry. Z toho také plyne, že jejich obrovský energetický potenciál je poměrně vzdálen od dosavadních technologií možností těžby. \"Jediná šance, jak se k nim dostat, spočívá v tom, že z lodi spustíte velmi dlouhé potrubí a provrtáte se přes sedimenty do vrstvy plynohydrátů,\" prohlásil Clennel s tím, že především Japonsko a také Spojené státy už vložily milióny dolarů do výzkumu možné technologie. Vědci se snaží najít způsob, jak proniknout zmrzlou vrstvou a dostat se k relativně snadno dostupným kapsám plynu. Celý postup je však velmi rizikový, a to i bez ohledu na popsaný možný mechanismus záhady Bermudského trojúhelníku. Samotné oteplování klimatu planety vyvolává obavu, že se dosud zamrzlý plyn začne uvolňovat a dostávat se do ovzduší. MEZITITULEK: Více rizik než užitku? \"Metan je jako skleníkový plyn desetinásobně účinnější než oxid uhličitý, takže jeho uvolňování ve velkém množství může ještě urychlit globální oteplování,\" míní Clennel. Upozorňuje na další nebezpečí. Plynohydráty se soustřeďují ve vrstvách na zlomech mezi kontinenty, a pokud tam nastane nestabilita, hrozí podmořské sesuvy půdy. Zhruba před sedmi tisíci lety právě nestabilní plynohydráty vyvolaly mohutný sesuv půdy v Norsku. Vzápětí následovala obří přílivová vlna, která poničila Shetlandské ostrovy. Eminentní zájem o získávání metanu z podmořského dna jeví Japonci, kteří by tím mohli vyřešit kritický nedostatek fosilních paliv na svém území. Do prvních experimentů s komerčně zaměřenou těžbou se už koncem roku 1999 pokoušela zapojit Japan National Oil Company. Došla však k odhadu, že na posouzení všech možných aspektů těžby bude potřebovat nejméně dalších deset let výzkumu. S tím souhlasí odborník Clennel, který možná rizika plynoucí z využití plynohydrátů posuzuje také velmi opatrně: \"Máme sice tento úžasný energetický zdroj, ale musíme najít odpověď na zásadní otázku. Chceme jej využít a máme to vůbec udělat?\" ZDROJ: Zdraví Věda a lidé