Certifikáty místo dotací

Podpora obnovitelných zdrojů energie pomůže podnikání v tomto oboru. Návrh zákona však zaskočil teplárny. Závazek ČR zvýšit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě v roce 2010 z 3,6 procenta na 8 procent se nenaplní bez podpory státu. V připomínkovém řízení je proto nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Měl by podnikatele motivovat k investicím do obnovitelných zdrojů (OZE) a dát jim na patnáct let jistotu, že podnikání v tomto oboru nebude ztrátové. Podpora je dnes dvojí na investici samotnou a posléze i na produkci. Jak loni, tak letos výnos ERÚ nařizuje povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů a jeho ceny. Obdobně se to dělá i jinde v Evropě, kde je přitom podíl obnovitelných zdrojů výrazně vyšší než v ČR. Proč musí přijít zákon? Podnikatelé v energetice tvrdí, že ročně obnovované výměry Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jim jistotu neskýtají: jeden rok může být tak, druhý onak. Zákon se přitom hodlá zaměřit na horizont alespoň patnácti let. Nad tím, zda ovšem může na tak dlouhou dobu jistotu přinést, je ovšem řada otazníků. Povinný výkup elektřiny dnes spadá na vrub distribučních společností, dokonce je součástí ceny, kterou ERÚ pro distribuci stanoví. V roce 2003 činí příplatek k této ceně 19,04, z toho zhruba 12 Kč na OZE, zbytek na povinný výkup elektřiny z kogenerační výroby. Před rokem to bylo celkem jen 8,72 Kč/MWh. Po dokončení liberalizace elektroenergetického trhu však distributoři nebudou totožní s obchodníky s elektřinou - nebudou ji tedy ani kupovat od výrobců (s výjimkou elektřiny pro vlastní potřebu), ani prodávat konečným zákazníkům. Připravovaný zákon proto předpokládá, že bude zaveden systém vydávání obchodovatelných certifikátů výrobcům, kteří splní předpoklady pro výrobu elektřiny z OZE a stanoví se závazné roční kvóty podílu této elektřiny na celkové dodávce. Vybraní dodavatelé elektřiny konečným zákazníkům ji budou muset povinně nakoupit. Výrobce pak dostane za dodanou elektřinu jednak cenu dosaženou na trhu, jednak cenu za certifikát. Státní dotace ovšem skončí, protože návrh zákona je s přihlédnutím k očekávanému a deklarovanému vývoji v sousedních zemích odmítá s tím, že na podporu OZE musí stačit vyšší výkupní cena a certifikáty. Pokud jde o budoucí cenu elektřiny, kterou zaplatí koneční zákazníci, v důvodové zprávě k připravovanému zákonu se jednoznačně říká, že \"systém podpory předpokládá promítnutí zvýšených nákladů do cen elektřiny\". Podle ministerských propočtů se zvýšení může pohybovat v úrovni 200 Kč/MWh, což je ovšem pro bytové zákazníky proti dnešku nárůst jen asi o 6 procent. Ani to se plně do ceny promítnout nemusí, protože na cenu elektřiny působí mnoho dalších vlivů (např. konkurence jiných energetických médií, konkurence ostatních podnikatelů v odvětví apod.). V ČR je třeba postavit mnoho nových zdrojů OZE, abychom slib EU do roku 2010 splnili. Dnes připadá největší část výroby z OZE na velké vodní elektrány, je to 1165 GWh ročně, tedy víc než polovina dnešního podílu OZE v elektroenergetice. Tudy ale další cesta nevede, možnosti jsou prakticky vyčerpány. Malé vodní elektrárny do 10 MW již na většině vhodných míst stojí, je však možno je modernizovat, zvyšovat jejich výkon. Veškerý reálný nárůst výroby elektřiny z OZE tedy připadne na větrné elektrárny, elektrárny spalující biomasu, popřípadě využívající geotermální energii. Vzniká tak celý nový obor, který zřejmě přitáhne pozornost mnoha podnikatelských subjektů - postupně se tak již děje. Zvýšení výroby tepla z OZE má ovšem v návrhu zákona jen malou šanci na schválení. Ještě čtrnáct dní před předložením do připomínkového kolečka se zákon zaměřil jen na výrobu elektřiny, pak se v něm ocitla poněkud horkou jehlou ušitá partie o výrobě tepla z OZE. Ekonomu to potvrdil předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Pavel Brychta, jehož úřad na návrhu zákona v části týkající se využití OZE pro výrobu elektřiny spolupracoval. Zákon chce vynutit rozšíření výroby tepla z OZE tak, že při nové výstavbě či rekonstrukci bude investor povinen zajistit, aby se minimálně 10 procent tepla vyrábělo na základě obnovitelného zdroje. Stejně tak má být investor bytové výstavby (včetně obce či města) povinen zajistit takto minimálně 10 % vytápění objektů. \"Požadavek na výrobu deseti procent tepla u OZE v jedné teplárně připomíná situaci, kdy bychom požadovali od každého osobního automobilu, aby ujel z každého tisíce kilometrů rovnou stovku na alternativní, např. plynový pohon,\" říká k tomu s nadsázkou Jiří Vašíček z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Autoři tohoto návrhu si byli zřejmě vědomi, že je to věc ekonomicky problematická, takže návrh obdařili možností různých výjimek, jak se této povinnosti vyhnout (na základě energetického auditu apod.). \"Podle mého osobního názoru ta část návrhu, která se týká výroby tepla z OZE, nemá šanci na úspěšné projednání,\" řekl nám Pavel Brychta z ERÚ. Kritici návrhu zákona se ovšem obávají, že zůstane-li teplárenská část v návrhu zákona i po připomínkovém kolečku, poslanci kvůli tomu zahodí zákon celý. A to by byla nesporně velká škoda. Vždyť přes všechny výhrady a otazníky ho potřebuje jak náš stát, tak podnikatelé. AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ Povinný výkup z OZE (v MWh) Skutečnost 2001 Předpoklad 2003 Vodní energie, zdroj s instal. výkonem pod 10 MW 826 228 857 366 Sluneční energie 0 0 Větrná energie 591 2 021 Geotermální energie 0 0 Biomasa 117 17 620 Bioplyn 5 824 16 922 Celkem za OZE 832 761 893 929 ZDROJ: EKONOM