Radnice mohou pozitivně ovlivnit znovuvyužití Brownfields
Brownfields ekonomicky a fyzicky zatěžují své okolí, přitom složitost a
nákladnost jejich obnovy a ozdravění odrazují soukromý kapitál od účinné
intervence. Proto by měly o podpoře jejich znovuvyužití výhledově uvažovat také
obce. Brownfields jsou nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily
svoji funkci a využití a někdy mohou být postiženy ekologickou zátěží
(průmyslové továrny, kasárna, školy, nemocniční budovy, objekty vězeňské a
jiné). Dále to jsou - většinou uprostřed měst - stará autobusová nádraží,
nevyužité pozemky Českých drah apod. Jsou to rovněž opuštěné zemědělské objekty
na vesnicích po bývalých státních statcích. Na některých lze očekávat i značné
ekologické poškození půdy či podzemních vod. MEZITITULEK: Kolik je jich v ČR?
\"Nevím o tom, že by někdo už spočítal všechny Brownfields na území ČR. Agentura
CzechInvest však uvádí číslo 6 tisíc. Jak k tomuto počtu dospěla, netuším,\"
říká Jiřina Jackson z Institutu for Transportation and Developement Policy.
Pokud bychom chtěli shromažďovat údaje o počtu Brownfields, je potřeba nastavit
základní parametry. V tom však spočívá zásadní problém. Všeobecné indikátory,
jež by pomohly stanovit předpokládané množství Brownfields, neexistují. Metodika
určující co je Brownfield, zatím není ani v EU. Každá členská země může pod
tímto pojmem sčítat něco jiného. Analyzovat a evidovat Brownfields lze v různých
úrovních přesnosti, složitosti a nákladnosti. Due diligence - úplná a řádná
prověrka - je metoda vhodná až tam, kde problém určitého Brownfield již skutečně
chceme řešit. Touto metodou postupně odhalíme vše, co se dá o dané lokalitě z
mnoha hledisek zjistit. Analyzujeme majetkové poměry, zadlužení, zaměstnanost,
firemní aktivity, minulé provozy, známé zátěže, předchozí ekologické audity,
současné využití území, preference trhu, možnost jiného využití, nutnost demolic
a ekologického čištění atd. Jen takto získáme podklady vhodné pro vyhodnocení
přípravy projektu. Detailní audit však vyžaduje čas i peníze, ale jeho
průkaznost se vyznačuje zhruba 97% přesností, \" vysvětluje Jiřina Jackson. Pro
začátek však postačí tzv. orientační metoda. Je to levný a rychlý způsob, kterým
zjistíme, máme-li v obci Brownfield a o jak velký problém jde. \"Stačí vzít
barevnou tužku a vyznačit na mapě obce nebo v jejím územním plánu problémové
lokality, a zjistit jejich velikost. Poté již můžeme konkrétní údaje porovnávat
s ostatními údaji, které má obec k dispozici. To znamená, že si například určíme
poměr Brownfield k zastavěnému území, celkovému existujícímu průmyslu, novým
rozvojovým územím, průměrnému ročnímu rozvojovému přírůstku a na konec poměr
uvnitř a na okraji obce,\" dodává Jiřina Jackson. Touto metodou lze dosáhnout
asi 80% přesností. To stačí k tomu, aby si obce začaly uvědomovat složitost a
naléhavost daného problému. Situace v obci se i v tomto ohledu může průběžně
měnit. \"Kdybychom v Praze 9 v roce 1996 vykládali na místní radnici či na
útvaru rozvoje hl. města Prahy, že na jejím území jsou ekologicky zdevastované a
nevyužité objekty a plochy a že nastanou potíže, nechápali by, co po nich
chceme. V roce 1997 už to jasné bylo. Naštěstí je to jedna z mála samospráv,
která k této záležitosti přistupuje celkem zodpovědně. Stejně tak Městská část
Praha 5. Obě dvě lokality však mají nesmírnou výhodu díky své strategické
komerční poloze. Na pozemcích bývalého průmyslového areálu v Praze 5 již
vyrostlo moderní obchodní a administrativní centrum a další objekty. Investice
hokejové haly v Praze 9 je všem známá. Se svým Brownfield si dokázalo poradit
například město Liberec. V bývalé průmyslové lokalitě je dnes obchodní, zábavní
a odpočinkové centrum. V Děčíně pak stojí na původní průmyslové ploše nové
Tesco. Složitý problém svých Brownfields řeší i město Šternberk na Olomoucku.
