Na obchvat čekala Plzeň přes deset let

Mezi důvody, proč se dlouho očekávaný obchvat krajského města otevře právě v pondělí 15. prosince, je i ten, že u toho odpoledne budou moci být i ministři, jimž skončí vládní schůze. \"Jde totiž o velmi důležitou a významnou akci,\" říká ředitel pražského závodu Ředitelství silnic a dálnic Alois Lichnovský. Význam dalšího nového úseku dálnice D5 podle něj nesnižuje ani fakt, že v prosinci ještě nebude dokončena střední část tohoto obchvatu a další dva roky proto bude nutné překonat ji po objížďce. Hotovy nebudou ani některé dálniční přivaděče k Plzni. Právě střední část obchvatu - úsek kolem vrchu Val, který měří 3,5 kilometru - udělala Ředitelství silnic a dálnic a městu nejvíce problémů. Pozemky, na nichž se má stavět, odmítali totiž ekologičtí aktivisté a blízké obce Útušice a Štěnovice prodat. Obávali se hluku z budoucího provozu na dálnici a toho, že se zhorší životní prostředí. Dohodu o vyvlastnění a výkupu pozemků se podařilo uzavřít až letos v létě. Investor, Ředitelství silnic a dálnic, vyhověl některým požadavkům a podle hlavní inženýrky stavby Marie Nádvorníkové zbývá dnes vyřešit už jen vlastnické listy dvou majitelů. \"Jde u nich o komplikace v dědickém řízení. Ty pozemky jsou ale mimo stavbu tunelu Valem, takže stavebnímu povolení, o které jsme požádali teď v září, by podle mne nemělo nic bránit,\" uvedla včera Nádvorníková. Obchvat Plzně v trase označované jako SUK 2 je od města vzdálenější, než původně předpokládaly plány Pithartovy vlády v roce 1991. Poté, co další kabinet společně s plzeňskými zastupiteli přišel se záměrem vzdálenější varianty, ozvali se ekologové v čele se sdružením Děti Země. Poukazovali na vyšší investiční náklady a hrozbu pro životní prostředí, zejména v oblasti Valíku. Padala obvinění, že ze změny trasy mají profit ministři, poslanci i komunální politici. Nic se však neprokázalo. Letité soudní spory vyvrcholily rozhodnutím Nejvyššího soudu, který v roce 2001 definitivně potvrdil platnost trasy SUK 2 v délce více než dvaceti kilometrů. Krátce poté Děti Země svůj boj vzdaly. \"S touto trasou nesouhlasíme, ale už jsme ji zvrátit nemohli, jen bychom její výstavbu prodlužovali. A to nebylo naším cílem,\" vyjádřil se tehdejší představitel hnutí Jan Rovenský. Stavba ochvatu Plzně byla podle ředitele Aloise Lichnovského jednou z prvních složitých kauz tohoto druhu v České republice. Veřejnost a různá občanská sdružení by měly podle něj mít i nadále možnost zasahovat do územních a stavebních řízení, ale jen v omezené míře. \"Například nyní chystané stavby dálnic D8 i D11 jsme mysleli, že půjdou rychleji. Přístup veřejnosti do přípravy podobných akcí by měl být zajištěn, ale měl by mít své meze,\" žádá Lichnovský změnu současných právních norem. Miroslav Patrik z ekologického hnutí Děti Země oponuje, že přistup veřejnosti do správních řízení je naprosto běžný v celé západní Evropě. \"Investoři a státní úředníci si ještě nezvykli na to, že tu existuje veřejná kontrola nevládních organizací. Využíváme pouze svého práva,\" tvrdí Patrik. Na plzeňský obchvat dálnice D5 se motoristé jedoucí ze směru od Prahy napojí před Plzní u Ejpovic. Po 8,5 kilometru budou muset sjet na objížďku rozestavěné střední části a až poté pokračovat po obchvatu. Samotná stavba této části dálnice bude stát devět miliard korun, se stavbou dálničních přivaděčů se náklady celkem vyšplhají ke dvanácti miliardám. Polovinu z toho hradí úvěr od Evropské investiční banky, který Ředitelství silnic a dálnic čerpá zprostředkovaně přes státní pokladnu. ZDROJ: HN