Co je třeba vědět o podporách a jak je získat
Roztříštěnost podpor podnikání v institucionálním smyslu klade značné nároky na
vyhledávání potřebných informací. Podpory by měly být v budoucnu koncentrovány
do méně míst. Podnikatelé však v současné době musí vědět, zda mohou podporu
získat, koho o ni požádat a jaké dokumenty musí předložit. Kdo je malý či
střední podnikatel Pro získání podpory je nezbytné, aby podnikatel splňoval
statut malé či střední firmy. Definice malých a středních podniků se liší v
různých státech, ale často i v rámci jednoho státu podle oboru činnosti.
Selektivní přístup je používán i v České republice u různých druhů podpor
podnikání. Pojmu \"malý podnik\" neodpovídá termín \"malá organizace\", který je
používán v daňových zákonech ČR. Legislativa Evropské unie, kam vstoupí ČR v
květnu příštího roku, používá vymezení uvedené v tabulce. Pro zařazení do
kategorie malých a středních podniků musí podnik splňovat kritéria počtu
zaměstnanců a jedno z finančních kritérií: buď limit maximálního celkového
obratu nebo maximální celkové rozvahy. Jak má vypadat podnikatelský plán Pro
úspěch při získání podpory musí mít malá či střední firma zpracovaný
podnikatelský plán. Žádná jeho ideální podoba nebo vzor pro jeho podobu
neexistuje, ale měl by obsahovat minimálně tyto části: Popis projektu - v něm
jsou sumarizovány hlavní body podnikatelského plánu, jeho cíle, hlavní produkce,
hlavní odběratelé, požadovaná suma finančních prostředků. Identifikace firmy -
je nutné popsat vývoj firmy, její účel a právní formu, proč byla založena, jaký
je původ kapitálu potřebného pro rozjezd podnikání, kdo jsou vlastníci a vedoucí
pracovníci firmy, jaké mají schopnosti a praktické zkušenosti. Důležitý je i
popis současného stavu firmy (počet zaměstnanců, obrat, zisk, výroba aj.) Popis
výrobku nebo služby - začíná problémem, který se má řešit, a návrhem základního
řešení ve formě vlastního produktu. V popisu je nutno se zmínit o důležitých
funkcích, není však nutno zabývat se technickými podrobnostmi. V popisu se
používají reálné údaje a dokazují se pomocí čísel (v čem je výrobek nejlepší, v
čem je porovnatelný a v čem lepší než konkurenční výrobky, popř. služby). Trh a
konkurence - nejdůležitější je nalezení a využití dostatečného trhu, který
nejlépe odpovídá zájmům a možnostem podnikání firmy, která zpracovává
podnikatelský plán. Je třeba jasně formulovat, kdo je zákazníkem, z jakých
důvodů bude po produktu potenciální poptávky a možnosti růstu této poptávka.
Měla by být charakterizována konkurenceschopnost výrobku (služby) v regionu, v
ČR, resp. v zahraničí. U číselných údajů je nutné uvést zdroje, z nichž bylo
čerpáno. Marketing - je třeba rozvést taktiku, kterou se podnikatel dostane k
zákazníkovi a přesvědčí ho, aby kupoval daný výrobek nebo službu. Doporučuje se
odpovědět na otázky, kdo jsou zákazníci firmy, jak se dostat do jejich povědomí,
jaké formy distribuce uplatnit a jak prodávat, způsoby motivace zodpovědného
pracovníka na co nejvyšším prodeji a jak bude produkt uveden na trh. Výrobní
proces - popis výrobního cyklu musí začínat vstupem surovin přes konkrétní
výrobu až po distribuci výrobku ke konečnému zákazníkovi. Organizační struktura
- měla by obsahovat organizaci a řídicí strukturu firmy včetně řízení a kontroly
finančních záležitostí podniku. Dopad na životní prostředí - je nutné popsat
případný vliv výrobního procesu nebo služeb dané firmy na životní prostředí.