\"Tam se pove dlo najít východisko dodatečně uzavřenou smlouvou s Fondem
národního majetku o odstranění ekologické zátěže průmyslového areálu. Vedení
města se postavilo k řešení složité situace velice vstřícn ě a navíc ve shodě s
majitelem objektů. My jsme jim pomohli pouze proškolením kompetentních
pracovníků,\" konstatuje Jiřina Jackson. MEZITITULEK: Další indikátory Kromě již
zmíněného všeobecného indikátoru je důležité znát podíl celkové velikosti
Brownfields proti ročnímu rozvojovému přírůstku obce. Tato informace napoví, jak
dlouho by trvalo, než by se podařilo znovu využít všechny Brownfields, a to v
případě, kdyby se veškerý rozvoj uskutečnil na těchto zastavěných plochách.
Některá města třeba zjistí, že to může být 30 až 50 let, což skutečně zvedá
zastupitele obcí ze židlí, stejně tak informace, že 10 % ze zastavěného území či
60 % místního průmyslu jsou Brownfields. Celoroční rozvojový přírůstek v obci
lze sledovat několika způsoby: zjištěním přírůstku zastavěných ploch v
katastrálním registru, sumou realizovaných ploch z kolaudačních rozhodnutí či
stavebních povolení, informací získanou z místní realitní agentury, informovaným
odhadem. Podle situace v obci lze také sledovat odděleně například průmyslovou,
komerční a bytovou výstavbu. Důležité je posuzovat roční průměr nejméně
tříletého rozvoje, aby se zamezilo náhodným výkyvům. Sledujeme-li tento
indikátor po několik let, poznáme všeobecný rozvojový trend obce. Obec rovněž
potřebuje vědět, které z jejích Brownfields má největší naději na trhu uspět.
Tato informace jí pomůže orientovat se správným směrem. Obce, které leží na
hlavních silničních nebo železničních tazích, mají výhodu oproti těm, kde lišky
dávají dobrou noc. Pokud nemohou uplatnit výhodu strategické polohy, musí
uvažovat o jiném využití svých Brownfields. Tudíž analýza tržní a komerční
pozice obce je nezbytná. \"Objekty či lokality, které jsou buď málo nebo
paradoxně silně ekologicky poškozené, mají větší šanci na znovuvyužití. O ty
méně zdevastované se postará trh, o velmi poškozené stát. Aby obec mohla zvážit
šance pro své Brownfield, bude muset sledovat i vývoj místního trhu s
nemovitostmi. Informovaná obec nabízející řešení pro svoji lokalitu, bude mít
přirozeně určitou tržní výhodu,\" říká Jiřina Jackson. Příprava projektu
znovuvyužití Brownfield se odhaduje na nejméně 2,5 až 5 let. To však za
předpokladu, že se podaří úspěšně konsolidovat vlastnické vztahy k pozemkům či
objektům a pokud poškození životního prostředí nevyžaduje dlouhou asanační dobu.
I náklady jsou vyšší než při výstavbě na zelené louce, neboť existují větší
rizika. Například je nutné připočítat cenu odstranění ekologického poškození.
Financující instituce pokrývají tato rizika zvýšenou úrokovou sazbou jak během
přípravy projektu, tak při jeho dlouhodobé realizaci,\" zdůrazňuje Jiřina
Jackson. MEZITITULEK: Jiné využití Rehabilitace Brownfield je dlouhodobá
záležitost. Nemá-li obec výhodu strategické polohy, pak je nutné uvažovat o
jiném než tržním využití jejího Brownfield. Tato skutečnost je jak projektově,
tak finančně náročnější. Ve většině případů bude muset hledat na uskutečnění
projektu více finančních zdrojů. \"Jednou z možností je žádat o podporu nejen z
národních, ale i nadnárodních dotačních titulů. Nabízí se například
spolufinancování ze strukturálních fondů EU. Je však nezbytné, aby obce byly na
takovou příležitost připraveny, neboť nejistota spojená se zajišťováním financí
tímto způsobem, zvyšuje rizika už tak složitého projektu,\" dodává Jiřina
Jackson. Radnice sama může pozitivně nastartovat zájem soukromého kapitálu o
investice. Například veřejná stavba umístěna na nevyužitých pozemcích (objekt
městského úřadu, sociálních služeb apod.) demonstruje trhu, že je připravena
svůj Brownfield nejen řešit, ale také do jeho řešení investovat prostředky, aby
zvrátila nepříznivou situaci. \"Veřejná stavba nemusí být nezbytně financována z
městského rozpočtu. Část nákladů může hradit obec, další část neziskový sektor
či soukromý kapitál. Obec také může situaci pozitivně ovlivnit změnou územního
plánu, zejména tím, že vytvoří analýzu nevyužitých objektů či pozemků na svém
území a zveřejní svoji strategii a odhodlání situaci řešit. Bohužel zatím tak
samosprávy činí jen ojediněle. Je také škoda, že na úrovni národních programů
jsou nástroje, které by pomohly obcím řešit jejich situaci s Bronfields, velmi
omezené. Dá se říci, že skoro neexistují,\" dodává na závěr Jiřina Jackson.