Bude-li výrobní proces nebo odpady při něm vznikající škodlivé, nutno uvést
opatření k jejich odstranění. Finanční plán - musí obsahovat finanční projekce
budoucnosti firmy na základě odborných odhadů. Pokud již firma v minulosti
fungovala, je nutné uvést finanční údaje z minulých let (podle rozvahy, výkazu
zisku a ztrát a výkazu toku hotovosti, cash flow). Doklady - podnikatelský plán
musí obsahovat doklady, které podpoří to, co bylo v plánu uvedeno. Jde zejména o
přesný souhrn průzkumů trhu, fotodokumentaci (výrobky, prostředí firmy aj.),
prospekty, výsledky testů výrobků, uzavřené hospodářské smlouvy, nájemní
smlouvy, projekty, registraci podnikatelské činnosti aj. Kam pro peníze
Všeobecné podpory od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) spočívají v
poskytnutí příspěvku na úhradu úroků, úhradu části úvěru nebo poskytnutí záruky
za úvěr. Jednou z podpor je i finanční příspěvek na měsíční mzdu pro pracovníka
z problémových skupin obyvatelstva, jestliže bylo pracovní místo nově vytvořeno.
ČMZRB a klienti Podmínky, za kterých poskytuje ČMZRB podpory podnikatelům, jsou
stanoveny státem. Tato podpora je z velké části vázána na bankovní úvěry.
Přístup k nim je usnadňován pomocí záruk ČMZRB a příspěvek na úhradu úroků
podnikateli snižuje náklady na vypůjčení peněz, které musí platit své bance. V
budoucnu hodlá ČMZRBc více využívat svých webových stránek a elektronického
způsobu komunikace, aby byl proces poskytování podpor účinnější. ČMZRB a
komerční banky Komerční banky jsou přirozeným partnerem ČMZRB vzhledem k tomu,
že podpory ČMZRB souvisí s úvěrovými obchody komerčních bank. Zástupci
významných bank také zasedají v dozorčí radě ČMZRB. Pracovníci komerčních bank
jsou vyškolováni k tomu, aby byli schopni klientům vysvětlit využití podpor od
ČMZRB. Probíhají i společné semináře s klienty. ČMZRB uvádí, že poskytuje
pravidelně informace o změnách svých programů centrálám spolupracujících bank.
Pokud se stane, že pracovník na pobočce není zcela informován a nemůže
poskytnout žadateli o úvěr dobré tipy o možnostech podpor, je chyba v komunikaci
uvnitř banky. ČMZRB a Hospodářská komora Spolupráce Hospodářské komory jako
zástupce podnikatelské sféry s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou
probíhá na celostátní i regionální úrovni. Část regionálních hospodářských komor
má statut Regionálních poradenských a informačních center (RPIC), která
spolupracují s bankou na programech zvýhodněných úvěrů START a KREDIT. V
současnosti běží dva pilotní projekty: regionální pracoviště banky v prostorách
Jihočeské hospodářské komory v Českých Budějovicích a informační místo ČMZRB v
gesci Okresní hospodářské komory ve Zlíně. Kam se obrátit o radu Pokud zaslechne
podnikatel při hledání podpor, že je dobré obrátit se na \"erpiky\", má jeho
poradce na mysli slangový výraz pro centra v regionech, v jejichž kompetenci je
pomoc podnikatelům. Regionální poradenská a informační centra (RPIC) vznikla
proto, aby poskytovala pomoc segmentu malých a středních firem za dostupné,
státem a programem PHARE dotované ceny. Tato centra poskytují pro MSP bezplatné
úvodní konzultace a cenově zvýhodněné služby podnikatelského poradenství, pomoc
při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, zprostředkování
bankovních úvěrů, vytváření nových pracovních míst, poskytují informace o
dalších možných programových podporách a podporách regionu, organizují
vzdělávací semináře pro podnikatele. Jedná se o soukromé poradenské firmy, které
byly vybrány do sítě ve výběrových řízeních. V současné době je v České
republice 35 center RPIC a pět podnikatelských a inovačních center. Činnost RPIC
sleduje Ministerstvo průmyslu a obchodu a Agentura pro rozvoj podnikání.