ZDROJ: MODERNÍ OBEC
Brownfields ekonomicky a fyzicky zatěžují své okolí, přitom složitost a nákladnost jejich obnovy a ozdravění odrazují soukromý kapitál od účinné intervence. Proto by měly o podpoře jejich znovuvyužití výhledově uvažovat také obce.
Brownfields jsou nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití a někdy mohou být postiženy ekologickou zátěží (průmyslové továrny, kasárna, školy, nemocniční budovy, objekty vězeňské a jiné). Dále to jsou - většinou uprostřed měst - stará autobusová nádraží, nevyužité pozemky Českých drah apod. Jsou to rovněž opuštěné zemědělské objekty na vesnicích po bývalých státních statcích. Na některých lze očekávat i značné ekologické poškození půdy či podzemních vod.
MEZITITULEK: Kolik je jich v ČR?
\"Nevím o tom, že by někdo už spočítal všechny Brownfields na území ČR. Agentura CzechInvest však uvádí číslo 6 tisíc. Jak k tomuto počtu dospěla, netuším,\" říká Jiřina Jackson z Institutu for Transportation and Developement Policy.
Pokud bychom chtěli shromažďovat údaje o počtu Brownfields, je potřeba nastavit základní parametry. V tom však spočívá zásadní problém. Všeobecné indikátory, jež by pomohly stanovit předpokládané množství Brownfields, neexistují. Metodika určující co je Brownfield, zatím není ani v EU. Každá členská země může pod tímto pojmem sčítat něco jiného.
Analyzovat a evidovat Brownfields lze v různých úrovních přesnosti, složitosti a nákladnosti.
Due diligence - úplná a řádná prověrka - je metoda vhodná až tam, kde problém určitého Brownfield již skutečně chceme řešit. Touto metodou postupně odhalíme vše, co se dá o dané lokalitě z mnoha hledisek zjistit. Analyzujeme majetkové poměry, zadlužení, zaměstnanost, firemní aktivity, minulé provozy, známé zátěže, předchozí ekologické audity, současné využití území, preference trhu, možnost jiného využití, nutnost demolic a ekologického čištění atd. Jen takto získáme podklady vhodné pro vyhodnocení přípravy projektu. Detailní audit však vyžaduje čas i peníze, ale jeho průkaznost se vyznačuje zhruba 97% přesností, \" vysvětluje Jiřina Jackson.
Pro začátek však postačí tzv. orientační metoda. Je to levný a rychlý způsob, kterým zjistíme, máme-li v obci Brownfield a o jak velký problém jde. \"Stačí vzít barevnou tužku a vyznačit na mapě obce nebo v jejím územním plánu problémové lokality, a zjistit jejich velikost. Poté již můžeme konkrétní údaje porovnávat s ostatními údaji, které má obec k dispozici. To znamená, že si například určíme poměr Brownfield k zastavěnému území, celkovému existujícímu průmyslu, novým rozvojovým územím, průměrnému ročnímu rozvojovému přírůstku a na konec poměr uvnitř a na okraji obce,\" dodává Jiřina Jackson. Touto metodou lze dosáhnout asi 80% přesností. To stačí k tomu, aby si obce začaly uvědomovat složitost a naléhavost daného problému.
Situace v obci se i v tomto ohledu může průběžně měnit. \"Kdybychom v Praze 9 v roce 1996 vykládali na místní radnici či na útvaru rozvoje hl. města Prahy, že na jejím území jsou ekologicky zdevastované a nevyužité objekty a plochy a že nastanou potíže, nechápali by, co po nich chceme. V roce 1997 už to jasné bylo. Naštěstí je to jedna z mála samospráv, která k této záležitosti přistupuje celkem zodpovědně. Stejně tak Městská část Praha 5. Obě dvě lokality však mají nesmírnou výhodu díky své strategické komerční poloze. Na pozemcích bývalého průmyslového areálu v Praze 5 již vyrostlo moderní obchodní a administrativní centrum a další objekty. Investice hokejové haly v Praze 9 je všem známá. Se svým Brownfield si dokázalo poradit například město Liberec. V bývalé průmyslové lokalitě je dnes obchodní, zábavní a odpočinkové centrum. V Děčíně pak stojí na původní průmyslové ploše nové Tesco. Složitý problém svých Brownfields řeší i město Šternberk na Olomoucku. \"Tam se pove dlo najít východisko dodatečně uzavřenou smlouvou s Fondem národního majetku o odstranění ekologické zátěže průmyslového areálu. Vedení města se postavilo k řešení složité situace velice vstřícn ě a navíc ve shodě s majitelem objektů. My jsme jim pomohli pouze proškolením kompetentních pracovníků,\" konstatuje Jiřina Jackson.