Regionální rozvojové agentury Regionální rozvojové agentury se v zemích s
rozvinutou tržní ekonomikou osvědčily při podpoře rozvoje území. Ze zkušeností
států Evropské unie plyne, že zejména méně vyspělé či strukturálně ohrožené
regiony mají z činnosti těchto agentur prospěch. To vedlo řadu států Evropské
unie k závěru přímo podporovat rozvoj takovýchto institucí. Na území České
republiky v současné době působí několik regionálních agentur. Vznikaly živelně,
podle uvážení zakladatelů (veřejné či státní správy, soukromých subjektů). Před
pěti lety vláda rozhodla o jednotném pojetí těchto institucí včetně jejich
finanční podpory. I když k ideálu má jejich působení daleko, spolupracují s
různou mírou intenzity s nově vzniklými krajskými úřady, někde s hospodářskými
komorami, Regionálními poradenskými a informačními centry (RPIC) a dalšími
subjekty v regionu. Může se tak rozvinout partnerství pro regionální rozvoj tak,
jak je tomu obvyklé v mnohých zemích EU. Díky tomu se z dříve téměř
zatracovaných institucí stávají subjekty, které mohou, podobně jako tytéž
agentury v Unii, sloužit jako servisní jednotka pro příjem a využití finančních
prostředků z EU a státních zdrojů a koordinaci činností a projektů v regionu.
Přehled regionálních rozvojových agentur, kam je možné se obracet s dotazy
týkajícími se možností podpory podnikání a nových podnikatelských příležitostí v
daném regionu, lze nalézt na serveru www.ecoinfo.cz [http://www.ecoinfo.cz].
AUTOR: Z podkladů ČMZRB a serveru Ecoinfo zpracovala dd Vymezení malé a střední
firmy podle EU Střední firma Malá firma Mikrofirma Maximální počet zaměstnanců
méně než 250 méně než 50 méně než 10 Maximální obrat (mil. eur) 40 7 - Maximální
celková rozvaha (mil. eur) 27 5 - ZDROJ: EKONOM
Roztříštěnost podpor podnikání v institucionálním smyslu klade značné nároky na vyhledávání potřebných informací.
Podpory by měly být v budoucnu koncentrovány do méně míst. Podnikatelé však v současné době musí vědět, zda mohou podporu získat, koho o ni požádat a jaké dokumenty musí předložit.
Kdo je malý či střední podnikatel
Pro získání podpory je nezbytné, aby podnikatel splňoval statut malé či střední firmy. Definice malých a středních podniků se liší v různých státech, ale často i v rámci jednoho státu podle oboru činnosti. Selektivní přístup je používán i v České republice u různých druhů podpor podnikání. Pojmu \"malý podnik\" neodpovídá termín \"malá organizace\", který je používán v daňových zákonech ČR. Legislativa Evropské unie, kam vstoupí ČR v květnu příštího roku, používá vymezení uvedené v tabulce. Pro zařazení do kategorie malých a středních podniků musí podnik splňovat kritéria počtu zaměstnanců a jedno z finančních kritérií: buď limit maximálního celkového obratu nebo maximální celkové rozvahy.
Jak má vypadat podnikatelský plán
Pro úspěch při získání podpory musí mít malá či střední firma zpracovaný podnikatelský plán. Žádná jeho ideální podoba nebo vzor pro jeho podobu neexistuje, ale měl by obsahovat minimálně tyto části:
Popis projektu - v něm jsou sumarizovány hlavní body podnikatelského plánu, jeho cíle, hlavní produkce, hlavní odběratelé, požadovaná suma finančních prostředků.
Identifikace firmy - je nutné popsat vývoj firmy, její účel a právní formu, proč byla založena, jaký je původ kapitálu potřebného pro rozjezd podnikání, kdo jsou vlastníci a vedoucí pracovníci firmy, jaké mají schopnosti a praktické zkušenosti. Důležitý je i popis současného stavu firmy (počet zaměstnanců, obrat, zisk, výroba aj.)
Popis výrobku nebo služby - začíná problémem, který se má řešit, a návrhem základního řešení ve formě vlastního produktu. V popisu je nutno se zmínit o důležitých funkcích, není však nutno zabývat se technickými podrobnostmi. V popisu se používají reálné údaje a dokazují se pomocí čísel (v čem je výrobek nejlepší, v čem je porovnatelný a v čem lepší než konkurenční výrobky, popř. služby).
Trh a konkurence - nejdůležitější je nalezení a využití dostatečného trhu, který nejlépe odpovídá zájmům a možnostem podnikání firmy, která zpracovává podnikatelský plán. Je třeba jasně formulovat, kdo je zákazníkem, z jakých důvodů bude po produktu potenciální poptávky a možnosti růstu této poptávka. Měla by být charakterizována konkurenceschopnost výrobku (služby) v regionu, v ČR, resp. v zahraničí. U číselných údajů je nutné uvést zdroje, z nichž bylo čerpáno.
Marketing - je třeba rozvést taktiku, kterou se podnikatel dostane k zákazníkovi a přesvědčí ho, aby kupoval daný výrobek nebo službu. Doporučuje se odpovědět na otázky, kdo jsou zákazníci firmy, jak se dostat do jejich povědomí, jaké formy distribuce uplatnit a jak prodávat, způsoby motivace zodpovědného pracovníka na co nejvyšším prodeji a jak bude produkt uveden na trh.
Výrobní proces - popis výrobního cyklu musí začínat vstupem surovin přes konkrétní výrobu až po distribuci výrobku ke konečnému zákazníkovi.
Organizační struktura - měla by obsahovat organizaci a řídicí strukturu firmy včetně řízení a kontroly finančních záležitostí podniku.
Dopad na životní prostředí - je nutné popsat případný vliv výrobního procesu nebo služeb dané firmy na životní prostředí. Bude-li výrobní proces nebo odpady při něm vznikající škodlivé, nutno uvést opatření k jejich odstranění.
Finanční plán - musí obsahovat finanční projekce budoucnosti firmy na základě odborných odhadů. Pokud již firma v minulosti fungovala, je nutné uvést finanční údaje z minulých let (podle rozvahy, výkazu zisku a ztrát a výkazu toku hotovosti, cash flow).
Doklady - podnikatelský plán musí obsahovat doklady, které podpoří to, co bylo v plánu uvedeno. Jde zejména o přesný souhrn průzkumů trhu, fotodokumentaci (výrobky, prostředí firmy aj.), prospekty, výsledky testů výrobků, uzavřené hospodářské smlouvy, nájemní smlouvy, projekty, registraci podnikatelské činnosti aj.
Kam pro peníze
Všeobecné podpory od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) spočívají v poskytnutí příspěvku na úhradu úroků, úhradu části úvěru nebo poskytnutí záruky za úvěr. Jednou z podpor je i finanční příspěvek na měsíční mzdu pro pracovníka z problémových skupin obyvatelstva, jestliže bylo pracovní místo nově vytvořeno.
ČMZRB a klienti
Podmínky, za kterých poskytuje ČMZRB podpory podnikatelům, jsou stanoveny státem. Tato podpora je z velké části vázána na bankovní úvěry. Přístup k nim je usnadňován pomocí záruk ČMZRB a příspěvek na úhradu úroků podnikateli snižuje náklady na vypůjčení peněz, které musí platit své bance. V budoucnu hodlá ČMZRBc více využívat svých webových stránek a elektronického způsobu komunikace, aby byl proces poskytování podpor účinnější.