MEZITITULEK: Další indikátory
Kromě již zmíněného všeobecného indikátoru je důležité znát podíl celkové velikosti Brownfields proti ročnímu rozvojovému přírůstku obce. Tato informace napoví, jak dlouho by trvalo, než by se podařilo znovu využít všechny Brownfields, a to v případě, kdyby se veškerý rozvoj uskutečnil na těchto zastavěných plochách. Některá města třeba zjistí, že to může být 30 až 50 let, což skutečně zvedá zastupitele obcí ze židlí, stejně tak informace, že 10 % ze zastavěného území či 60 % místního průmyslu jsou Brownfields.
Celoroční rozvojový přírůstek v obci lze sledovat několika způsoby: zjištěním přírůstku zastavěných ploch v katastrálním registru, sumou realizovaných ploch z kolaudačních rozhodnutí či stavebních povolení, informací získanou z místní realitní agentury, informovaným odhadem.
Podle situace v obci lze také sledovat odděleně například průmyslovou, komerční a bytovou výstavbu. Důležité je posuzovat roční průměr nejméně tříletého rozvoje, aby se zamezilo náhodným výkyvům. Sledujeme-li tento indikátor po několik let, poznáme všeobecný rozvojový trend obce.
Obec rovněž potřebuje vědět, které z jejích Brownfields má největší naději na trhu uspět. Tato informace jí pomůže orientovat se správným směrem. Obce, které leží na hlavních silničních nebo železničních tazích, mají výhodu oproti těm, kde lišky dávají dobrou noc. Pokud nemohou uplatnit výhodu strategické polohy, musí uvažovat o jiném využití svých Brownfields.
Tudíž analýza tržní a komerční pozice obce je nezbytná. \"Objekty či lokality, které jsou buď málo nebo paradoxně silně ekologicky poškozené, mají větší šanci na znovuvyužití. O ty méně zdevastované se postará trh, o velmi poškozené stát. Aby obec mohla zvážit šance pro své Brownfield, bude muset sledovat i vývoj místního trhu s nemovitostmi. Informovaná obec nabízející řešení pro svoji lokalitu, bude mít přirozeně určitou tržní výhodu,\" říká Jiřina Jackson.
Příprava projektu znovuvyužití Brownfield se odhaduje na nejméně 2,5 až 5 let. To však za předpokladu, že se podaří úspěšně konsolidovat vlastnické vztahy k pozemkům či objektům a pokud poškození životního prostředí nevyžaduje dlouhou asanační dobu.
I náklady jsou vyšší než při výstavbě na zelené louce, neboť existují větší rizika. Například je nutné připočítat cenu odstranění ekologického poškození. Financující instituce pokrývají tato rizika zvýšenou úrokovou sazbou jak během přípravy projektu, tak při jeho dlouhodobé realizaci,\" zdůrazňuje Jiřina Jackson.
MEZITITULEK: Jiné využití
Rehabilitace Brownfield je dlouhodobá záležitost. Nemá-li obec výhodu strategické polohy, pak je nutné uvažovat o jiném než tržním využití jejího Brownfield. Tato skutečnost je jak projektově, tak finančně náročnější. Ve většině případů bude muset hledat na uskutečnění projektu více finančních zdrojů. \"Jednou z možností je žádat o podporu nejen z národních, ale i nadnárodních dotačních titulů. Nabízí se například spolufinancování ze strukturálních fondů EU. Je však nezbytné, aby obce byly na takovou příležitost připraveny, neboť nejistota spojená se zajišťováním financí tímto způsobem, zvyšuje rizika už tak složitého projektu,\" dodává Jiřina Jackson.
Radnice sama může pozitivně nastartovat zájem soukromého kapitálu o investice. Například veřejná stavba umístěna na nevyužitých pozemcích (objekt městského úřadu, sociálních služeb apod.) demonstruje trhu, že je připravena svůj Brownfield nejen řešit, ale také do jeho řešení investovat prostředky, aby zvrátila nepříznivou situaci.
\"Veřejná stavba nemusí být nezbytně financována z městského rozpočtu. Část nákladů může hradit obec, další část neziskový sektor či soukromý kapitál. Obec také může situaci pozitivně ovlivnit změnou územního plánu, zejména tím, že vytvoří analýzu nevyužitých objektů či pozemků na svém území a zveřejní svoji strategii a odhodlání situaci řešit. Bohužel zatím tak samosprávy činí jen ojediněle. Je také škoda, že na úrovni národních programů jsou nástroje, které by pomohly obcím řešit jejich situaci s Bronfields, velmi omezené. Dá se říci, že skoro neexistují,\" dodává na závěr Jiřina Jackson.
ZDROJ: MODERNÍ OBEC
Sdílet článek na sociálních sítích