ČMZRB a komerční banky
Komerční banky jsou přirozeným partnerem ČMZRB vzhledem k tomu, že podpory ČMZRB souvisí s úvěrovými obchody komerčních bank. Zástupci významných bank také zasedají v dozorčí radě ČMZRB. Pracovníci komerčních bank jsou vyškolováni k tomu, aby byli schopni klientům vysvětlit využití podpor od ČMZRB. Probíhají i společné semináře s klienty. ČMZRB uvádí, že poskytuje pravidelně informace o změnách svých programů centrálám spolupracujících bank. Pokud se stane, že pracovník na pobočce není zcela informován a nemůže poskytnout žadateli o úvěr dobré tipy o možnostech podpor, je chyba v komunikaci uvnitř banky.
ČMZRB a Hospodářská komora
Spolupráce Hospodářské komory jako zástupce podnikatelské sféry s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou probíhá na celostátní i regionální úrovni. Část regionálních hospodářských komor má statut Regionálních poradenských a informačních center (RPIC), která spolupracují s bankou na programech zvýhodněných úvěrů START a KREDIT. V současnosti běží dva pilotní projekty: regionální pracoviště banky v prostorách Jihočeské hospodářské komory v Českých Budějovicích a informační místo ČMZRB v gesci Okresní hospodářské komory ve Zlíně.
Kam se obrátit o radu
Pokud zaslechne podnikatel při hledání podpor, že je dobré obrátit se na \"erpiky\", má jeho poradce na mysli slangový výraz pro centra v regionech, v jejichž kompetenci je pomoc podnikatelům.
Regionální poradenská a informační centra (RPIC) vznikla proto, aby poskytovala pomoc segmentu malých a středních firem za dostupné, státem a programem PHARE dotované ceny. Tato centra poskytují pro MSP bezplatné úvodní konzultace a cenově zvýhodněné služby podnikatelského poradenství, pomoc při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, zprostředkování bankovních úvěrů, vytváření nových pracovních míst, poskytují informace o dalších možných programových podporách a podporách regionu, organizují vzdělávací semináře pro podnikatele.
Jedná se o soukromé poradenské firmy, které byly vybrány do sítě ve výběrových řízeních. V současné době je v České republice 35 center RPIC a pět podnikatelských a inovačních center. Činnost RPIC sleduje Ministerstvo průmyslu a obchodu a Agentura pro rozvoj podnikání.
Regionální rozvojové agentury
Regionální rozvojové agentury se v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou osvědčily při podpoře rozvoje území. Ze zkušeností států Evropské unie plyne, že zejména méně vyspělé či strukturálně ohrožené regiony mají z činnosti těchto agentur prospěch. To vedlo řadu států Evropské unie k závěru přímo podporovat rozvoj takovýchto institucí.
Na území České republiky v současné době působí několik regionálních agentur. Vznikaly živelně, podle uvážení zakladatelů (veřejné či státní správy, soukromých subjektů). Před pěti lety vláda rozhodla o jednotném pojetí těchto institucí včetně jejich finanční podpory. I když k ideálu má jejich působení daleko, spolupracují s různou mírou intenzity s nově vzniklými krajskými úřady, někde s hospodářskými komorami, Regionálními poradenskými a informačními centry (RPIC) a dalšími subjekty v regionu. Může se tak rozvinout partnerství pro regionální rozvoj tak, jak je tomu obvyklé v mnohých zemích EU. Díky tomu se z dříve téměř zatracovaných institucí stávají subjekty, které mohou, podobně jako tytéž agentury v Unii, sloužit jako servisní jednotka pro příjem a využití finančních prostředků z EU a státních zdrojů a koordinaci činností a projektů v regionu.
Přehled regionálních rozvojových agentur, kam je možné se obracet s dotazy týkajícími se možností podpory podnikání a nových podnikatelských příležitostí v daném regionu, lze nalézt na serveru www.ecoinfo.cz.
AUTOR: Z podkladů ČMZRB
a serveru Ecoinfo zpracovala dd
Vymezení malé a střední firmy podle EU
Střední firma Malá firma Mikrofirma
Maximální počet zaměstnanců méně než 250 méně než 50 méně než 10
Maximální obrat (mil. eur) 40 7 -
Maximální celková rozvaha (mil. eur) 27 5 -
ZDROJ: EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích